DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne – tentokrát v oranžovém

Je září, měsíc návratu do ulic. Za aktuální Fotkou týdne se tedy příhodně vydáme do kategorie Architektura.
Fotografie týdne – tentokrát v oranžovém

Jak se vám líbí barva čerstvých pomerančů? Oranžová je obvykle vnímána jako svěží, vitální a akční barva. Oranž nás dovede zahřát a také nám dodá energii v šedivých dnech. A mezi stejně šedými bloky nás budova této barvy rozhodně praští do očí. V Nizozemí zřejmě vědí, jak udržet v ulicích trvalý optimismus. Zaparkujme si tedy kolo u jedné z těchto zářivých zdí a vyrazme do ulic sledovat hru stínů – stejně, jako to udělal Josef Jeřábek.

Existují neměnné předměty, například stěny z betonových prefabrikátů, které mají s poetikou společné maximálně první písmenko – a pak jsou tu věci, které na sebe během dne vezmou desítky podob a nutí tak naši fantazii, aby přemohla lenost všedního dne a začala pracovat. Jsou to věci jako stín, vrhaný pouliční lampou na zeď, ale třeba i věž kostela zahalená mlhou, kterou se před stovkami let pokoušel zachytit štětcem vytrvalý impresionista. Světla a stíny mění náladu věcí a my se je snažíme zachytit i dnes.

Uznejme, že bez stínu by záběr stěny nebyl ani zdaleka tak zajímavý. A právě výše zmíněná ostře oranžová barva výsledku dodává „šťávu“ a povyšuje ho do první ligy. Je to prostě fotka, kterou si zapamatujete. Je nekomplikovaná, až minimalistická, ukazuje nám vlastně jen ten malý kousek plochého světa o dvou dimenzích, ozdobený strohou krajkou ze stojanů na kola. Stín, který se zprava vtírá do kompozice, nám ale připomíná, že zde existuje ještě jakýsi třetí rozměr. Sice momentálně není plně k dispozici, ale pokud změníme svůj pohled na věc, tak se možná ještě uvidí...

Klepněte pro větší obrázek
...nizozemská....; foto: josef jerabek

Kus oranžového betonu můžeme s trochou filozofie vidět náhle docela jinak. Najednou je tu naděje, že plochý svět má další rozměr a život v něm tedy i jakýsi smysl. Stačí ale zamrkat a iluze zmizí – vidíme zase jen obyčejnou stěnu bez života, slunce zajde, scenérie se změní a vlastně už tu vůbec není nic zvláštního. Je čas jít dál.

Při prohlížení Galerie Josefa Jeřábka zjistíme, že tento autor si opravdu libuje v nacházení malých kouzel mezi obyčejnými věcmi. Jeho snímky nepostrádají ani slušnou technickou úroveň, ale prim hrají emoce a pocity v nich uložené. Autor se zabývá dokumentem, krajinnou fotografií i abstrakcí, ale jako tenká nitka se vším táhne prvek jakéhosi neuchopitelného tajemna, které originálním způsobem dělá z líbivého obrázku snímek s netušenou hloubkou. Gratulujeme mu tedy ke skvělému nápadu a těšíme se, s čím se ukáže příště.

Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: perlička :-) mk 25. 9. 2007, 20:24
perlička :-) Jeřábek 23. 9. 2007, 09:57
Re: OK Zdenal 23. 9. 2007, 08:13
OK Rimidalv 22. 9. 2007, 20:15
Re: hmmmmmmmm Majkkl 22. 9. 2007, 14:28

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.