DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: .

Mlhy, šero, barevné plamýnky a tiché kroky mezi hroby. A také pocity mezi nebem a zemí, životem a smrtí. I to je dušičkový čas. I o tom je fotografie týdne.

Přiznám se, že mám rád pohřby; ne pro nějakou dekadenci okamžiku či pro cynické vysmátí se pozůstalým. To ani nejmenším. Pohřeb je ale zajímavým okamžikem, kdy se nebe dotýká země, kdy jakoby nebyla úplná čára mezi životem a smrtí. Ostatně zaznívá to i v těch nejateističtějších pohřebních řečech: „František bude v našich srdcích žít věčně.“ Každý tušíme že to tak není – vždyť kdo z nás si pamatuje byť jen jména svých prababiček? A můžeme říci, že žijí v naších srdcích?

Klepněte pro větší obrázek
.; foto EvaSkalak

Myslím, že rozumné jsou jen dvě možnosti buď je něco jako život věčný nebo jen pád do studené a vlhké hlíny. A nic víc. Zajímavé je, že například Albert Einstein v jedné kondolenci píše, že dotyčný nezemřel, jen žije na jiném místě v prostoročase. Můžeme v tom vidět zajímavý jev, že ani pevný ateista, když na smrt přijde, úplně umřít nechce nechat nikoho – zvláště tedy ne sobě blízkého.

Svátek všech věrných zemřelých, lidově zvaný dušičky, na námět hřbitovní přímo zval. Sychravé podzimní počasí, doplněné oparem ranní či večerní mlhy, temné siluety křížů, jako výrazů naděje. Jako by nebylo tak daleko ke smrti ani k životu. A přesto zde je chladná realita neúprosných údajů na náhrobcích; jméno, narozen, zemřel a tečka.

A právě to se promítá do dnešní fotografie týdne s názvem „.“. Těžko by se hledal výmluvnější a kratší název pro snímek s touto tématikou. Gratuluji Evě Skalákové za výborný snímek, kterému nechybí nic z atmosféry dušičkového hřbitova a jenž je také technicky velice zdařilý.

A nyní si dovolím pozvat k prohlídce několika dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Klepněte pro větší obrázek
.; foto paklik

Nabídka snímků tento týden připravila jednu neobvyklou zajímavost. Stejnému tématu se věnuje i Paklik a to také se snímkem, který nese název stejný, jako fotografie týdne, tedy „.“. Také mu nechybí nic z technických parametrů dobré fotografie ani z krásné atmosféry tichého hřbitova.

Klepněte pro větší obrázek
Podzimním parkem; foto adamec3

Také další snímek se dotýká podzimní atmosféry, i když asi ne přímo dušičkové. Doslova je z něj cítit sychravé počasí i šepot listí. fotografie Podzimním parkem od Roberta Adamce pěkným počinem na aktuální téma.

Ze zcela jiného soudku je snímek, jehož autorem je 11PAVEL s názvem Pumpa II. svět černé a bílé, na kterém můžete vychutnávat hru černé a bílé v originálním a zajímavém zpracování, které ukazuje svět trochu jinýma očima, než kterými se na něj díváme obvykle.

Klepněte pro větší obrázek
Pumpa II. svět černé a bílé; foto 11PAVEL

A na závěr ještě snímek pro zasmání, který ukazuje běžný objekt (kozu) v neběžném postavení (na zadních). Můžeme říkat, že snímek by mohl být kvalitně i kompozičně lepší, ale kdo z vás viděl takto stojící kozu? Já nikoli. Myslím, že i toto je svébytný směr současné fotografie. I takový je snímek na zadných..., který pořídil sandokan. 

Klepněte pro větší obrázek
Na zadných...; foto sandokan
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: stejné místo paklik 10. 11. 2010, 19:40
stejné místo dropsyy 10. 11. 2010, 09:07

Další podobné články

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.