DIGIarena.e15.cz

Fotograf týdne: Brassaï – noční pták

Studoval malbu a sochařství, živil se i jako novinář. Soustavně se věnoval noční fotografii, fotil pařížskou společnost a dosáhl značného věhlasu už za svého života.

Mnoho významných postav dějin fotografie se do dějin zapsalo i v jiných oborech umělecké činnosti. Jedním z nich byl fotograf maďarského původu, vlastním jménem Gyula Halász, který si podle svého rodiště v Sedmihradsku zvolil pseudonym Brassaï. Narodil se 9. září 1899 a zemřel ve Francii 8. července 1984.

Stejně jako díla většiny jiných fotografů, ani snímky od Brassaï ještě nepatří do oblasti public domain. Copyright patří © Mme G. Brassai, proto zveřejňujeme jen malé náhledy.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Cetky v kabaretech na Montmantre (1933) • Milenci v bistru (1932–33)

Dětství a mládí prožil celkem pestrým způsobem: studoval malbu a sochařství v Budapešti, narukoval do první světové války, následovala kariéra novináře v Berlíně, kde současně studoval výtvarné umění. Pokračoval jako novinář v Paříži, kam se přestěhoval v roce 1924 a zůstal tam po zbytek života.

Právě Paříž ve všemožných svých podobách se stala jeho velkým fotografickým tématem. Noční život města byl hlavním námětem první fotografické publikace „Paris de nuit“ (Noční Paříž, 1933). Brassaï se tak stal jedním z prvních fotografů, kteří se soustavně věnovali noční fotografii.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vítězný oblouk (1933) • Notre Dame při pohledu z ostrova Ile Saint-Louis (1933)

Dále zachycoval život různých sfér pařížské společnosti, zejména intelektuálních a uměleckých kruhů –Salvador Dalí, Pablo Picasso, Henri Matisse, Georges Braque... Ale fotil i prostitutky nebo jen „obyčejné“ obyvatele Paříže a nejrůznější zákoutí tohoto města; ať už s lidmi nebo bez nich.

Klepněte pro větší obrázek
Nejstarší policejní stanice v Paříži (1933)

Brassaï dosáhul značného věhlasu již za svého poměrně dlouhého života. Bylo to ovšem nejen díky fotografiím, ale i kvůli úspěchům ve filmu a literatuře. V posledních dvou desetiletích se věnoval zejména sochařství. Dostalo se mu nejrůznějších ocenění a stal se také nositelem vysokých státních vyznamenání (řád umění a literatury, řád čestné legie).

Klepněte pro větší obrázek
Seville (1952–1953)

Další informace

Další článek




celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Dějiny fotografie, Příběh fotografie, publik… fotozemek 22. 3. 2012, 18:03
Ak to dokazu hubou ukomentovat az do uspesne… MM 19. 3. 2012, 22:16
"fotia hubou"- a je to aspoň polarojd?;-) helena 19. 3. 2012, 20:04
Jasne, chapem a dakujem za odpoved. Prajem v… MM 17. 3. 2012, 22:38
V současné době vydáváme každý týden stručný… Marek Lutonský 17. 3. 2012, 21:02

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát