DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: .(

Básně v fotografiích a fotografie v básních. Aneb když nemá básník Jan Neruda daleko k snímku. Báseň i fotografii nikdy nepopíšeme zcela.

Bez většího mučení se přiznám, že mám rád české básníky. Dost možná více než básníky, kteří byli osobnostmi přinejmenším svébytnými, jak již to u umělců bývá, samotná jejich díla. Báseň je něco zcela mimořádného. V tváří tvář studenému osvíceneckému racionalismu, už už se natahujícímu po poslední rozbité částici, zařazené hvězdě či poslednímu kousku neprozkoumaného dna moří; staví svět, jehož poznání je individualistické a nikdy ne uzavřené. Báseň můžeme číst stále dokola, psát na ni rozbory, eseje či úvahy. Ale nikdy ji nepopíšeme zcela. Ono školní „co tím básník chtěl říci“ je snad nejhloupější otázkou, kterou žáci mohou ve škole dostat. Pokud bychom to věděli, a pokud by to věděl sám básník, není třeba poezie.

Jedním z nejznámějších českých poetických kousků je Nerudova báseň Jak lvové bijem o mříže, ze sbírky Písně kosmické. A snad jen umění může být rozumnou, nekonečně hlubokou, a přesto osobitou a jedinečnou, interpretací básně. Nemohu se zbavit dojmu, jako by fotografie týdne, nesoucí tajemný název .(, někde na pozadí ukrývala verše právě z této básně:

Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.

Klepněte pro větší obrázek
.(; foto Bočo

Myslím, že je li možné psát na hudbu libreta, pak se autorovi s nikem Bočo, podařilo stvořit vizuální libreto na Nerudu. Snímek oplývá mimořádně zajímavou barevností a více než příběhem je zachycením emocí. Ani ne tak křičícími, jako spíše pozvolna procházejícími hlavou: Odkud jdu a kam? Jsem schopen překonat tuto překážku která přede mnou stojí? Je tato překážka krásnou nebo děsivou skutečností? Mám kam utéci a bylo by to správné? Muž na fotografii hledí vzhůru jako by ani nepotřeboval odpovědi, jako spíše tyto otázky jen vyřknout a nechat chvíli znít tichem samoty. Uvědomit si znovu své místo na světě, cíle a možnosti. Jako by se potřeboval zastavit a zamyslet.

Ještě jednou gratuluji „nerudovské“ fotografii .( a jejímu autorovi Bočovi k zisku letos poslední fotografie týdne. A dovoluji si vás pozvat k procházce po několika dalších, zajímavých snímcích.

Fotrhlol již tradičně více než na fotografii sází na výpravu, design a provedení a výsledkem je další výborný obrázek s názvem O překážkách... Snímek může být obligátním plotem, ale také čímkoli jiným. Výklad tak ponechávám na samotných čtenářích, ale zde možná více než o samotný strohý obsah snímku jde o celkový estetický zážitek, který rozhodně stojí za to.

Klepněte pro větší obrázek
O překážkách...; foto Fotrhlol

V poetickém duchu pokračuje je umělecká kompozice autora s příznačným nikem renoar. Trojdílný obraz nesoucí název Fáze mé noci je po stránce obsahové i řemeslné umělecké zajímavou abstrakcí. Plnost uměleckého dojmu je však vytvořena až syntézou s básní pod ním uvedenou. Interdisciplinární umělecké prvky slaví úspěch téměř vždy (počínaje Apollinairovými kaligramy), avšak tvoří je jen málo kdo.

Klepněte pro větší obrázek
Fáze mé noci; foto Renoar

A na závěr ještě pozvánka na procházku Telčí a jemného nasání atmosféry tohoto krásného města. To vše ve snímku Telč XII.... od fidelio. Fotografie zaujme atmosférou, perspektivou i poněkud netradičně zvolenou tmavší barevností.

Klepněte pro větší obrázek
Telč XII...; foto Fidelio

 

 

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

oprava meho nicku :) reonar 30. 12. 2009, 13:47
wall Peter Machala 30. 12. 2009, 10:20

Další podobné články

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Když o někom řekneme, že má svůj vlastní svět, máme většinou na mysli, že jeho způsob vnímání okolí je substandardní, že je to podivín, člověk výstřední.

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Fotografie týdne: Mlhavé rána – o hledání konkrétních věcí v oparu

Někdy se může stát, že o něčem máme jen mlhavou představu. Tedy, že disponujeme ideou, která je ještě neostrá a čeká na formulaci, ohraničení, jasnost. Možná se zcela změní, protože původní obrysy mohou skrývat ledasco.

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.