DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne a její poslední světlo

Více černá, než bílá, více dramatická, než klidná. A přitom je z ní cítit svoboda, vítr ve vlasech a dovolená.
Fotografie týdne a její poslední světlo

A není to obyčejná dovolená. Je prosycená tajemnem, napětím a výpravami do nepoznaných končin. Prostě vysněné pohádkové volno v souznění s přírodou. Nemusíme ale vůbec jezdit do dalekých končin, někdy se stačí s fotoaparátem na krku vyškrábat na kopec za městem. Pohled ze skály nebo přes jezero má však taky něco do sebe... Poslední světlo dne nás zastihne pokaždé s jiným a naprosto jedinečným kouzlem.

Backovi – jak si říká zde v naší Galerii autor aktuální Fotografie týdne – se tentokrát podařilo zachytit své „poslední světlo“, protékající skrz mraky na západním obzoru, a pomoci tak vzniku tohoto snímku s ohromnou atmosférou. Fascinace oblaky není nic neobvyklého a ulovit si svůj vlastní záběr paprsků, pronikajících náhodně se protrhávající oblačnou clonou, touží skoro každý, kdo někdy propadl krajinné fotografii. Nebe dokáže s atmosférou snímku zázraky.

Klepněte pro větší obrázek
Poslední světlo; foto: back

O něžné pozadí se postarají drobounké beránky, mohutný bouřkový mrak zase podtrhne napínavost vypjaté situace. Na tomto snímku hraje obloha stěžejní roli. Bez ní by nebyla černobílá fotografie ničím zvláštním. Nadýchané mračno s vysokými kontrasty mezi tmavými a světlými částmi ale přitahuje naši pozornost asi tak, jako marmeláda přitahuje vosy. Nedá se od něj odtrhnout. Celý děj kompozice se kolem něj točí. Je mocné a okouzlující. Černobílé provedení bylo ještě ztmaveno a kontrast se tak zvýšil.

Při pátrání po dalších krásných přírodních zákoutích, která mohou inspirovat vaši dovolenou, nezapomeňte nahlédnout také do osobní galerie tohoto autora. Magii matky Přirody totiž neukryl jen do „Posledního světla“, ale také do dalších několika desítek vizuálně velice příjemných obrazů z různých koutů země. Na své si přijdou milovníci pestrých i černobílých zákoutí, klidných i akčnějších kompozic a dojde i na již zmíněné pohledy ze skály nebo přes jezero. Backovy kvalitní krajinky a reportáže mají navíc jakýsi nádech fascinace přírodou, její mocí a proměnlivostí. Popřejme tedy autorovi další – a určitě ne poslední – dobré světlo a také krásné léto.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.