DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Asi každý má místa, která jsou pro většinu lidí nezajímavá, ale pro něj samotného mají velkou cenu či kouzlo. Jistě můžeme odpovědět GPS souřadnicí a nadmořskou výškou, ale tím ve skutečnosti neodpovídáme na otázku, kde jsem já, ale na jakých souřadnicích se nachází mé tělo.

Fenomenologové často pracují s nevšední funkcí prostoru – prostor ustupuje osobě. Člověk, který je mi milý je mi bližší, i když je zrovna na druhé straně světa, než-li soused, se kterým jsem si vzdálen. Subjektivní blízkost má tedy přednost před fyzickým prostorem. Být někde je tedy otázkou po vztazích. Jaký je můj vztah ke konkrétnímu místu či skupině osob? Mohli bychom se ptát? Když někdo utíká do lesů či na poušť nejde mu o to, aby byl geograficky nejdále od nejbližšího města. Jde mu o vztah samoty a klidu.

Otázka má ale ještě jednu dimenzi, totiž ptaní se na roli ve světě. „Kde jsem a co zde dělám?“ To jsou základní reflektivní otázky, které dáváme studentům u státnic, u motivačních nebo kariérních pohovorů, pří mentoringu. Jaká je propozice subjektu k rozvrhu, který si zvolil? Tradičně je zde pak vidět dvojí pohled na povolání. Ten první počítá s nějakým vnějším zásahem – Bůh si danou osobu vyvolil za proroka či krále, ten může utíkat, schovávat se, chovat se nepatřičně, ale celého jeho počínání ve světě je otázkou dialogu s tímto vnějším voláním. Člověk může být šťastný a dobrý jen tehdy, když na toto volání dokáže říci své ano.

Klepněte pro větší obrázek
./., foto: zaom eighty

Je zde ale ještě jeden rozměr povolání, tedy subjektivní – neuposlechnout ho znamená vést nekonečný konflikt sám se sebou. „Vždycky jsem chtěl být či dělat, ale nevyšlo to protože…“ říkají různí lidé, čímž vlastně konfirmují to, že se ve svém životě dialog s vnitřním povoláním nezvládli. Být věrný sám sobě a hledat to, k čemu je člověk povolán je pravděpodobně mnohem těžší a zodpovědnější úkol než první koncept povolání někým třetím.

Snímek . /. je zachycením jisté samoty a jedinečnosti. Bez druhých a vnějších zásahů objekt stojí uprostřed ničeho. Sám za sebe odpovědný, odpovídá za part, který v něm hraje. A člověk, který se do něj uchýlí může sám rozeznávat to, jak se jeho svět dotýká ticha a prázdnoty okolí. Zda je sám nebo blízko druhým, zda utekl před sebou nebo se zde nalezl.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je zaom eighty a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Michal Balada nabízí pohled do Norska, na malebnou krajinku s domem. Snímek se středovou kompozicí by mohl být námětem na pohlednici či plakát, pozvánkou v katalogu nebo lístkem na vzpomínky. Fotografie nese deskriptivní název ... LOFOTEN ....

Klepněte pro větší obrázek
... LOFOTEN ..., foto: miiiba

Jokr7 ukazuje, co štěstí a pohybových rituálů udělá kropící vůz v parném jaru. A současně se ptá, zda to, jak vypadají naše města není k zamyšlení, pokud je už v červnu musíme kropit a celé léto se nám v nich špatně žije. Fotografie nese název nepřEKOnatelný SERVIS a odkazuje ke slavnému pořekadlu o létu, Římě a psech.

Klepněte pro větší obrázek
nepřEKOnatelný SERVIS, foto: jokr7

Dělat portrétní fotografie jde různě, třeba tak, jako jaro-mír ***, tedy se snahou zachytit co nejšířeji dimenzi plasticity celého člověka.

Klepněte pro větší obrázek
***, foto: jaro-mír

A na závěr ještě pohled do lesů na snímku Ivana 76 Temná strana. Možná ilustrující to, proč se k lesu a odvaze váže tolik pověstí, pohádek i lidových úsloví.

Klepněte pro větší obrázek
Temná strana. foto: Ivan 76
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Kampaň MeToo míří už i na fotografy – obviněným je Antonín Kratochvíl

Kampaň MeToo míří už i na fotografy – obviněným je Antonín Kratochvíl

Známý český portrétní a reportážní fotograf Antonín Kratochvíl, žijící od roku 1972 v USA, čelí obvinění za sexuální obtěžování. Jeden z nejvýznamnějších českých fotografů spoluzaložil v roce 2001 fotografickou agenturu VII Photo Agency.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.

Sony spustilo webové stránky α Universe Europe

Sony spustilo webové stránky α Universe Europe

iPhone Photography Awards 2018 zveřejněny

iPhone Photography Awards 2018 zveřejněny

Ceny iPhone Photography Awards, zkráceně iPPAWARDS, byly založeny už v roce 2007. Jedná se tedy o nejstarší fotografickou soutěž na světe, do které j emožné posílat snímky pořízené telefonem iPhone.

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Od samotného začátku filozofie existoval spor o to, jak je možné, že něco poznáváme, respektive, jaký je vztah mezi poznávaným a poznávajícím. Člověk v naivním pohledu může propadnout dvěma extrémům, které jsou ale dlouhodobě obtížně udržitelné.

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.