DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne bez pevné půdy pod nohama

Z Fotky týdne čiší bezútěšnost a chlad. Možná je to nadcházející zimou, možná tím, že všechny sny splnit nelze...
Fotografie týdne bez pevné půdy pod nohama

„Co bych všechno dokázal, kdybych se dovedl vznášet?“ Tuto filozofickou otázku si může položit kdokoli z nás. Lidé rádi sní o tom, jak by věci mohly být lepší, kdyby se něco změnilo. Opuštěný pán na Fotografii týdne si mohl přát cokoli, ale skončil bosý ve vzduchu uprostřed prázdného pokoje. Možná to létání není zas tak skvělá věc. Možná si měl přát něco jiného...

Zima, chlad, stísněnost a osamění. To je jen několik přídavných jmen, která vás můžou napadnout při pohledu na snímek s názvem „If I could“. Člověk, který zde hraje hlavní roli, ukazuje jen nohy. A ty jsou navíc provokativně oříznuty a posunuty vpravo, takže nepřehlédnete ani realitu v podobě špinavého kouta pod radiátorem. Docela hutný kontrast v porovnání se všemi těmi měkkými lidskými portréty, které obvykle oživuje upřený pohled očí.

Člověk bez očí se zdá nebýt tak „živý“, v jeho žilách jako by nekolovala krev, v jeho bytě jako by nežili lidé. Fascinující ponurost jak z hororového filmu autor ještě dokresluje výrazným postprocessingem, ve kterém se přímo „vyžívá“: ostré protisvětlo a temný stín vyrývají do kůže ustarané vrásky, pleť jako by snad ani neměla teplý odstín a fotografie je celá ponořena do znepokojujícího modrozeleného zabarvení – neosobního a jakoby špinavého. Špína a vlhký chlad jako by stoupaly z každého rohu místnosti, z každého výraznějšího stínu.

Klepněte pro větší obrázek
If I could; foto: strany

Autor se nerozpakoval potáhnout celou fotku tenoučkou vrstvou digitálních kapek, flíčků a škrábanců, aby tento dojem podpořil, a podařilo se mu to víc než výjimečně. Návštěvníkům Galerie běhá po zádech mráz a tak sahají po vypínači a nasazují si teplé papuče. Kdybychom tak mohli létat... to bychom pak odletěli do teplých krajů, daleko od zimy, od každodenních starostí, špinavých koutů své duše i od chladné deprese, která na nás z těch koutů hledí. Kdybychom mohli změnit sami sebe, bylo by asi všechno dobré. Ale na to máme příliš velký strach.

Omezená a neživá barevnost a také bezútěšnost jsou hlavními vlastnostmi fotografií tohoto autora. A také detailní, úsporné výřezy lidských pohybů a grimas. Martin „Strany“ Stranka je jedním z těch, kdo dokážou přesvědčivě vykreslit negativní lidské emoce, depresi, osamělost a chlad v kontrastu s lidskými sny. Tyto aspekty prosakují celou jeho tvorbou, spíjí se do špinavých fleků a fascinují nás, protože nám připomínají nás samotné – a taky naše vnitřní démony.

Na autorových stránkách je k vidění i rozsáhlé portfolio s jeho tvorbou. Pokud vás tedy zaujal, neváhejte navštivte jej. Je jasné, proč „hyzdí“ své emotivní snímky copyrightem, což bylo v minulosti mnohokrát rozhořčeně kritizováno v jeho Galerii. Něco takového se totiž jen tak nevidí a kdekdo z nás by to chtěl umět taky tak. Zdravíme tedy tentokrát do Prahy a přidáváme srdečnou gratulaci.

Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Létat? Majkkl 11. 12. 2007, 12:23
Re: Létat? Martin Stranka 10. 12. 2007, 21:21
Re: Létat? Karel 10. 12. 2007, 19:25
Létat? Majkkl 10. 12. 2007, 18:31
:) Martin Stranka 10. 12. 2007, 00:26

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.