DIGIarena.e15.cz

Fotograf týdne: Bill Brandt – od dokumentu k abstrakci

Bill Brandt začínal jako fotograf dokumentující britskou společnost napříč vrstvami. V pozdějších obdobích začal směřovat k abstraktní fotografii.

Ačkoli matka Billa Brandta (3. května 1904 až 20. prosince 1983) byla Němka a většinu mládí strávil ve Švýcarsku, v roce 1933 se přestěhoval do Londýna. Díky tomu je považován za jednoho z nejvýznamnějších britských fotografů. Shodou okolností se seznámil s Man Rayem, v jehož pařížském ateliéru na počátku své fotografické kariéry vypomáhal.

Stejně jako díla většiny jiných fotografů, ani snímky od Billa Brandta nepatří do oblasti public domain, proto zveřejňujeme jen malé náhledy.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Služebná v okně (1936) • Derby v Epsomu (1935)

Brandt během několika předválečných let zachytil ve fotografii britskou společnost napříč vrstvami a také samotné prostředí, které tuto společnost obklopovalo. To byl v té době ještě dost netypický přístup.

Na fotografiích Billa Brandta najdeme služky, dělníky, návštěvníky barů a klubů, děti z ulice, ale i studenty elitních internátních škol stejně jako typické anglické rodinné domky. Fotil železnici, nábřeží nebo noční města. Používal při tom i umělé osvětlení, naproti tomu během války zachytil Londýn pouze v měsíčním světle. Silnou historickou výpovědí jsou fotografie z londýnských protiletadlových krytů během náletů druhé světové války.

Klepněte pro větší obrázek
Pobřeží východního Sussexu (1957)

Samostatnou kapitolu v Brandtově díle představují akty. Kvůli použití extrémně širokoúhlého objektivu často vynikají mimořádně dynamickou perspektivou; někdy se píše až o „deformovaných aktech“. Autor byl při jejich tvorbě nepochybně ovlivněn surrealismem, se kterým se setkal již na počátku tvorby díky Man Rayovi.

Klepněte pro větší obrázek
Hampstead (1950)

Netypické jsou jeho vysoce kontrastními portréty – ať již obyčejných lidí nebo společenské smetánky. Tyto akty i portréty mají často tendenci potlačovat dokumentární podstatu fotografie. Zejména v pozdějších obdobích autor, který začal vlastně jako dokumentarista a fotožurnalista, stále více směřoval k abstrakci.

Další informace

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne