DIGIarena.e15.cz

Fotka týdne letí krajinou

Je tomu už několik týdnů, kdy jsme při výběru snímků z naší galerie ohodnotili jako vítěze Fotografie týdne autora reportážního snímku. Nyní přichází na řadu stejná kategorie, ovšem se zcela jiným námětem.
Fotka týdne letí krajinou

Fotografie Pavla Záhorce se v naší webové galerii začaly objevovat až od tohoto roku. Nutno podotknout, že se od prvopočátku objevují v užší nominaci na titul Fotografie týdne. Před dvěma měsíci jsme takto ocenili jeho krajinný snímek Terenten, nyní nezávislou porotu oslovila fotografie padáku letícího krajinou Českého Středohoří.

 

Klepněte pro větší obrázek
Pavel Záhorec: Raná
Po kliknutí na fotografii se můžete zapojit do diskuse

K nejcharakterističtějším rysům Záhorcových fotografií patří dynamické krajinné záběry (i když třeba zachycují statickou scénu). Ty vkládá do sice smutných, přesto zvýrazňujících černých rámečků. Až na jednu výjimku pořídil autor zaslané fotografie digitální zrcadlovkou Canon EOS 10D.

Snímek Raná vystihuje působivou scenérii s padákem, dominantní úlohu v něm hraje světlo. Odráží se zde s největší pravděpodobností autorova důvěrná znalost místního prostředí. Existují dvě varianty výkladu fotografie. Buď stál autor - vybaven fototechnikou - ve správný čas na správném místě a zahrála shoda šťastných okolností, kdy se krajinou decentně prosvětlenou "oparem" paprsků procházejících skrze mraky nesl padák. Nebo byl zkrátka trpělivý, čekal na dobré světlo (i bez padáku by fotografie byla plnohodnotným reportážně-krajinným záběrem) a navíc se snášel parašutista. Redaktoři časopisu DIGIfoto ocenili také vhodně zvolený šedý přechodový filtr, přestože se v pravém horním rohu dostalo ke slovu přepálené místo.

Další článek



Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.