DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne .. O dvouch přehazovačkách ..

Člověk a krajina, hra slov, krásy a radosti z jízdy. Tak by bylo možné futuristickým způsobem charakterizovat dnešní fotografii týdne.

Dobrý fotograf dokáže nejen zachytit okamžik, ale pracovat také s vnitřním napětím snímku. Diváka tak staví do role toho, kdo prožívá zajímavou situaci – stojí před obrazem, který vypadá zcela přirozeně, jako by skutečně mohl vycházet z reálného světla.

Z fotoaparátu chytajícího odražené fotony ale přitom cítí určitou uměleckou či obsahovou dvojakost. A právě toto pnutí nutí člověka přemýšlet, zastavit se u obrazu a nejít dál.

Snímek .. O dvouch přehazovačkách .. je právě tohoto druhu. Horní dvě třetiny zaujímá téměř minimalisticky zpracovaná krajina, jejíž sněhovou čistotu a jednoduchost narušuje jen tenký strom a lehce křivolaká cesta. Snad jen drobné fragmenty ve sněhu dávají tušit, že minimalismus nebude dominantním výtvarným vyjádřením autora, kterým je šebin.

Spodní třetina snímku, jako by vůbec nepatřila k výše uvedené minimalistické konstrukci, ale svým provedením, jako by se vracela k československému černobílému socialistickému realismu, který má v našem fotografickém prostředí dlouhou a bohatou tradici. Člověk, v pohybu, při sportu a přitom zcela obyčejný. Díky dobrému umístění, se fotografie dobře „dívá“ takže působí svěžím a dynamickým dojmem.

Klepněte pro větší obrázek 
... O dvouch přehazovačkách..., foto: šebin

Vše je pak zakončeno až dadaistickým názvem, který dává do kontextu účes člověka a zařízení umístěné na jeho bicyklu, všímající si přitom nejmenších detailů a jazyka, který prostřednictvím této konstrukce aktivně vstupuje do děje. Ukazuje snímek, který lze dobře pochopit, jen pokud známe jazykové a kulturní prostředí a tak získává – jinak relativně snadno přenosný obraz – další unikum.

Jak vznikla fotografie týdne o dvouch přehazovačkách

Jak vznikla fotografie týdne o dvouch přehazovačkách

Gratuluji autorovi k vydařenému snímku, u kterého nutní diváka pracovat s jazykem, detailem i rozmýšlet obsah a kompozici díla a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Tajemná, krásná a zasněžená Barbora, kterou vyfotografoval Zahorko je příkladem portrétu jemného, neagresivního, ale přesto zajímavého a pěkného.

Klepněte pro větší obrázek 
Barbora, foto: zahorko

Kdo má rád slovenské hory, jistě ocení snímek, který nese název ... PODZIMNÍ ... a ukazuje Malou Fatru. Krásný pohled do dálek, s mraky mezi kopci a výrazným bílým rámem, který dává snímku miiiba jasný rámec a zajímavý výraz.

Klepněte pro větší obrázek 
...PODZIMNÍ..., foto: miiiba

Procházka parkem, snad někde kolem hradních zdí, v ranním tichu, když slunce nesměle prosvítá skrze větve stromů. Vše v dokonalém tichu, kdy je slyšet jen vlastní dech a chlad obklopuje člověka jako nejintenzivnější pocit. Takovou atmosféru se snaží zachytit tompic na snímku Do světla II.

Klepněte pro větší obrázek 
Do světla II., foto: tompic

A na závěr snímek, který jako by integroval všechna předchozí témata do jednoho celku, dávající jim jeden rámec. Mrazivé slunce ... od Fialového poustevníka může zaujmout mnohým. Třeba neobvyklou barvou světla.

Klepněte pro větší obrázek 
Mrazivé slunce..., foto: Fialový poustevník
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

To je autentický název díla, který má snad z… Michal Černý 16. 1. 2013, 16:29
dvouch... čeština (a moje oči zase) trpí :-O… tom 16. 1. 2013, 11:33

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?