DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.

Svět je to, na co svítí světlo, tedy to, co můžeme vidět. Uvažovat cokoli, co je zraku nedostupné jako kategorii světa bylo pro starověkého člověka nezajímavé a nepochopitelné. V tomto ohledu se nabízejí přitom dvě nesmírně zajímavá témata k úvaze.

Předně to, co poznáváme zrakem, tedy primárním detektorem světa, tvoří nesmírně malou výseč toho, co „vidíme“ – od bakterií až po galaxie, to vše jsou věci, které okem vidět nemůžeme, ale vidíme je díky světlu, byť třeba i jiné vlnové délky. A je samozřejmě relevantní otázkou, zda například o obrazu z elektronového mikroskopu můžeme uvažovat tak, že se díváme, když nosičem informací nejsou fotony, ale jiné částice.

Druhé téma je také zajímavé totiž proto, že fotografie je v tomto ohledu zjevovatelem a zachycovatelem světa. Jestliže svět je to, co je vidět díky světlu, tak fotografie, která není ničím jiným než malováním světlem, jako by v této rovně měla jisté umělecké privilegium. Zachycuje fenomény takové, jaké jsou, respektive takové, jak se zjevují fotografovi.

Klepněte pro větší obrázek
Ante portam inferam, foto: Kubislav5

Jestliže by se mělo najít umění, které ukazuje, jakým způsobem funguje fenomenologická filozofie, pak právě fotografování je jejím dobrým příkladem. Obratem k subjektu vidoucího, v proměnlivosti, selektivním výběru toho, co se ukáže. V tom, že každý divák může vidět něco trochu jiného, do zachyceného totiž vždy projektuje sám sebe, poznává na základě své vlastní zkušenosti a situace.

Snímek Ante portam inferam, zachycuje právě takové zachycení světa, které souzní s myšlenkovým světem autora, kterým je Kubislav5. Ono souznění se přitom může projevovat různě – od výběru látky k focení, přes zpracování a kompozici, po postprodukci až zvolený název. To vše je součástí onoho specifického pohlížení na svět, hraní si se světlem, a vyprávění příběhu o tom, jaký svět je.

Gratuluji autorovi snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky polární záře je určený severský snímek ... ZRCADLO ..., který si hraje s barvami, odrazy, jde až téměř na hranu nereálnosti celého snímku. Autorem je miiiba.

Klepněte pro větší obrázek
...ZRCADLO..., foto: miiiba

O tom, jak různě lze vykládat obsah fotografie se lze přesvědčit na příkladu fotografie Za oknom, která může mít intepretaci hororovou, ale je i běžně dokumentaristická, hravá, saunovací,… Každý si může do dvojice opřených rukou promítnout to, co se mu aktuálně honí hlavou. Autorem je Karol Ox.

Klepněte pro větší obrázek
Za oknom, foto: Karol Ox

Nekonečno je něčím s čím má řada lidí potíže. A to si ještě vše můžeme nezkomplikovat tím, že v matematice jsou nekonečna různě mohutná a fyzikální nekonečno není vůbec matematické, že potenciální není aktuální. Jedno takové subjektivně prožívané a viděné zachycuje snímek Do nekonečna od Dirtmaniak.

Klepněte pro větší obrázek
Do nekonečna, foto: Dirtmaniak

A na závěr ještě jeden snímek reflektující aktuální klimatické podmínky. Atrsakr nabízí namodralý pohled s názvem z ledu.

Klepněte pro větší obrázek
Z ledu, foto: atrsakr
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou