DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Ante portam inferam

Svět a světlo mají stejný jazykový kořen, a to nejen v češtině, ale také v dalších jazycích. Touto myšlenkou začíná Jan Patočka, ale také Jan Sokol, své pojednání o tom, co je svět a jak ho můžeme poznávat.

Svět je to, na co svítí světlo, tedy to, co můžeme vidět. Uvažovat cokoli, co je zraku nedostupné jako kategorii světa bylo pro starověkého člověka nezajímavé a nepochopitelné. V tomto ohledu se nabízejí přitom dvě nesmírně zajímavá témata k úvaze.

Předně to, co poznáváme zrakem, tedy primárním detektorem světa, tvoří nesmírně malou výseč toho, co „vidíme“ – od bakterií až po galaxie, to vše jsou věci, které okem vidět nemůžeme, ale vidíme je díky světlu, byť třeba i jiné vlnové délky. A je samozřejmě relevantní otázkou, zda například o obrazu z elektronového mikroskopu můžeme uvažovat tak, že se díváme, když nosičem informací nejsou fotony, ale jiné částice.

Druhé téma je také zajímavé totiž proto, že fotografie je v tomto ohledu zjevovatelem a zachycovatelem světa. Jestliže svět je to, co je vidět díky světlu, tak fotografie, která není ničím jiným než malováním světlem, jako by v této rovně měla jisté umělecké privilegium. Zachycuje fenomény takové, jaké jsou, respektive takové, jak se zjevují fotografovi.

Klepněte pro větší obrázek
Ante portam inferam, foto: Kubislav5

Jestliže by se mělo najít umění, které ukazuje, jakým způsobem funguje fenomenologická filozofie, pak právě fotografování je jejím dobrým příkladem. Obratem k subjektu vidoucího, v proměnlivosti, selektivním výběru toho, co se ukáže. V tom, že každý divák může vidět něco trochu jiného, do zachyceného totiž vždy projektuje sám sebe, poznává na základě své vlastní zkušenosti a situace.

Snímek Ante portam inferam, zachycuje právě takové zachycení světa, které souzní s myšlenkovým světem autora, kterým je Kubislav5. Ono souznění se přitom může projevovat různě – od výběru látky k focení, přes zpracování a kompozici, po postprodukci až zvolený název. To vše je součástí onoho specifického pohlížení na svět, hraní si se světlem, a vyprávění příběhu o tom, jaký svět je.

Gratuluji autorovi snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky polární záře je určený severský snímek ... ZRCADLO ..., který si hraje s barvami, odrazy, jde až téměř na hranu nereálnosti celého snímku. Autorem je miiiba.

Klepněte pro větší obrázek
...ZRCADLO..., foto: miiiba

O tom, jak různě lze vykládat obsah fotografie se lze přesvědčit na příkladu fotografie Za oknom, která může mít intepretaci hororovou, ale je i běžně dokumentaristická, hravá, saunovací,… Každý si může do dvojice opřených rukou promítnout to, co se mu aktuálně honí hlavou. Autorem je Karol Ox.

Klepněte pro větší obrázek
Za oknom, foto: Karol Ox

Nekonečno je něčím s čím má řada lidí potíže. A to si ještě vše můžeme nezkomplikovat tím, že v matematice jsou nekonečna různě mohutná a fyzikální nekonečno není vůbec matematické, že potenciální není aktuální. Jedno takové subjektivně prožívané a viděné zachycuje snímek Do nekonečna od Dirtmaniak.

Klepněte pro větší obrázek
Do nekonečna, foto: Dirtmaniak

A na závěr ještě jeden snímek reflektující aktuální klimatické podmínky. Atrsakr nabízí namodralý pohled s názvem z ledu.

Klepněte pro větší obrázek
Z ledu, foto: atrsakr
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.