DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Jestliže hovoříme o kvalitě domu, můžeme mít na mysli jeho technické parametry nebo třeba uměleckou hodnotu, ale to vše je stále velice vzdálené od toho, co jsme zvyklí označovat jako domov.

Slovo domov předně nemusí být vázané na nějakou konkrétní stavbu, jde tak spíše o stav mysli nebo pocit, než o fyzicky ohraničený objekt. Tento pocit zná asi většina emigrantů, když se vracejí do země svého původu. Zážitek toho, že jsou doma, se dostavuje již ve chvíli, kdy překročili hranice nebo přistáli na letišti, uslyšeli rodný jazyk, mohli si koupit oblíbené jídlo, projít se po místech, která mají rádi.

Přesto existuje také domov v užším slova smyslu, jako místo, kde trvale přebýváme. Je to dům, kde většinou spíme, kde se cítíme přijati, kde máme jen svůj privátní prostor a nemusíme hrát žádné speciální role. V určitém ohledu je domov místem intimity, autenticity a především přijetí a bezepečí. Domov není vymezený ani tak zdmi (neboť se můžeme poměrně často stěhovat), ale spíše lidmi a věcmi, které ho utvářejí.

V tomto ohledu je zajímavé si povšimnout českého slova bezdomovec. Bezdomovec je člověk nikoli bez domu, tedy bez hmotného přístřešku, který mohou zajistit různé ubytovny nebo sociální služby, ale především je člověkem bez domova, bez místa, kde je v bezpečí, kde může být sám sebou, bez místa, kde zažívá lásku. V tomto ohledu je bezdomovectví podstatně horší, než bezdomství, protože nezasahuje jen fyzickou stránku člověka, ale prostupuje všemi jeho vrstvami.

Klepněte pro větší obrázek
Boudo, budko, kdo v tobě přebývá, foto: No21

Je zajímavé se podívat na samoty, stavení která stojí někde daleko od ostatních obydlí. Mohou plnit roli jistých pousteven, do kterých se utíká člověk před ruchem a stresem města, aby v poklidu mohl nacházet sám sebe, ale také místem, kde bydlí lidé z různých důvodů zvláštní. Společensky vytlačeni na okraj, lidé bez přátel, sociálních vazeb, výstřední podivíni. Dům ve volné krajině byl místem, které mohlo (a často bylo) kdykoli napadeno, pleněno, zpustošeno. Roli bezpečí tak neplnil nebo plnil jen velice omezeně.

Otázka, kterou je uvozený vítězný snímek, tedy Boudo, budko, kdo v tobě přebývá, odkazuje k některým zjevným charakterům domova. K tomu, že jde o místo okrajové, téměř o samotu, můžeme jako první významovou rovinu vidět ono vyloučení, otázku po výstřednosti, zraněnosti, po tom, jaké je to být v bezpečí pouze částečném. Druhá, neméně zajímavá, se pak může vztahovat k tomu, že to, jak obydlí vypadá, kde je umístěné, jak je velké a strukturované, to vše je jistým parciálním obrazem jeho obyvatel. Z domu se tak snažíme – byť třeba ne zcela úspěšně – usuzovat na domov.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je No21, k zajímavé fotografii s poutavým černobílým provedením a vtahující atmosférou a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších fotografií uplynulého týdne.

Paklik, jako již tradičně, promýšlí spojení živého a věčného v jednom časoprostorovém rámci. Tentokráte z běžného uvažování vystupuje tím, že sází na méně obvyklou geometrii. Snímek neeuklidovsky je křivočarý.

Klepněte pro větší obrázek
neeuklidovsky, foto: shimmell

Jokr7 nabízí zajímavý pohled na ulici. Déšť proměňuje sociální interakce, blízkost lidí, ale také jejich náladu. Staví je do překvapivých souvislostí a dává jim nový interpretační rámec. Právě to zachycuje dnes mi ani cigareta nehořela.

Klepněte pro větší obrázek
dnes mi ani cigareta nehořela, foto: jokr7

Jinou možností, jak provázat člověka s architekturou a prostorem je využití výtvarného jazyka kulis a práce s živým objektem jako s tím, kdo se mu přizpůsobuje a poddává. Takto fotí Carismatico svůj snímek Adriana.

Klepněte pro větší obrázek
Adriana, foto: carismatico

A na závěr ještě jeden reportážně orientovaný sluncem prosvícený snímek z USA, který nese název Únava a autorem je Kubajsz.

Klepněte pro větší obrázek
Únava, foto: Kubajsz
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu