DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne – tentokrát v oranžovém

Je září, měsíc návratu do ulic. Za aktuální Fotkou týdne se tedy příhodně vydáme do kategorie Architektura.
Fotografie týdne – tentokrát v oranžovém

Jak se vám líbí barva čerstvých pomerančů? Oranžová je obvykle vnímána jako svěží, vitální a akční barva. Oranž nás dovede zahřát a také nám dodá energii v šedivých dnech. A mezi stejně šedými bloky nás budova této barvy rozhodně praští do očí. V Nizozemí zřejmě vědí, jak udržet v ulicích trvalý optimismus. Zaparkujme si tedy kolo u jedné z těchto zářivých zdí a vyrazme do ulic sledovat hru stínů – stejně, jako to udělal Josef Jeřábek.

Existují neměnné předměty, například stěny z betonových prefabrikátů, které mají s poetikou společné maximálně první písmenko – a pak jsou tu věci, které na sebe během dne vezmou desítky podob a nutí tak naši fantazii, aby přemohla lenost všedního dne a začala pracovat. Jsou to věci jako stín, vrhaný pouliční lampou na zeď, ale třeba i věž kostela zahalená mlhou, kterou se před stovkami let pokoušel zachytit štětcem vytrvalý impresionista. Světla a stíny mění náladu věcí a my se je snažíme zachytit i dnes.

Uznejme, že bez stínu by záběr stěny nebyl ani zdaleka tak zajímavý. A právě výše zmíněná ostře oranžová barva výsledku dodává „šťávu“ a povyšuje ho do první ligy. Je to prostě fotka, kterou si zapamatujete. Je nekomplikovaná, až minimalistická, ukazuje nám vlastně jen ten malý kousek plochého světa o dvou dimenzích, ozdobený strohou krajkou ze stojanů na kola. Stín, který se zprava vtírá do kompozice, nám ale připomíná, že zde existuje ještě jakýsi třetí rozměr. Sice momentálně není plně k dispozici, ale pokud změníme svůj pohled na věc, tak se možná ještě uvidí...

Klepněte pro větší obrázek
...nizozemská....; foto: josef jerabek

Kus oranžového betonu můžeme s trochou filozofie vidět náhle docela jinak. Najednou je tu naděje, že plochý svět má další rozměr a život v něm tedy i jakýsi smysl. Stačí ale zamrkat a iluze zmizí – vidíme zase jen obyčejnou stěnu bez života, slunce zajde, scenérie se změní a vlastně už tu vůbec není nic zvláštního. Je čas jít dál.

Při prohlížení Galerie Josefa Jeřábka zjistíme, že tento autor si opravdu libuje v nacházení malých kouzel mezi obyčejnými věcmi. Jeho snímky nepostrádají ani slušnou technickou úroveň, ale prim hrají emoce a pocity v nich uložené. Autor se zabývá dokumentem, krajinnou fotografií i abstrakcí, ale jako tenká nitka se vším táhne prvek jakéhosi neuchopitelného tajemna, které originálním způsobem dělá z líbivého obrázku snímek s netušenou hloubkou. Gratulujeme mu tedy ke skvělému nápadu a těšíme se, s čím se ukáže příště.

Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: perlička :-) mk 25. 9. 2007, 20:24
perlička :-) Jeřábek 23. 9. 2007, 09:57
Re: OK Zdenal 23. 9. 2007, 08:13
OK Rimidalv 22. 9. 2007, 20:15
Re: hmmmmmmmm Majkkl 22. 9. 2007, 14:28

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.