DIGIarena.e15.cz

Fotoaparát jako kamera

Před pár lety byly světy fotoaparátů a videokamer oddělené hlubokou propastí. Od příchodu živého náhledu do zrcadlovek už ale byl jenom krok k nahrávání videa.

Video ve fotoaparátu není žádná aktuální novinka, byla to ale většinou doména jen levných kompaktních fotoaparátů s malými čipy a neobešla se bez kompromisů. Omezení délky záznamu, problematické formáty videa nebo potíže se zvukem odsuzovaly video ve fotoaparátech k zanedbatelné míře využití.

Za revoluční fotoaparát můžeme pokládat Nikon D90, který jako první klasická zrcadlovka nabídnul natáčení videa. Tato funkce v D90 popravdě trpí řadou problémů, mezi nimiž je možno zmínit zejména bortící se hrany při rychlém pohybu do stran, a nelze ho dnes pro video doporučit. Krátce po něm ale následovaly další značky a dnes už je skupina zrcadlovek schopných natáčet kvalitní video docela početná.

Klepněte pro větší obrázek

V cenové hladině zhruba do 20 tisíc se rozdíly mezi videokamerami a fotoaparáty stírají. Stejně jako fotoaparáty umějí natáčet video, tak videokamery fotí, a rozdíly jsou tak zejména v ergonomii a výstupních formátech. Právě ergonomie je důvodem, proč vždy bude mít smysl samostatná videokamera či fotoaparát pro vlastní disciplínu. Videokamera je stále vhodnější pro delší natáčení, šikovněji si poradí s ovládáním zoomu, většinou má lepší záznam zvuku a ovládání je celkově přizpůsobeno kvalitnímu záznamu videa. Hlavním trumfem fotoaparátů s videem je kvalitní optika. Videokamery s výměnnými objektivy jsou extrémně drahé, zatímco u fotoaparátů s výměnnými objektivy dosáhnete kvalitního záznamu za zlomek ceny. Jistě nemáte k dispozici ergonomii videokamery, řadě filmařů ale takové ústupky vzhledem k ceně nevadí.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

U videa se můžeme setkat s několika variantami rozlišení a počtu snímků za sekundu. Videokamery počítají s evropskými normami, a tak nahrávají v rozlišení PAL či HD rychlostí 25 snímků za sekundu. Fotoaparáty fungují téměř výhradně v americkém standardu, který se řídí 30 nebo 60 snímky za sekundu a místo rozměrů PAL videa (720 × 576) začínají na 640 × 480. Pod vysokým rozlišením rozumíme natáčení v rozlišení 1280 × 720 (720p) nebo 1920 × 1080 (1080p).

Zatímco u videokamer se objevuje i prokládaný režim (1080i), kdy se střídavě ukládají snímky jen s lichými a sudými řádky, u fotoaparátů jde výhradně o progresivní režim, v němž se ukládají celé snímky a případně se jen zvolí menší snímková frekvence, pokud by procesor fotoaparátu ukládání nezvládal. Například Canon EOS 500D tak používá režim 1080p jen při 20 snímcích za sekundu, což pro rozumnou práci nestačí. Nový Canon EOS 550D již zvládne v tomto rozlišení 30 sn./s a režim 1080p je již dobře použitelný. Vybrané fotoaparáty nabídnou i filmových 24 sn./s, případně 60 sn./s, což využijete při zpomalení záběrů. Pro běžné zpracování vám ale bude bohatě stačit 25 či 30 sn./s. Důležitější než rozlišení je přitom rychlost. Pokud tedy fotoaparát zvládne 30 snímků jen v rozlišení 1280 × 720, nic zásadního se neděje, divákovi více vadí trhaný pohyb než nepatrná ztráta detailů.

Když se řekne video

Zatímco v oblasti videokamer je dnes už situace standardizovaná a pro záznam videa na paměťové karty či pevné disky se používá téměř výhradně standard H.264. U fotoaparátů to neplatí, byť i zde se s klesajícími cenami nutných obvodů pro náročnější zpracování videa začíná tento standard objevovat.

Fotoaparátům nejbližší je videoformát MJPEG, v podstatě sekvence za sebou jdoucích samostatných JPEG obrázků. Z pohledu fotoaparátu se tak jen pořizují snímky požadovanou rychlostí, a protože rozlišení videa je menší než u fotografií, není ani problém zachytit 30 či 60 snímků za sekundu. Video se pak ještě doplní zvukem a uloží do tzv. kontejneru – výsledného souboru s nějakou příponou. Když má výsledný soubor příponu MOV nebo AVI, můžete si s velkou pravděpodobností vsadit právě na MJPEG kompresi.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1) MJPEG má ale všechny snímky za klíčové, a zabere tak podstatně více místa.
2) Moderní formát H.264 (MP4, AVCHD) je sice výpočetně náročnější,
poskytuje ale vyšší kvalitu videa při menších nárocích na prostor.

