DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: -.---

Snímek o ochotě podívat se na svět vzhůru nohama a zůstat sám v žitém nepohodlí. Vztah mezi uniformitou a individualitou je něčím, co dělí společnost a do velké míry i jedince v průběhu jeho života.

„Držet hubu a krok“ či „zajet na chatu“ byly strategie, jak se vyhnout problémům, nevyčnívat, neupozorňovat na sebe, a i když je dnes společenské klima do velké míry jiné, stále zde rozměr jisté společenské konformity je. Ostatně je to právě ona, která drží společnost jako celek do velké míry po hromadě a umožňuje reálné vyhranění se a individualizaci.

Bytí v průměru se zdá být jako výhodná strategie, jde o přístup, který jako by snižoval osobní nasazení a míry vlastní angažovanosti, člověka zbytečně nevyčerpávala, dávala mu dost sil na to, aby se staral především o svoji rodinu. Vše ostatní je druhotné. Jan Patočka tento přístup označuje jako předhistorický – dějiny lidství či civilizace se píší až tam, kde osobní nasazení pro polis převáží před pohodlím a oním nevyčníváním.

Naopak – autentické bytí znamená provokovat, pochybovat, hledat, objevovat, prát se, být nepříjemný k sobě i společnosti. Jen takovým způsobem hledání pravdy lze dosáhnout úspěchu. Tak zvaná alternativní kultura jistě nemusí (a snad ani nemá) všechny těšit, bavit, líbit se, avšak měla by klást otázky či připomínkovat realitu takovým způsobem, který bude vyžadovat odpověď. Buď ve formě agrese, kdy se chce společnost či jedinec takového hlasu zbavit, nebo ve formě aktivního hledání odpovědi, která může vše převrátit vzhůru nohama.

Klepněte pro větší obrázek
-.---, foto: MarcelKolacek

Tomáš Halík napsal knihu s názvem „Co je bez chvění, není pevné“, což nesporně charakterizuje jednu z možných odpovědí – nemusí jít o splynutí s alternativní kulturou či názorem nebo jeho nekritické přijetí, ale jeho seriózní analýzu. O kritický přístup, kdy si mohu ponechat své postoje, ale musím je znovu a hlouběji promýšlet.

Snímek -.--- zachycuje ženu, která svět převrací vzhůru nohama. Dívá se na něj právě opačně, než je běžné a zvyklé. A k tomu v takové krkolomné poloze. To nemůže být vůbec pohodlné? A přesto se postava nebojí být sama, odloučená od ostatních, vystavena nepohodlní, zbavená závětří, otočená hlavou dolů. Uprostřed ničeho, bez viditelného diváka.

Gratuluji Marcelovi Koláčkovi k mimořádně zajímavému, černobílému, minimalistickému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií z uplynulého týdne.

Jokr7 nabízí fotografii s názvem jak rozesmát plyšáka ?, která si krásně hraje s emocemi a příběhy lidí na ulici, současně je technicky velice dobře zpracovaná a v neposlední řadě – také díky tomu, že je focena skrze sklo zastávky – zajímavě pracuje s vrstvami. Téměř jako by zvala k různým interpretačním schématům či úvahám.

Klepněte pro větší obrázek
jak rozesmát plyšáka ?, foto: jokr7

Uhler se dívá na pole, pracuje s jejich poetičností, vlnitostí, barevností. S tím, že někam doprostřed nich je zasazená barokní kaple. Snad aby bylo sedlákům jasné, k čí slávě se všechny práce konají, kdo bude posledním soudcem, a že úroda nezáleží pouze na zemědělci ale na jevech, které nemůže ovlivnit. Takový je snímek Sv.Barborka.

Klepněte pro větší obrázek
Sv. Barborka, foto: Uhler

Zima již sice skončila v březnu, ale to nutně neznamená, že by se musela vzdát občasného doteku či zašimrání. Anebo nemohla tvořit krásu a malovat, jako v případě Zima se vrací.... od DagmarB.

Klepněte pro větší obrázek
Zima se vrací..., foto: DagmarB

A na závěr ještě jeden agrární snímek z pěšiny kolem pole – Dušan124 zachytil na fotografii ...cesta... kousek kvetoucího jara.

Klepněte pro větší obrázek
...cesta..., foto: dusan124
Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Napsat se toho dá stejně mnoho jako o rozpra… Karel666 4. 5. 2017, 20:31
Re: Žasnu, co všechno se dá napsat o fotce z… Martin 28. 4. 2017, 14:33
To nejsou fotky to je fotoshop Ondra 26. 4. 2017, 21:45
Žasnu, co všechno se dá napsat o fotce z mod… Martin Kozak 26. 4. 2017, 20:30

Další podobné články

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Celosvětová fotografická soutěž Sony World Photography Awards se poprvé konala v roce 2008 a za uplynulou dobu se z ní stalo uznávané fotografické klání s celosvětovou účastí a renomé.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Brno si již od dvacátých let minulého století přálo svůj vlastní mrakodrap. Jakoby výšková budova pro obyvatele představovala něco kouzelného či zázračného, stavbu, kterou město, s komplexem (a půvabem) předměstí Vídně mít musí.

World Press Photo 2018 v komentované galerii

World Press Photo 2018 v komentované galerii

Minulý týden byli vyhlášeni vítězové 61. ročníku prestižní soutěže World Press Photo. Porota vybírala ze 73 044 snímků od 4 548 fotografů ze 125 zemí. Z jednotlivých, celkově devíti, kategorií jsme vybrali ty nejzajímavější fotografie.

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Královský palác oznámil jméno oficiálního svatebního fotografa prince Harryho

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Sběratel fotografií koupil za pár liber fotografii v hodnotě dvou milionů dolarů

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.