DIGIarena.e15.cz

Fotograf týdne: Alfred Stieglitz – fotograf a galerista

Alfred Stieglitz se déle věnoval výstavní činnosti než vlastnímu fotografování. Fotografii se snažil osvobodit od její závislosti na malířství.

Význam amerického umělce Alfreda Stieglitze (1. ledna 1864 až 13. července 1946) dost možná spíš než ve fotografiích samotných leží v propagační činnosti. Kromě vlastních děl publikoval množství článků o fotografii, byl postupně redaktorem několika fotografických časopisů a výrazně se podílel na organizaci fotografického života ve Spojených státech.

Klepněte pro větší obrázek
Alfred Stieglitz v roce 1902 (foto: Gertrude Käsebier)

Stieglitz ve svých galeriích v New Yorku vystavoval díla slavných i začínajících amerických i evropských umělců; nejen fotografů. Díky této činnosti získal ve světě soudobé fotografie značný vliv, protože jako redaktor nebo galerista ovlivňoval – dost autoritativně – výběr autorů a děl.  

Výstavní činnosti se věnoval déle než vlastnímu fotografování. Vůdčí myšlenkou mu byla prezentace fotografie jako samostatného uměleckého odvětví a její osvobození od závislosti na malířství. V roce 1901 ostatně organizoval první výhradně fotografickou soutěžní výstavu. Tvrdé střety s oponenty a vysoké pracovní nasazení se podepsaly na jeho zdraví.

Klepněte pro větší obrázek
Autoportrét Alfreda Stieglitze a jeho první ženy Emmeline, přibližně z roku 1915. Přestože se snímek přisuzuje Stieglitzovi, jeho autorem může být Edward Steicher nebo Frank Eugene. Fotografie je vytvořena technikou Autochrome 

Jako fotograf Stieglitz nejprve napodoboval tvorbu malířů, jak bylo tehdy obvyklé. Brzy ale začal směřovat k zachycení reality, k naturalistické fotografii, která využila schopnosti fotoaparátu zachytit krátký okamžik. Používal už přístroje umožňující fotografování z ruky. V tom je obvykle spatřován jeho velký přínos vývoji fotografie – oproštění se od vazby na malířství a prosté zachycení reality bez větších úprav nebo manipulace pomocí nejrůznějších technik.

Fotil ale i portréty a volné kompozice či abstraktní cykly fotografií mraků. Poměrně slavná je i jeho dlouholetá série fotografií malířky a jeho druhé ženy Georgie O'Keeffeové. Její portréty a akty zachycují vývoj osobnosti.

Výběr nejslavnějších fotografií

Klepněte pro větší obrázek
Zima na páté avenue (1892)
Klepněte pro větší obrázek
Konečná (1892)
Klepněte pro větší obrázek
Mezipalubí (1907) 

Další informace

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

World Press Photo 2018 v komentované galerii

World Press Photo 2018 v komentované galerii

Minulý týden byli vyhlášeni vítězové 61. ročníku prestižní soutěže World Press Photo. Porota vybírala ze 73 044 snímků od 4 548 fotografů ze 125 zemí. Z jednotlivých, celkově devíti, kategorií jsme vybrali ty nejzajímavější fotografie.

Čím fotí vítězové soutěže World Press Photo?

Čím fotí vítězové soutěže World Press Photo?

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.

Louis Mendes – 40 let v New Yorku se starým fotoaparátem

Louis Mendes – 40 let v New Yorku se starým fotoaparátem