Nevýhodou formátu MJPEG jsou vyšší nároky na místo. Ve videokompresi se běžně používá princip jednoho klíčového snímku následovaného několika menšími, které popisují jen rozdíly v obrazu. MJPEG má ale všechny snímky za klíčové, a zabere tak podstatně více místa. Menší velikost MJPEG souborů se pak dosahuje horší kvalitou videa, ve kterém jsou artefakty komprese vidět. MJPEG je tedy nejjednodušší pro fotoaparát, nemívá ale tu nejlepší kvalitu obrazu.

Moderní formát H.264 (MP4, AVCHD) je sice výpočetně náročnější, poskytuje ale vyšší kvalitu videa při menších nárocích na prostor. Pokud ho fotoaparát nabízí a zvládne ho zpracovat i váš počítač, není důvod jej nepoužívat. Vybrané fotoaparáty Panasoniku nabízejí formát AVCHD Lite, což je AVCHD omezené na rozlišení 1280 × 720.


Přeměňte nedostatky ve výhodu

Fotoaparát má proti videokameře celou řadu nedostatků, správnou volbou záběrů nebo jinými postupy ale mnoho z nich můžete obrátit i ve svůj prospěch, díky čemuž budou vaše záběry vypadat profesionálněji než s běžnou videokamerou.

Zoom

Málo fotoaparátů umí během natáčení videa zoomovat a popravdě se to týká i těch, kde zoom ovládáte otáčením kroužku na objektivu. Problémem zoomu na objektivu je totiž nestabilita vodorovné polohy při natáčení z ruky. Otáčením objektivu se vám nakloní horizont při začátku i konci zoomu. Tady je jediným řešením pevný stativ, který zajistí stabilitu i při tomto úkonu.

Paradoxně vhodnou radou je – nezoomujte. Právě časté přibližování a oddalování společně s neustále se pohybujícím záběrem jsou častou chybou začínajících kameramanů. Ve snaze ukázat co nejvíc, zachytit všechny detaily okolo sebe, často nakonec natočí jen roztřesené video, ze kterého je divák zmatený. Zoom použijte jen na začátku před natáčením při kompozici záběru. V jednom záběru byste měli použít maximálně jeden plynulý zoom a zvažte, jestli nebude lepší natočit samostatně dva záběry – celek a detail, které následně uložíte za sebe.

Ostření

Oproti videokamerám ostří fotoaparáty pomalu a většinou i hlučně. U většiny objektivů proniká tento zvuk do mikrofonů na fotoaparátu a ruší ve výsledném záznamu. Navíc máte při ostření u digitálních zrcadlovek problém s menší hloubkou ostrosti. Při natáčení videa fotoaparátem je tedy nutné uplatnit profesionální postupy, tedy zaostřovat plynule ručně, nebo pokud nelze během natáčení přeostřovat, použít pevné zaostření. Při ručním ostření kroužkem na objektivu platí to samé, co u zoomu – při natáčení v ruce se vám snadno posune horizont. Při přeostřování jen podle obrazu na displeji to často neprovedete úplně přesně. Promyslete si tedy záběr předem a alespoň si zapamatujte, odkud kam chcete posunout ostřicí kroužek. Přeostření pak bude tak rychlé a přesné, jak potřebujete. Využijte také menší hloubku ostrosti jako výhodu, díky které dostanou záběry filmový vzhled.

Zvuk

Tím, co odlišuje amatérské video od profesionálního, je zvuk. Zatímco v oblasti kvality obrazu se rozdíly už opravdu stírají, huhlající a nevýrazný zvuk poskytují i přístroje s výtečnou obrazovou kvalitou. Základním pravidlem je dostat mikrofon co nejblíže ke zdroji zvuku. Mikrofon lze ve fotoaparátu použít jen pro výjimečné případy, kdy vám nejde například o věrné zachycení mluveného slova či hudby a chcete zachytit atmosféru okamžiku. Pokud fotoaparát umožňuje připojit externí mikrofon, udělejte to.

Klopové nebo směrové, tzv. shotgun mikrofony jsou pro video ideální. I když ale fotoaparát konektor pro mikrofon nemá, nezoufejte. Popravdě – vestavěné zvukové obvody fotoaparátu s automatickou regulací hlasitosti nahrávání do videa vždy propašují nepříjemný šum. Skutečným řešením pro seriózní nahrávání tak je samostatný rekordér zvuku, doporučit lze například přenosný Zoom H4n (přibližně 6 500 Kč) s kvalitními zabudovanými mikrofony a dvěma XLR vstupy pro připojení externích mikrofonů.

