DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: 8 minut

Lidský život je každému z nás přidělen k tomu, abychom naplňovali rozvrh svého bytí. Lze k němu přistupovat velmi různorodě a zřejmě záleží jen na osobním rozpoložení člověka.

První z přístupů bychom zřejmě mohli označit jako cyklický. Člověk vychází z lůna matky, žije, stárne a nakonec zemře. Takový život ale vlastně nikam nesměřuje a je typický pro primitivní kultury. Život je v nich hmotnou smyčkou spojující duchovní před a po, nejčastěji v přírodním slova smyslu.

Jiný model může být lineární a je spojen s rozvojem zemědělství a řemesel ve středověku. V takovém životě je důležité dobře žít a pracovat. Pokud se mi podaří rozšířit řemeslo či usedlost a posunu jej někam dál, budou moji potomci moci pokračovat v budovatelském díle. Současně je třeba říci, že celý lineární život směřuje k Bohu. Dnešní lidé často druhou složku tohoto způsobu bytí odkládají a pak mají pocit, že se za něčím zbytečně hnali či plahočili.

Další model bychom mohli označit jako mapu – člověk stojí neustále mezi jednotlivými volbami a každým výběrem všechny předchozí možnosti ztrácí a otvírají se mu nové. Zde je možné žít velmi různě; existencionalisticky, utilitaristicky nebo jen strukturalisticky.

Klepněte pro větší obrázek 
8 minut (foto: Matas)

Autor s nickem Matas ukazuje možnosti spojení druhého a třetího modelu spolu s fenoménem času. Člověk, který by kráčel po cestě, bude postupovat lineárně, ale každým krokem ztratí část možnosti své minulosti. Cesta na konec je otázkou Osmi minut. Technicky dobře zpracovaný snímek nabízí zajímavou barevnost i krásu mořských dálek.

Klepněte pro větší obrázek 
Denim (foto: Monissek)

P. T. de Chardin měl již před půl stoletím hluboký postřeh – podíváme-li se na člověka očima fyziky, chemie, psychologie, medicíny, biologie, sociologie a všech věd vůbec a složíme-li všechny tyto obrazy v jeden celek, snadno nahlédneme, že jsme nezískali člověka. Informatika je v tomto ohledu poměrně originální, když se snaží modelovat lidské chování či myšlení. Přesto ale nemodeluje člověka. Ten je něčím jiným -možná fragmentární částí, čekající na celek, ale přesto více integritní než jakýkoli jeho vědecký popis. Snad právě to se snaží ukázat snímek s názvem Denim od uživatelky Monissek.

Klepněte pro větší obrázek 
V kolik mám to rande? (foto: Azhar)

Orientace v čase dělá mnoha lidem nemalé problémy. Stačí se podívat na klasický obraz roztržitých profesorů, ale nejen na ně. Otázka „V kolik mám to rande?“, tak může být pro řadu lidí hodně obtížná.

Klepněte pro větší obrázek 
Z dlažby sebráno (foto: Jokr7)

Ulice je zdrojem nekonečných fotografických inspirací, neboť je plná scén, lidí, jejich osudů i interakcí. Snímek Z dlažby sebráno od Jokra7 jest jen pěknou ilustrací již řečeného.

Klepněte pro větší obrázek 
Přechody (foto: Tomáš Staňo)

A na závěr ještě zajímavé barevné Přechody, které jsou ale blíže grafice než prosté fotografii, jež vytvořil Tomáš Staňo a jejichž estetický vjem jistě stojí za pár vteřin pohledu.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.