DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: .

Mlhy, šero, barevné plamýnky a tiché kroky mezi hroby. A také pocity mezi nebem a zemí, životem a smrtí. I to je dušičkový čas. I o tom je fotografie týdne.

Přiznám se, že mám rád pohřby; ne pro nějakou dekadenci okamžiku či pro cynické vysmátí se pozůstalým. To ani nejmenším. Pohřeb je ale zajímavým okamžikem, kdy se nebe dotýká země, kdy jakoby nebyla úplná čára mezi životem a smrtí. Ostatně zaznívá to i v těch nejateističtějších pohřebních řečech: „František bude v našich srdcích žít věčně.“ Každý tušíme že to tak není – vždyť kdo z nás si pamatuje byť jen jména svých prababiček? A můžeme říci, že žijí v naších srdcích?

Klepněte pro větší obrázek
.; foto EvaSkalak

Myslím, že rozumné jsou jen dvě možnosti buď je něco jako život věčný nebo jen pád do studené a vlhké hlíny. A nic víc. Zajímavé je, že například Albert Einstein v jedné kondolenci píše, že dotyčný nezemřel, jen žije na jiném místě v prostoročase. Můžeme v tom vidět zajímavý jev, že ani pevný ateista, když na smrt přijde, úplně umřít nechce nechat nikoho – zvláště tedy ne sobě blízkého.

Svátek všech věrných zemřelých, lidově zvaný dušičky, na námět hřbitovní přímo zval. Sychravé podzimní počasí, doplněné oparem ranní či večerní mlhy, temné siluety křížů, jako výrazů naděje. Jako by nebylo tak daleko ke smrti ani k životu. A přesto zde je chladná realita neúprosných údajů na náhrobcích; jméno, narozen, zemřel a tečka.

A právě to se promítá do dnešní fotografie týdne s názvem „.“. Těžko by se hledal výmluvnější a kratší název pro snímek s touto tématikou. Gratuluji Evě Skalákové za výborný snímek, kterému nechybí nic z atmosféry dušičkového hřbitova a jenž je také technicky velice zdařilý.

A nyní si dovolím pozvat k prohlídce několika dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Klepněte pro větší obrázek
.; foto paklik

Nabídka snímků tento týden připravila jednu neobvyklou zajímavost. Stejnému tématu se věnuje i Paklik a to také se snímkem, který nese název stejný, jako fotografie týdne, tedy „.“. Také mu nechybí nic z technických parametrů dobré fotografie ani z krásné atmosféry tichého hřbitova.

Klepněte pro větší obrázek
Podzimním parkem; foto adamec3

Také další snímek se dotýká podzimní atmosféry, i když asi ne přímo dušičkové. Doslova je z něj cítit sychravé počasí i šepot listí. fotografie Podzimním parkem od Roberta Adamce pěkným počinem na aktuální téma.

Ze zcela jiného soudku je snímek, jehož autorem je 11PAVEL s názvem Pumpa II. svět černé a bílé, na kterém můžete vychutnávat hru černé a bílé v originálním a zajímavém zpracování, které ukazuje svět trochu jinýma očima, než kterými se na něj díváme obvykle.

Klepněte pro větší obrázek
Pumpa II. svět černé a bílé; foto 11PAVEL

A na závěr ještě snímek pro zasmání, který ukazuje běžný objekt (kozu) v neběžném postavení (na zadních). Můžeme říkat, že snímek by mohl být kvalitně i kompozičně lepší, ale kdo z vás viděl takto stojící kozu? Já nikoli. Myslím, že i toto je svébytný směr současné fotografie. I takový je snímek na zadných..., který pořídil sandokan. 

Klepněte pro větší obrázek
Na zadných...; foto sandokan
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: stejné místo paklik 10. 11. 2010, 19:40
stejné místo dropsyy 10. 11. 2010, 09:07

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.