Klepněte pro větší obrázek

Rekordér využijete také pro natočení ambientního zvuku, například nahrajete pět minut zvuků přírody, které následně překryjete krátkými záběry. Díky tomu nebude zvuk přerušovaný a zážitek bude o mnoho lepší. Spárování nahraného zvuku a videa je přitom v každém schopnějším programu pro střih videa záležitostí několika sekund. Pokud nemáte klapku, nic se neděje, stačí na začátku záběru tlesknout a při střihu posunout zvuk a záběr tlesknutí přes sebe. Tento začátek pak ustřihnete a výsledkem je video se zvukem synchronizované.

Klepněte pro větší obrázek

Délka záznamu

Fotoaparáty neumějí natáčet tak dlouhé záběry jako videokamery. Omezení spočívá jak v maximální délce souboru videa, tak v neschopnosti pokračovat dalším souborem při ukončení předchozího. Ač tedy fotoaparát nedoporučíme pro nahrání hodinové přednášky, stačí si uvědomit, jaký nejdelší záběr jste v rozumném videu kdy viděli. Ve skutečnosti se pro udržení dynamiky používají kratší záběry a změny kompozice. Nesnažte se tedy za každou cenu natáčet co nejdelší záběry. Točte kratší sekvence a měňte kompozici záběru. I záběry vzdálené od sebe desítky minut reálného času mohou po střihu působit jako plynulá akce. Pokud už budete muset onu hodinovou přednášku natočit, vyřešte to samostatným záznamem zvuku, kdy pauzy ve videu vzniklé ukončením a nastartováním záznamu videa zaměníte později při sestavování za vykrývací záběry – například publika. Synchronizace zvuku s obrazem sice bude složitější, ale není to neřešitelný problém, ze sekund se stanou desítky sekund. 


Jak natáčet video

Natočit video není nic složitého, zato natočit video, na které se bude někdo jiný rád dívat, je už docela kumšt. Amatér s kamerou má často pocit, že musí natočit co nejvíc materiálu, že se to potom „nějak sestříhá“. Samozřejmě to pak nikdo nesestříhá a sledovat dvouhodinový doslovný záznam nějaké rodinné oslavy je utrpení, které nikomu nepřeji. Natáčející fotografové zase mají naopak sklon k vytváření velmi krátkých sekvencí, v podstatě pohyblivých fotografií.

Ať už natáčíte rodinné video nebo krátký film s příběhem, musíte plánovat. Ano, zní to nudně, ale pokud se má na výsledek někdo podívat víckrát než jednou, znamená to promyslet předem, jaké sekvence budete potřebovat, nebo alespoň naplánovat, jak budete pohybovat kamerou v rámci záběru. Plánovat byť pár sekund předem musíte i při okamžitém nepřipraveném natáčení, odhadovat, kam se nahrávaný člověk bude pohybovat kvůli zachování správné kompozice, případně raději odzoomovat pro uklidnění záběru než trhavě sledovat zblízka nějakou akci.

Pamatujte také, že výsledek budete muset nějak sestříhat. Samozřejmě krátké výkřiky formou jednoho záběru na YouTube jsou často spíše kouzlem okamžiku, pokud má ale video vypadat k světu, střihu v počítači se nevyhnete. S následným střihem tedy počítejte už při natáčení. Je zbytečné natáčet záběry, které nechcete později využít, současně je chybou nemít po ruce nějaký pomocný záběr, kterým můžete překrýt případný výrazný střih v hlavním videu.

Klepněte pro větší obrázek

Každý záběr, i ten, u kterého počítáte, že bude ve výsledku trvat jen pár sekund, musí mít jasný začátek a konec. Samotná akce tedy nesmí začínat hned v nulté sekundě videa. Minimálně budete potřebovat zhruba dvě sekundy na začátku a dvě na konci. Díky tomu si můžete později dovolit přechody mezi sekvencemi a na konci bude video klidné. Častou chybou je utnutí záběru, kdy už kamera či fotoaparát míří k zemi. Když je na konci co stříhat, nemusí záběr končit trhnutím.

Protože budete používat fotoaparát, zkuste při natáčení omezit zoom a ostření použijte v manuálním režimu. Všechny pohyby přístrojem by měly být plynulé, u švenků do stran se postavte rovně s fotoaparátem ve směru, kde chcete skončit, a teprve potom natočte horní část těla do výchozí polohy. Díky tomu po dokončení švenku zůstanete stát v rovné, stabilní poloze.

