DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: A tak se snažíme, znovu a znovu

Často žijeme jako v bublině, prožívaje sérii svých vlastních fragmentárností, chyb a selhání. Přesto máme naději. Slovy biblické knihy Kazatel – lépe je na tom živý pes, než mrtvý lev, neboť má ještě naději.

Člověk je tvor bytostně chybující. Každý den vytváří desítky chyb, nedokonalostí, zažívá spoustu slabostí a věci nedělá tak, jak by měl. Osvícenství stavělo člověka na podstavec a ukazovalo jeho rozum a dokonalost.

Již Pascal upozornil na to, že jestliže se lidé něčím řídí, rozhodně to není rozum. Moderní ekonomické modely ukazují, že kdyby se člověk začal chovat ve své spotřebě a utrácení racionálně, přivedl by svět do ekonomické krize, která nemá obdoby.

Jestliže je člověk nejen chybující, ale také na rozum ne vždy spoléhající bytost, stojí vlastně před trojí volbou, co se svým životem může dělat. První spočívá v pesimismu, který se vedle osvícenství rychle rozvinul. Se svými slabostmi nemůžeme a dost možná ani nechceme bojovat tak, abychom byli skutečně dokonalí. Člověk, neschopný divinizovat sám sebe, pokud je dostatečně kritický a racionální, musí podlehnout smutku a na svůj život zanevřít. Jestliže nezemře dobrovolně, potřebuje k tomu nějaký nadpřirozený mimo něj samotný stojící důvod.

Druhou variantou je smíření se s vlastními chybami tak, že je vnímáme jako pozitivní vlastnosti. Podle hesla když do pekla, tak se vší parádou. Tento přístup vytváří charakterově nejzvrácenější osobnosti. Třetí variantou je snaha chyby odstranit a aktivní snaha učit se z nich. Je to cesta smíření se s vlastní nedokonalostí, ale zároveň snaha o neustále zlepšení a růst. Člověk si není božstvem, ale stále na sobě pracuje, po drobných krůčcích se zlepšuje.

Platí tak známá věta z knihy Kazatel, totiž že živý pes je na tom lépe, než mrtvý lev, neboť má naději. Právě naděje je tak jednou z klíčových antropologických charakteristik. Nemáme jistotu úspěšného života, zisku, šťastného vztahu nebo bezchybného chování. Máme ale naději. I kdyby byl člověk jen psem, může vyrůst, překročit svůj stín.

Klepněte pro větší obrázek 
a tak se snažíme, znovu a znovu, foto: jokr7

Snímek a tak se snažíme, znovu a znovu od jokr7 je právě takovou ukázkou naděje. Souborem pokusů, do kterých dáváme vše, co je v našich silách a věříme, že jednou na svůj cíl dosáhneme. Gratuluji autorovi k pěknému, nápaditému snímku ze snadno rozpoznatelným rukopisem a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Snopa nabízí snímek Tváře ulice, který ukazuje napětí mezi moderní architekturou a tou starší. Ukazuje, jak mohou být naše pohledy pokřivené, deformující a zcela měnící výpověď druhých, jestliže jí nenasloucháme v kontextu, ve kterém promlouvají ti druzí.

Klepněte pro větší obrázek 
Tváře ulice, foto: snopa

Jsou tady … představuje snímek tří alegorických postav v jakési novoroční kompozici. Autora, kterým je czech158, podle výtvarného stylu a provedení snad není třeba ani uvádět.

Klepněte pro větší obrázek 
Jsou tady..., foto: czech158

Pepe K nabízí pěkný pohled na pole, které je z poloviny zorané a z druhé na něm roste svěží zelená tráva. Z rovných linií vystupuje jen remízek s křížem a několika málo stromy, který narušuje přesné linie majitelů pozemků i lidských plánů. Snímek nese název Pole poorané.

Klepněte pro větší obrázek 
Pole poorané, foto: pepe K

A na závěr ještě snímek zachycující život ulice v kontextu plakátové výzdoby, i když tentokráte díky Lužinovi v poněkud vážnějším provedení. Fotografie nese název Vyrovnání s minulostí.

Klepněte pro větší obrázek 
Vyrovnání s minulostí, foto: Lužin
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne