DIGIarena.e15.cz

Fotografie Ivo Bartečky opět ve Vyškově

Muzeum Vyškovska pořádá další výstavu, která je tentokrát zaměřená na oblast latinské Ameriky. Ivo Barteček, autor fotografií, přináší výsledky svého bádání u jezera Titicaca a seznamuje nás s mystickým srdcem národa Inků.
Fotografie Ivo Bartečky opět ve Vyškově

Jezero Titicaca, druhé největší jezero Jižní Ameriky, klenot tyrkysové barvy, kolébka i hrob civilizace Inků. Domorodci rádi upozorňují na jeho rozlohu, prý je tak veliké, že se na něm dokonce tvoří vlny. V noci zde hrozí smrt prochladnutím, ve dne přebírá vládu sluneční žár. Zkrátka, toto místo má zvláštní kouzlo, krásné i hrozivé dohromady a zadarmo jej nikomu nevydá.. A přesto se Ivo Barteček, historik a cestovatel z Olomouce, rozhodl jej odhalit a jeho kousky zachytit na jednotlivých fotografiích.

Tento muž v současné době působí na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, spolupracuje s Centrem pro československá exilová studia FF UP v Olomouci a Střediskem iberoamerických studií Univerzity Karlovy v Praze. Věnuje se emigraci a exilu do Latinské Ameriky. Cestoval latinskou Amerikou a prováděl zde výzkum, o němž podává svědectví prostřednictvím svých snímků. V Muzeu Vyškovska je však k vidění pouze část výsledků jeho výzkumu, více bychom měli mít možnost shlédnout v říjnu příštího roku ve Velkém výstavním sále tohoto muzea. Připravovaná expozice má mapovat veškeré Bartečkovo latinskoamerické bádání a součástí výstavy budou údajně i trojrozměrné předměty.


Ilustrační fotografie.
Zdroj: http://www.sacredheritage.com 

Co nám přináší výstava současná? Především jde o zachycení okamžiku, o obrazovou dokumentaci a záznam odkazu civilizací v oblasti jezera. Projekt je koncipován jako historicko-místopisný popis jezera a jeho pevninského zázemí. Vystavované fotografie jsou ve své původní podobě diapozitivy, které autor zpracoval do představované podoby. Do jaké míry se mu to podařilo, můžete posoudit sami. Stačí navštívit Malý sál Muzea Vyškovska v 1. poschodí a to až do 30. ledna 2006.

Otevřeno pondělí až pátek 8 - 16 hod
sobota a neděle 10 - 12, 14 - 16 hod
Vstupné dospělí 10 Kč, mládež 5 Kč
Více informací najdete na adrese http://muzeum.vyskov.cz

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.