Více černá, než bílá, více dramatická, než klidná. A přitom je z ní cítit svoboda, vítr ve vlasech a dovolená.
A není to obyčejná dovolená. Je prosycená tajemnem, napětím a výpravami do nepoznaných končin. Prostě vysněné pohádkové volno v souznění s přírodou. Nemusíme ale vůbec jezdit do dalekých končin, někdy se stačí s fotoaparátem na krku vyškrábat na kopec za městem. Pohled ze skály nebo přes jezero má však taky něco do sebe... Poslední světlo dne nás zastihne pokaždé s jiným a naprosto jedinečným kouzlem.
Backovi – jak si říká zde v naší Galerii autor aktuální Fotografie týdne – se tentokrát podařilo zachytit své „poslední světlo“, protékající skrz mraky na západním obzoru, a pomoci tak vzniku tohoto snímku s ohromnou atmosférou. Fascinace oblaky není nic neobvyklého a ulovit si svůj vlastní záběr paprsků, pronikajících náhodně se protrhávající oblačnou clonou, touží skoro každý, kdo někdy propadl krajinné fotografii. Nebe dokáže s atmosférou snímku zázraky.
Poslední světlo; foto: back
O něžné pozadí se postarají drobounké beránky, mohutný bouřkový mrak zase podtrhne napínavost vypjaté situace. Na tomto snímku hraje obloha stěžejní roli. Bez ní by nebyla černobílá fotografie ničím zvláštním. Nadýchané mračno s vysokými kontrasty mezi tmavými a světlými částmi ale přitahuje naši pozornost asi tak, jako marmeláda přitahuje vosy. Nedá se od něj odtrhnout. Celý děj kompozice se kolem něj točí. Je mocné a okouzlující. Černobílé provedení bylo ještě ztmaveno a kontrast se tak zvýšil.
Při pátrání po dalších krásných přírodních zákoutích, která mohou inspirovat vaši dovolenou, nezapomeňte nahlédnout také do osobní galerie tohoto autora. Magii matky Přirody totiž neukryl jen do „Posledního světla“, ale také do dalších několika desítek vizuálně velice příjemných obrazů z různých koutů země. Na své si přijdou milovníci pestrých i černobílých zákoutí, klidných i akčnějších kompozic a dojde i na již zmíněné pohledy ze skály nebo přes jezero. Backovy kvalitní krajinky a reportáže mají navíc jakýsi nádech fascinace přírodou, její mocí a proměnlivostí. Popřejme tedy autorovi další – a určitě ne poslední – dobré světlo a také krásné léto.