DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Amundsenova fata morgana...

Antoine de Saint-Exupéry ve své knize Malý princ, uvádí následující myšlenku: „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Etymologicky je třeba říci, že toto tvrzení v sobě na první pohled obsahuje jistý rozpor – slova svět a světlo mají stejný jazykový základ. Světem je to, čeho se dotklo světlo, co jsme schopni zachytit očima.

Takové naivní vnímání reality může být ale značně problematické. Například Richard Buckminster Fuller hovoří v knize O vzdělávání o tom, že mezi pojmy a intuitivními představami je těsná jednota. Jenže pokud je země přibližně rotačním elipsoidem a časoprostor je zakřivený, jaký smysl mají pojmy nad a pod?

Asi každý, kdo někdy v Minkowského časoprostoru něco kreslil či počítal, ví, že numericky nad a pod vyjádřit je snadné, ale intuitivní to rozhodně není a názorně to zakreslit je ještě horší. Ostatně stejně jako relativnost času a s ní spojené paradoxy, které i po více než sto deseti letech nepřestávají většinu lidí překvapovat.

Svět, tak jak ho experimentálně, tedy „očima“ poznáváme, není intuitivní, dokonce je v rozporu s naší běžnou zkušeností. Současně je možné najít také další zdroje „světla“, kterými lze na svět pohlížet. Pro baroko je typický rozum osvícený vírou, takže světlo víry jako další rovina poznání světa je zde jednoznačně přítomná, byť čistě racionálně můžeme pochybovat o její kvalitě. Je tu také světlo umělecké, které sice reflektuje nějaký objektivní fenomén, ale přeměňuje jej do něčeho zcela nového.

Klepněte pro větší obrázek
Amundsenova fata morgana, foto: No21

Snímek Amundsenova fata morgana... spojuje onu neintuitivnost a umělecké světlo. Ukazuje fotografii ne nedokumentární či uměleckou, ale zcela konstruující novou realitu. Z pole vytváří moře, z remízku ostrov, bójku. K diskusi o vztahu skutečnosti a snímku je třeba poznamenat, že právě fotoaparát nahrazuje lidské oko tam, kde není spolehlivé a přesné, měl by tedy mít pravdu on, jakkoli jde o představu pro většinu lidí asi obtížně přijatelnou.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je No21 k fotografii týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Maasai Friends, Zanzibar je snímkem od Matěje Michalíka a přináší zajímavé exotické prostředí, silný lidský příběh a přesah do světa fantazie, do kterého diváka autor zve – kdo jsou, kam jdou, odkud přijeli, nad čím přemýšlí?

Klepněte pro větší obrázek
Maasai Friends, Zanzibar, foto: Matej_Michalík

Balian nabízí další černobílý snímek, tentokráte se věnující architektonickému detailu. Za zajímavé je přitom třeba považovat nejen snímek samotný, ale spojení prvku fyzického světa s jeho symbolickou reprezentací v podobě názvu: -|--.

Klepněte pro větší obrázek
-|--, foto: Balian

Shimmell tentokráte nepracuje s člověkem a architekturou, ale zvolil téma emočně subtilnější, expresivní a přitom technicky dobře zpracované, které nese název zahulíme, a je možné jej číst v několika významových rovinách, které se přitom vždy těsně dotýkají samotné snímkové materie.

Klepněte pro větší obrázek
zahulíme., foto: shimmell

Na závěr ještě alespoň jeden barevný, byť ne typický, snímek od Danygo, který nese název zrcadlení. Na první pohled nejde o běžné nebo předpokládané vidění sebe sama v zrcadle. Možná snímek může vést k úvaze nad tím, jaký je vztah mezi člověkem samotným a jeho vnímání sebe sama.

Klepněte pro větší obrázek
zrcadlení, foto: Danygo
Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Amundsen vs Scott - ten jeden severni pol ne… ohmé 11. 2. 2016, 14:24
Zdá sa, že za umeleckú fotografiu je považov… Ja 11. 2. 2016, 09:28
Stále viac zisťujem, že "ťažké umelecké foto… jaaaaaaaaaaaaj 10. 2. 2016, 20:21
Ten prvý obrázok by som bral, to s morom, os… Ja 10. 2. 2016, 10:45
Paci sa mi filozoficky pristup autora v tejt… Milan 10. 2. 2016, 07:22

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.