DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: a little help from my friend

O tom, že malé dějiny jsou důležitější než velké. O přátelství, které překonává samo sebe a je zde pro druhého, bez ohledu na návratnost vynaložených investic.

V oblasti sociální informatiky a teorie her existuje řada zajímavých modelů, které se snaží odpovědět na otázku, jak je nejvýhodnější se ve společnosti chovat. Parametrů, které vstupují do hry je relativně hodně, ale téměř vždy se ukáže, že role zlého, lháře, podrazáka či někoho takového nevede k dlouhodobému blahobytu. Zdaleka nejvýhodnější je model osoby, která je schopná konečně odpouštět a sama nekoná (většinou) žádné zlo.

Z tohoto pohledu se zdá, že etické systémy, které akcentují ctnosti a obětování se pro druhé nabízejí poměrně výhodný společenský model. Být dobrý se vyplatí v této perspektivě jak individuálně, tak také celospolečensky. Často se k nim připojují také motivace posmrtné. Takové zjednodušení by bylo ale chybné.

Již staří Řekové, kteří si ctností velice vážili, upozorňovali na dvě důležité skutečnosti. Předně ctnost je třeba mít a uskutečňovat jen pro ni samotnou. Není možné mít v chování jinou motivaci, než právě dobro, jestliže má jít o skutek skutečně pravdivý. Druhá důležitá zásada říká, že ctnosti jsou sice různé projevem, ale ve skutečnosti tvoří jeden integrální celek. Podle stoiků pak buď člověk ctnostný a moudrý je, nebo není. Neexistuje v této stupnici žádný přechodný stav, někdo trochu dobrý nebo témě ctnostný. V životě, podle nich, platí, že buď máme vše, nebo nic.

Přátelství je pak určitým projevem této ctnosti. Hume sice říká, že se člověk přátelí jen ze dvou důvodů – buď aby z tohoto vztahu měl nějaký profit či beneficium, pročež se přátelíme s lidmi mocnějšími, moudřejšími nebo slavnějšími než jsme sami, nebo chceme, aby nás obdivovali a mohli jsme jim vládnout, proto se přátelíme s lidmi slabšími, chudšími. Taková interpretace je ale ojedinělá a literatura i výtvarné umění je plné motivu přátelství, jako formy ctnosti mimořádné hodnoty.

Klepněte pro větší obrázek
a little help from my friend, foto: humusak

Proti Humově přístupu stojí snímek a little help from my friend, jehož autorem je Humusak. Nabízí pohled na člověka, který podrží deštník slečně, která je sama na dně. Nemá nic, co by mu mohla nabídnout, ani jej nevidí. Nemůže vědět, zda se jí podaří z propasti vyváznout, znovu se postavit na nohy, mít možnost se mu nějak revanšovat. Nemůže dělat nic, než jí podržet deštník, vzdát se svého komfortu a zaslouženého postavení proto, aby jí pomohl.

Jako Veronika podala Ježíšovi roušku na utření obličeje, aniž by mohla nějak změnit tok dějin, tak také muž na snímku nabízí to jediné, co v danou chvíli může udělat – vzdává se svého důstojného a čistého postavení, klečí a nabízí sucho a pocit bezpečí. Možná nemění dějiny světa, ale proměňuje mikrokosmos držící se dívky.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku, který je součástí širšího, umělecky velice zdařilého, celku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Gabriel Mego nabízí pohled na poslední makový květ ve snímku, který je pomocí IR filtru zabarvený téměř letním způsobem. Fotografie posledná... bezesporu zaujme svoji atmosférou.

Klepněte pro větší obrázek
posledná..., foto: Gabriel Mego

Když zlátne den... je fotografií hrající si s vodní hladinou a listím. Tak jako předchozí snímek navazuje na letní tématiku. Autorem je No21.

Klepněte pro větší obrázek
Když zlátne den, foto: No21

Jokr7 nabízí netradiční pohled na svět na svých snímcích pravidelně. Také tentokráte pracuje s neobvyklou perspektivou, se hrou se světly a abstraktním kontextem a jedním přísným pohledem. Fotografie nese název malá lekce čínštiny.

Klepněte pro větší obrázek
malá lekce čnštiny, foto: jokr7

Poslední snímek nabízí netradiční barvy a krásné spojení přírody v podobě hlavy vinné révy a ochranného pletivového plotu. Je nazván z vinohradu a jeho autorem je Uhler.

Klepněte pro větší obrázek
z vinohradu, foto: Uhler

 

 

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Mě by víc potěšilo, kdyby na mě nechal pršet… Alenka 25. 6. 2015, 09:18

Další podobné články

Nejlepší fotografie roku 2017 v galerii DIGIareny

Nejlepší fotografie roku 2017 v galerii DIGIareny

Rok se s rokem sešel a nastal čas malé retrospektivy do naší webové galerie. Pojďte se s námi podívat a zapřemýšlet nad nejlépe hodnocenými snímky, které jste do galerie v uplynulém roce nahráli.

Díky videu můžete cestovat zdarma po celém světě

Díky videu můžete cestovat zdarma po celém světě

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!