DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne – Nebe a dým v Brně

Před týdnem jsme se ještě mohli kochat nazlátlými odstíny teplého podzimu na poli a dnes už hledíme na chladné odstíny záběru z leteckého festivalu.
Fotografie týdne – Nebe a dým v Brně

Znovu jsme zabrousili do kategorie Technika, tentokrát by to mohlo být ještě napínavější. Autorem této fotografie je Rasťo Marguš alias Fly Art, který počátkem září zavítal na jednu z největších leteckých akcí v Evropě – Czech International Air Fest v Brně. Jedním z hlavních bodů programu bylo i vystoupení italských letounů Aeromacchi. Jistě rozumíte, proč byl snímek jednoho z nich nazván Šílený let („Crazy Flight“).

Na první pohled je jasné, že autor vsadil na kontrast a pokusil se co nejvíc zvýraznit dramatický náboj nezvyklé situace. Mezi komplimenty od čtenářů a přispěvatelů do Galerie se objevuje i názor, že úpravy jsou příliš drastické. Na druhou stranu, jsou tu právě proto, aby podtrhovaly přirozenou plasticitu, takže bělavý dým za letadlem z nevýrazného pozadí přímo vystupuje. V rozích by však nemuselo být takové temno. Také je škoda, že není dispozici originál ve větším rozlišení – při velikosti zmenšeného náhledu si nevychutnáte detaily a zároveň vám uniknou drobné nedostatky. Fotografie se však líbí a v diskusi je dokonce označena za „absolutně nejlepší z leteckých záběrů“.

Klepněte pro větší obrázek
Crazy Flight Foto: FlyArt

Kompozice je v tomto případě nezvyklá, vedená skoro úhlopříčně. Díky většímu prostoru ponechanému nahoře ale trochu „padá“. I ústřední bod snímku, bílý mrak, zasahuje do spodní poloviny. Letoun v pravé dolní části se snaží nabrat výšku a uniknout z formátu. To všechno přispívá k záměrné dramatičnosti. I přes tyto hříčky s nejistotou se ale autorovi podařilo všechny prvky udržet v kompozici a ponechat jim dynamiku a prostor. Svůj úlovek pak výrazně orámoval. Jen křiklavý podpis mohl klidně chybět.

„Crazy Flight" je druhým nejlépe hodnoceným snímkem tohoto slovenského autora. Jeho tvorba byla zpočátku zaměřena na detaily aktů, které potom různě tónoval a upravoval. Další dva snímky nám ukazují, že létat se dá nejen pohledem po ženských křivkách, ale třeba i na padáku. „Fakt vynikající“, zní jeden z komentářů k leteckému záběru. „Jde k zemi?“ I kdyby však letoun k zemi klesl, nic to nemění na tom, že autor, který ho stačil zachytit, právě vytvořil netradiční Foto týdne. Líbí se Vám?

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re:Připomíná mi to ... Peter 16. 11. 2006, 08:09
Připomíná mi to ... Martin Kollár 11. 11. 2006, 21:44

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.