DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: ....baf ! aneb jak to vidí děti..

O možnostech poznání, dětském světě a neostrém divení se. Jakým způsobem poznávám svět? Tato otázka je základním problémem celé gnoseologie a v dějinách nabízela řadu možných přístupů.

Existuje představa jistého jasného materialismu, který vychází z představy, že věci poznáváme tak jak jsou. Svět kolem nás existuje a evolucí se nám vytvořily smysly, které jsou pro jeho zjevování adekvátní.

Jinou variantu nabízí proti tomu Platonská tradice, která vychází z představy, že ve světě jsou jisté ideje, substance či monády, zkrátka nehmotné cosi, na co se nedá sáhnout, dokonce to ani přímo pozorovat, ale ve věcech to je přítomné. To, o co v poznávání jde, není vidět ony věci, které jsou dostupné smysly, ale odhalovat v nich tuto – řekněme duchovní – povahu.

Tento přístup může vést k představě, že poznáváme na základě podobnosti. Ať již poznáváme cokoli, jde vždy o komparaci a diferenci s něčím, co je v naší mysli již přítomné. Když se děti bojí ve tmě, není to pro tmu samotnou, ale proto, že věci v ní mají podobu, která se může blížit jejich mentálním reprezentacím něčeho strašidelného nebo alespoň neznámého. Když je člověk starší, tak se doma tmy nebojí, protože jeho mikrosvět je mu známý a místo skříně se mu v hlavě neobjevují sloni či draci, ale právě skříň.

Mikoudelka na svých fotografiích tradičně pracuje s neostrým viděním světa. Svět zachycuje v jistém pohybu, bez jasných obrysů, snově. Jeho svět není snadno uchopitelný nebo popsatelný. Více než věci v něm se snaží zachytit zážitek z nich, což dává jeho tvorbě specifický charakter a náboj. Onen prožitek či počitek je pro něj doplněn také specifickou barevností, která více než hravostí je výrazem mihotavého skutečného substrátu, ze kterého samotný snímek vychází.

Klepněte pro větší obrázek
....baf !, foto: mikoudelka

Fotografie ....baf ! právě v této tradici pokračuje. Možná právě motivem dítěte, které svět vidí jinak, neostřeji a překvapivěji, bez prismatu dospělých seriózních zkušeností spojuje zajímavým způsobem formu a obsah do jednoho celku s typickou výtvarnou rukojetí.

U tématu nejasné diference mezi snem a skutečností, mezi objektivitou a subjektivitou, idejemi a prostým poznáváním skutečnosti, se věnuje také subal se svojí abstrakcí Oči se mi klíží. Pracuje s rozvolněností a zřídlovostí, linkami a propadáním se někam dovnitř reality.

Klepněte pro větší obrázek
Oči se mi klíží, foto: subal

Meteorologové očekávají vysoké teploty a přívalové srážky... je fotografií zachycující specifický pohled na realitu, který více než kognitivní sdělení pracuje s emocí, pocitem člověka, který očekává déšť navzdory aktuálně zcela jinému prožívanému klimatickému kontextu.

Klepněte pro větší obrázek
Meteorologové očekávají vysoké teploty a přívalové srážky... , foto: No21

Pohled na stěnu, kde se odráží lampa, jako ilustraci Platonovy jeskyně, jako sledování linky fantazie nebo přípravu na sen. To nabízí ve svém snímku, který pracuje s barvou sodíkového dubletu db strenický.

Klepněte pro větší obrázek
, foto: db strenický

A na závěr Cako SK nabízí vlastní kompozici reality poskládanou z 21 dílků. Fotografie Businessman je výsměchem, vtipem, ale také pohledem na strukturu a náhledem na svět, který není zdaleka samozřejmý.

Klepněte pro větší obrázek
Businessman, foto: Cako SK
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.