Při natáčení videa je z pohledu fotografa nejjednodušší metoda „oživlých fotografií“. Záběry komponujete stejně jako fotografie a místo toho, abyste pro vyjádření pohybu použili například delší čas expozice, natočíte pohyb samotný. Tímto způsobem se dají nejlépe vytvářet videa zachycující atmosféru.

Pravidla pro kompozici scény jsou u videa v podstatě stejná jako u fotografie. Zde ale musíte navíc pamatovat na to, že nejde o zachycení jedné ideální setiny sekundy, ale poskytnutí dostatečně dlouhého záběru divákovi pro vstřebání informace. Stabilita má přednost před detailním záběrem, kompozice musí být správná i v pohybu. Jdoucí člověk by tak stále měl mít před sebou prostor, do kterého směřuje, začátek i konec pohybu kamerou by neměl vypadat nezajímavě. Při skládání pohybu z více záběrů pamatujte také na pravidlo 180°. Abyste nezmátli diváka, měly by být všechny záběry v rámci poloviny kruhu. Prakticky to znamená, že pokud v jednom záběru běží člověk zleva doprava, i v následném by měl běžet stejným směrem. Pokud nutně potřebujete záběr z opačné strany, natočte před ním pohyb ke kameře či od kamery, aby byla jasná posloupnost změny pohledu.

Video není fotka

Video nenatáčíte do RAWu a fotografický blesk vám neposlouží. Jasné pravdy, které kupodivu musíme uvést. Zatímco se ve fotografii bojíte jako čert kříže přepalů, u videa je důležitější expozice objektu zájmu. Ať je tedy obloha případně světlejší, ale obličeje zřetelné. Dynamický rozsah pro video bude menší než v případě fotografie, kde můžete přes RAW ještě něco získat. Barevnost videa lze dodatečně ovlivňovat, rozsah nastavení je ale menší.

Nemůžete také použít blesk, proto nasvětlení scény snadno nevylepšíte. Pokud není vaším uměleckým záměrem natáčet černé siluety, tak na protisvětlo bez dodatečného stálého svícení zapomeňte.

Pokud to fotoaparát umožňuje, pohrajte si se správným expozičním časem. U videa s rychlostí 30 snímků za sekundu zajistí časy do 1/60 nerušivé rozmazání pohybu, nad 1/100 se začne projevovat stroboskopický efekt trhaných pohybů. Pochopitelně nemá smysl jít pod 1/30, expozicí půl sekundy určitě třicet snímků za sekundu nestihnete.

Protože rozlišení videa je oproti fotografiím směšné, můžete trošku přitlačit na citlivost ISO, jemný šum z fotografií se ale na videu může projevit výraznějšími kompresními artefakty, tedy pozorovatelnou ztrátou detailů. Vždy jde proto o testování a znalosti limitů vašeho fotoaparátu.

Natočit, uložit, sestříhat

Když se vám podaří dobrá fotka, nemusíte na ni v počítači už sahat. V případě videa je ale nutné poskládat jednotlivé záběry za sebe do atraktivního celku a to se už bez práce neobejde. U zpracování videa je složitější najít ten správný program, který dokáže načíst soubory z fotoaparátu a současně je dobře sestříhat.

Pokud je pro vás důležitá nízká cena, lze doporučit Pinnacle Studio, kde se cena základní verze pohybuje kolem tisíce korun. Pro amatérské pokusy to není špatný program a řada uživatelů je s ním spokojená, když ale máte v krvi spíše ovládání Photoshopu a chcete mít plnou kontrolu nad výsledkem, vyhovovat vám nebude.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Máte-li raději sady nástrojů než sady průvodců, spíše vám doporučím Adobe Premiere nebo na počítačích Apple také Final Cut. Nová verze Adobe Premiere CS5 nabídne i kompletnější podporu formátů videa z digitálních fotoaparátů. Samozřejmě je ale Premiere nebo Final Cut dražší, proto se vyplatí, až když se budete chtít ponořit do videa naplno.

Právě při střihu videa využijete sekundy na jeho začátku a konci pro jemné doladění střihů. Střihem můžete ze statických záběrů vytvořit dynamickou akční sekvenci, nebo naopak správným plynulým rytmem dosáhnout příjemného zážitku i z jinak nesourodých záběrů. Na spoustu věcí budete muset sami přijít experimentováním. Dívejte se ale kolem sebe, všímejte si postupů v přírodopisných filmech, akčních nebo televizních snímcích.

