DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Všechny hranice a překážky, které vnímáme jako těžké na překonání mohou ptáci snadno přeletět. Jako by pro ně neplatily determinanty a hranice našeho světa. Snad si do nich můžeme promítat také hranice vnitřní či osobnostní. Tyto limity promítnuté do symbolických zdí pro něj nepředstavují nic, s čím by se nemohl vypořádat.

Je zde ale ještě jedna důležitá dimenze pohybu, totiž vertikální. Ta v prvé řadě umožňuje uletět lovci. Pokud bude dostatečně vysoko, nemůže ho nic ohrozit. Smrt tak hrozí jen z nepozornosti a přízemnosti. Potence uniknout vlastní silou před smrtí, nebezpečím, trestem, je výrazným a přitažlivým momentem. Vertikála tak dělá z letce někoho, kdo se může vyhnout autoritě.

Vertikála je ale také spojena s možností nadhledu. Z výšky se běžné problémy a pohyby zdají být malichernými, zanedbatelnými. Je to právě nadhled nad věcmi, který má blízko ke svobodě, moudrosti či dalším lidským kvalitám. Zatímco v případě člověka jde o kontinuální a nikdy ne definitivně vybojovaný souboj se sebou samým, v případě ptáka se zdá být vše jednoduché. Stačí mávnout křídly a …

Řecké báje nabízí ještě dva zajímavé pohledy na ptáky. Prométheus je přikován ke skále a orel se musí živit jeho játry. Zatímco Titán či člověk jsou svobodní v tom, že mohou bohům odporovat, byť s hrozivými následky, orel nemá na výběr. Musí se po mnoho let živit játry Prométhea a báje v tomto ohledu nepřipouští žádnou diskusi.

Klepněte pro větší obrázek
Aeronautica, foto: Balian

Ikaros se rozhoduje, že bude jako bohové, a letí ke slunci. I jeho bohové potrestají a zahubí, nechají mu roztavit křídla a zřítit se dolů. Otázkou je, zda se nepatří přibližování se k bohům nebo odkládání lidskosti – Ikaros chtěl být jako pták, proto zapomněl na to, být člověkem.

Zdá se, že již antické báje tak nabízejí jistý ornitologický korektiv. Ona výška a nadhled, svoboda a možnost letět si kam chci, je jen zdánlivá. Skutečně jsou tyto hodnoty realizovány jen uvnitř člověka. Snímek Aeuronautica s tímto motivem pracuje, když kroužící ptáky umísťuje vedle nepříliš vzhledného lidského artefaktu. Jako by chtěl tento rozdíl ještě více zdůraznit.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je Balian ke krásné černobílé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Barevnou hravost, perfektní kompozici, výborné technické zpracování, vtip a osobitý rukopis nabízí snímek Envy – s ženou rozhodnutou, sbalenou, distancující se od předchozího bytí, ale přesto se bojící sejít a odejít, zachycuje nejmil.

Klepněte pro větší obrázek
Envy, foto: nejmil

I když je podzim, můžeme se podívat k moři. A to i přesto, že na koupání to asi úplně není. Ostatně tak soudí se svým snímkem a vlnka za vlnkou III také francoaise.

Klepněte pro větší obrázek
a vlnka za vlnkou III, foto: francoaise

Mlhy, barevně se tónující svahy lesů, trav a šumící řeka. Ticho a malebnost podzimu i lidská práce. Veterán. je od Ivana 76 zachycením trvalosti sloupu. Dělá z něj nového Atlase, který nese na zádech zodpovědnost za celý svět.

Klepněte pro větší obrázek
Veterán., foto: Ivan 76

Snad ještě malebnějším a aktuálně krajinářsko – meteorologickým snímkem je Ráno v kopcoch od promarta.

Klepněte pro větší obrázek
Ráno v kopcoch, foto: promart
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.


Počula si ... Autor: Zoran_2