DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: -.---

Snímek o ochotě podívat se na svět vzhůru nohama a zůstat sám v žitém nepohodlí. Vztah mezi uniformitou a individualitou je něčím, co dělí společnost a do velké míry i jedince v průběhu jeho života.

„Držet hubu a krok“ či „zajet na chatu“ byly strategie, jak se vyhnout problémům, nevyčnívat, neupozorňovat na sebe, a i když je dnes společenské klima do velké míry jiné, stále zde rozměr jisté společenské konformity je. Ostatně je to právě ona, která drží společnost jako celek do velké míry po hromadě a umožňuje reálné vyhranění se a individualizaci.

Bytí v průměru se zdá být jako výhodná strategie, jde o přístup, který jako by snižoval osobní nasazení a míry vlastní angažovanosti, člověka zbytečně nevyčerpávala, dávala mu dost sil na to, aby se staral především o svoji rodinu. Vše ostatní je druhotné. Jan Patočka tento přístup označuje jako předhistorický – dějiny lidství či civilizace se píší až tam, kde osobní nasazení pro polis převáží před pohodlím a oním nevyčníváním.

Naopak – autentické bytí znamená provokovat, pochybovat, hledat, objevovat, prát se, být nepříjemný k sobě i společnosti. Jen takovým způsobem hledání pravdy lze dosáhnout úspěchu. Tak zvaná alternativní kultura jistě nemusí (a snad ani nemá) všechny těšit, bavit, líbit se, avšak měla by klást otázky či připomínkovat realitu takovým způsobem, který bude vyžadovat odpověď. Buď ve formě agrese, kdy se chce společnost či jedinec takového hlasu zbavit, nebo ve formě aktivního hledání odpovědi, která může vše převrátit vzhůru nohama.

Klepněte pro větší obrázek
-.---, foto: MarcelKolacek

Tomáš Halík napsal knihu s názvem „Co je bez chvění, není pevné“, což nesporně charakterizuje jednu z možných odpovědí – nemusí jít o splynutí s alternativní kulturou či názorem nebo jeho nekritické přijetí, ale jeho seriózní analýzu. O kritický přístup, kdy si mohu ponechat své postoje, ale musím je znovu a hlouběji promýšlet.

Snímek -.--- zachycuje ženu, která svět převrací vzhůru nohama. Dívá se na něj právě opačně, než je běžné a zvyklé. A k tomu v takové krkolomné poloze. To nemůže být vůbec pohodlné? A přesto se postava nebojí být sama, odloučená od ostatních, vystavena nepohodlní, zbavená závětří, otočená hlavou dolů. Uprostřed ničeho, bez viditelného diváka.

Gratuluji Marcelovi Koláčkovi k mimořádně zajímavému, černobílému, minimalistickému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií z uplynulého týdne.

Jokr7 nabízí fotografii s názvem jak rozesmát plyšáka ?, která si krásně hraje s emocemi a příběhy lidí na ulici, současně je technicky velice dobře zpracovaná a v neposlední řadě – také díky tomu, že je focena skrze sklo zastávky – zajímavě pracuje s vrstvami. Téměř jako by zvala k různým interpretačním schématům či úvahám.

Klepněte pro větší obrázek
jak rozesmát plyšáka ?, foto: jokr7

Uhler se dívá na pole, pracuje s jejich poetičností, vlnitostí, barevností. S tím, že někam doprostřed nich je zasazená barokní kaple. Snad aby bylo sedlákům jasné, k čí slávě se všechny práce konají, kdo bude posledním soudcem, a že úroda nezáleží pouze na zemědělci ale na jevech, které nemůže ovlivnit. Takový je snímek Sv.Barborka.

Klepněte pro větší obrázek
Sv. Barborka, foto: Uhler

Zima již sice skončila v březnu, ale to nutně neznamená, že by se musela vzdát občasného doteku či zašimrání. Anebo nemohla tvořit krásu a malovat, jako v případě Zima se vrací.... od DagmarB.

Klepněte pro větší obrázek
Zima se vrací..., foto: DagmarB

A na závěr ještě jeden agrární snímek z pěšiny kolem pole – Dušan124 zachytil na fotografii ...cesta... kousek kvetoucího jara.

Klepněte pro větší obrázek
...cesta..., foto: dusan124
Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Napsat se toho dá stejně mnoho jako o rozpra… Karel666 4. 5. 2017, 20:31
Re: Žasnu, co všechno se dá napsat o fotce z… Martin 28. 4. 2017, 14:33
To nejsou fotky to je fotoshop Ondra 26. 4. 2017, 21:45
Žasnu, co všechno se dá napsat o fotce z mod… Martin Kozak 26. 4. 2017, 20:30

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini