Všechny hranice a překážky, které vnímáme jako těžké na překonání mohou ptáci snadno přeletět. Jako by pro ně neplatily determinanty a hranice našeho světa. Snad si do nich můžeme promítat také hranice vnitřní či osobnostní. Tyto limity promítnuté do symbolických zdí pro něj nepředstavují nic, s čím by se nemohl vypořádat.
Je zde ale ještě jedna důležitá dimenze pohybu, totiž vertikální. Ta v prvé řadě umožňuje uletět lovci. Pokud bude dostatečně vysoko, nemůže ho nic ohrozit. Smrt tak hrozí jen z nepozornosti a přízemnosti. Potence uniknout vlastní silou před smrtí, nebezpečím, trestem, je výrazným a přitažlivým momentem. Vertikála tak dělá z letce někoho, kdo se může vyhnout autoritě.
Vertikála je ale také spojena s možností nadhledu. Z výšky se běžné problémy a pohyby zdají být malichernými, zanedbatelnými. Je to právě nadhled nad věcmi, který má blízko ke svobodě, moudrosti či dalším lidským kvalitám. Zatímco v případě člověka jde o kontinuální a nikdy ne definitivně vybojovaný souboj se sebou samým, v případě ptáka se zdá být vše jednoduché. Stačí mávnout křídly a …
Řecké báje nabízí ještě dva zajímavé pohledy na ptáky. Prométheus je přikován ke skále a orel se musí živit jeho játry. Zatímco Titán či člověk jsou svobodní v tom, že mohou bohům odporovat, byť s hrozivými následky, orel nemá na výběr. Musí se po mnoho let živit játry Prométhea a báje v tomto ohledu nepřipouští žádnou diskusi.
Aeronautica, foto: Balian
Ikaros se rozhoduje, že bude jako bohové, a letí ke slunci. I jeho bohové potrestají a zahubí, nechají mu roztavit křídla a zřítit se dolů. Otázkou je, zda se nepatří přibližování se k bohům nebo odkládání lidskosti – Ikaros chtěl být jako pták, proto zapomněl na to, být člověkem.
Zdá se, že již antické báje tak nabízejí jistý ornitologický korektiv. Ona výška a nadhled, svoboda a možnost letět si kam chci, je jen zdánlivá. Skutečně jsou tyto hodnoty realizovány jen uvnitř člověka. Snímek Aeuronautica s tímto motivem pracuje, když kroužící ptáky umísťuje vedle nepříliš vzhledného lidského artefaktu. Jako by chtěl tento rozdíl ještě více zdůraznit.
Gratuluji autorovi snímku, kterým je Balian ke krásné černobílé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Barevnou hravost, perfektní kompozici, výborné technické zpracování, vtip a osobitý rukopis nabízí snímek Envy – s ženou rozhodnutou, sbalenou, distancující se od předchozího bytí, ale přesto se bojící sejít a odejít, zachycuje nejmil.
I když je podzim, můžeme se podívat k moři. A to i přesto, že na koupání to asi úplně není. Ostatně tak soudí se svým snímkem a vlnka za vlnkou III také francoaise.
a vlnka za vlnkou III, foto: francoaise
Mlhy, barevně se tónující svahy lesů, trav a šumící řeka. Ticho a malebnost podzimu i lidská práce. Veterán. je od Ivana 76 zachycením trvalosti sloupu. Dělá z něj nového Atlase, který nese na zádech zodpovědnost za celý svět.
Veterán., foto: Ivan 76
Snad ještě malebnějším a aktuálně krajinářsko – meteorologickým snímkem je Ráno v kopcoch od promarta.
Ráno v kopcoch, foto: promart