Rozhodně můžete kromě střihu dolaďovat i barevné podání snímku, sjednotit barevnost v jednotlivých záběrech nebo posunout barevné vyznění snímku. Možnosti nejsou tak bohaté jako při úpravě fotografií z RAWu, ale i u filmů existují úpravy křivek, úrovní či odstínů, jako jste zvyklí třeba z Photoshopu.

Pochlubte se výsledkem

Naplánovali jste, natočili a sestříhali video. Teď se s ním chcete pochlubit ostatním a přemýšlíte, jakou cestu zvolit. Určitě vám nedoporučíme export na DVD, malé rozlišení a požadavek na přepočet do 25 snímků za sekundu výslednému videu jen ublíží. Nelze moc doporučit ani export na Blu-ray, protože přehrávače nejsou stále tak rozšířené a prázdné médium je docela drahé.

Nejvhodnější cestou bude export ve formátu H.264 a vysokém rozlišení do souboru. U rozlišení 1080p volte bitrate nejméně 10 Mbit/s, pro 720p nejméně 5 Mbit/s. Vyšší hodnoty zlepší prokreslení hran a detailů i v rychlých scénách, současně ale zvětší velikost souboru. Vyzkoušejte si nastavení na pár akčních sekundách z celého videa a najděte si to vhodné.

Výsledný soubor buď můžete vypálit na DVD, nebo nakopírovat na USB disk. Samozřejmě ale nejsnazší metodou šíření je nahrání na nějakou webovou videoslužbu.

Nejpoužívanějším serverem je YouTube, který si poradí i s videem ve vysokém rozlišení. Omezením je zde délka maximálně 10 minut a 2 GB na video. Pokud budete na YouTube nahrávat vlastní videa často a pravidelně, můžete si zažádat o statut partnera. Pak pro vás padne omezení na délku a kapacitu videa. Partnerem se ale nestává automaticky každý, kdo si o to zažádá. Výhodou YouTube je široká divácká obec, takže vaše video uvidí více lidí.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Mezi fotografy je pro kvalitnější video oblíbenější server Vimeo. U něj sice nemáte omezení délky videa, v bezplatném režimu ale můžete nahrát jen jedno video ve vysokém rozlišení týdně a na týden navíc máte limit jen 500 MB. Proto je Vimeo vhodnější pro příležitostné video, na druhou stranu je jeho komprese kvalitnější a obraz čistější než při použití YouTube. Placená verze Vimea bez omezení a s kvalitnějším videem stojí přibližně 1 200 Kč na rok. Vimeo nemá vlastní dobré metody pro hledání videa, propagace tak bude více ležet na vás. 

Další článek




celkem 25 komentářů

Nejnovější komentáře

<a rel="nofollow" href="http://www.cejpek.co… Boris 16. 2. 2013, 13:47
Zdravým, Prosím Vás, jsem dlouhodobý uživ… martin 14. 12. 2011, 11:54
Tak to je vážně úchylný :-/ nii 15. 4. 2011, 10:02
No, mě to píše no limit... Už asi měsíc. Miloš 25. 1. 2011, 17:36
clanek je dobry, ale s koupi nove zrcadlovky… qpal 7. 11. 2010, 13:47

Další podobné články

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Nezáleží na tom, kolik lidí už fotografuje mobilními telefony a kolik snímků už tak vyfotili. Stále najdete větší množství těch horších, než těch lepších. I pro ně je připraveno několik rad, které by ji mohly pomoci zlepšit se.

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

Noční fotografie je poměrně komplexní disciplínou, v níž se musíte obvykle dopředu rozhodnout, jak má výsledná fotografie vypadat a tomu také přizpůsobit svoji techniku. Oproti tomu streetfotografie je velmi podobná reportáži, kde je třeba být pohotový.

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční osvětlení je jednou z věcí, které využíváme v roce velmi krátce – obvykle pár týdnů na přelomu roku a případně jako výzdobu různých večírků a oslav. Proč ale nezkusit pomocí malých LED světýlek vytvořit zajímavé portréty?

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

V okamžiku, kdy držíte v ruce pokročilejší fotoaparát, rázem se z vás stává „pan fotograf“, na kterého se obvykle každý obrací pro radu. Pokud ale aparát v ruce nemáte, jste obyčejným člověkem, kterému je třeba vše vysvětlit – v obou rolích se ale dostanete do mnohdy bezvýchodných situací...

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Téměř každý fotograf upravuje své snímky v počítači. Než najde efektivní workflow s kvalitním výsledkem, může to nějaký čas trvat. V našem článku se dozvíte, kterým z nejčastějších chyb je záhodno se vyhnout.

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Co udělá s fotoaparátem aceton?

Co udělá s fotoaparátem aceton?