DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne bez pevné půdy pod nohama

Z Fotky týdne čiší bezútěšnost a chlad. Možná je to nadcházející zimou, možná tím, že všechny sny splnit nelze...
Fotografie týdne bez pevné půdy pod nohama

„Co bych všechno dokázal, kdybych se dovedl vznášet?“ Tuto filozofickou otázku si může položit kdokoli z nás. Lidé rádi sní o tom, jak by věci mohly být lepší, kdyby se něco změnilo. Opuštěný pán na Fotografii týdne si mohl přát cokoli, ale skončil bosý ve vzduchu uprostřed prázdného pokoje. Možná to létání není zas tak skvělá věc. Možná si měl přát něco jiného...

Zima, chlad, stísněnost a osamění. To je jen několik přídavných jmen, která vás můžou napadnout při pohledu na snímek s názvem „If I could“. Člověk, který zde hraje hlavní roli, ukazuje jen nohy. A ty jsou navíc provokativně oříznuty a posunuty vpravo, takže nepřehlédnete ani realitu v podobě špinavého kouta pod radiátorem. Docela hutný kontrast v porovnání se všemi těmi měkkými lidskými portréty, které obvykle oživuje upřený pohled očí.

Člověk bez očí se zdá nebýt tak „živý“, v jeho žilách jako by nekolovala krev, v jeho bytě jako by nežili lidé. Fascinující ponurost jak z hororového filmu autor ještě dokresluje výrazným postprocessingem, ve kterém se přímo „vyžívá“: ostré protisvětlo a temný stín vyrývají do kůže ustarané vrásky, pleť jako by snad ani neměla teplý odstín a fotografie je celá ponořena do znepokojujícího modrozeleného zabarvení – neosobního a jakoby špinavého. Špína a vlhký chlad jako by stoupaly z každého rohu místnosti, z každého výraznějšího stínu.

Klepněte pro větší obrázek
If I could; foto: strany

Autor se nerozpakoval potáhnout celou fotku tenoučkou vrstvou digitálních kapek, flíčků a škrábanců, aby tento dojem podpořil, a podařilo se mu to víc než výjimečně. Návštěvníkům Galerie běhá po zádech mráz a tak sahají po vypínači a nasazují si teplé papuče. Kdybychom tak mohli létat... to bychom pak odletěli do teplých krajů, daleko od zimy, od každodenních starostí, špinavých koutů své duše i od chladné deprese, která na nás z těch koutů hledí. Kdybychom mohli změnit sami sebe, bylo by asi všechno dobré. Ale na to máme příliš velký strach.

Omezená a neživá barevnost a také bezútěšnost jsou hlavními vlastnostmi fotografií tohoto autora. A také detailní, úsporné výřezy lidských pohybů a grimas. Martin „Strany“ Stranka je jedním z těch, kdo dokážou přesvědčivě vykreslit negativní lidské emoce, depresi, osamělost a chlad v kontrastu s lidskými sny. Tyto aspekty prosakují celou jeho tvorbou, spíjí se do špinavých fleků a fascinují nás, protože nám připomínají nás samotné – a taky naše vnitřní démony.

Na autorových stránkách je k vidění i rozsáhlé portfolio s jeho tvorbou. Pokud vás tedy zaujal, neváhejte navštivte jej. Je jasné, proč „hyzdí“ své emotivní snímky copyrightem, což bylo v minulosti mnohokrát rozhořčeně kritizováno v jeho Galerii. Něco takového se totiž jen tak nevidí a kdekdo z nás by to chtěl umět taky tak. Zdravíme tedy tentokrát do Prahy a přidáváme srdečnou gratulaci.

Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Létat? Majkkl 11. 12. 2007, 12:23
Re: Létat? Martin Stranka 10. 12. 2007, 21:21
Re: Létat? Karel 10. 12. 2007, 19:25
Létat? Majkkl 10. 12. 2007, 18:31
:) Martin Stranka 10. 12. 2007, 00:26

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.