DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: CCXXXXVI.

Každý člověk má horizont svého vědomí, znalostí a osobních schopností. Není ale možné jej neustále překračovat, posouvat své hranice stále dál?

Metody na trénování mozku jsou mimořádně oblíbené. S rozvojem psychologie a pedagogiky se ukazuje, že možnosti mozku jsou podstatně větší, než se předpokládalo. Pokud užíváme vhodných cvičení a her, je možné relativně snadno zvýšit výkon mozku v řadě oblastí – od analytického myšlení, přes paměť až třeba po kreativitu. A nikdo příliš neví, kde až jsou možnosti těchto tréninkových metod. Obecně se má za to, že největším faktorem, který omezuje to, kam až se člověk může dostat, je věk a zdravotní stav.

Je zajímavé, kolik lidí nemá žádnou ochotu růst a rozvíjet se.Vše už vědí, mají své názory a nikdo jim nemusí nic vykládat. Myslím, že takový přístup je ukázkou toho, jak lze plýtvat s dary, schopnostmi či možnostmi. Každý člověk má příležitost stát před horizontem svého bytí a schopností nikoli jako před jakousi absolutní veličinou, se kterou nemůže pohnout, ale jako před hranicí, kterou může posouvat stále dál. Jistě to není vždy zábavné či pohodlné, ale jde to.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
CCXXXXVI (foto: Luboš Blažek)

Snímek Luboše Blažka nesoucí název CCXXXXVI tak může být určitým manifestem toho, že pokud se člověk rozhodne pro cestu vzhůru, může vidět stále dál. Jeho bytí může dorůstat v určitou plnost.

Je jistě otázkou, v jaké oblasti se konkrétní osoba rozhodne usilovat o posouvání svých horizontů. Zřejmě všichni známe stereotypní představy o tom, jak vypadají blázniví vědci – jedna složka inteligence vysoce ční nad ostatními a výsledkem je sice kvalitní vědecký pracovník, ale spíše karikaturní člověk. Rozvoj schopností by měl probíhat tak, jak rostou prsty na rukou dítěte. Jeden dlouhý prst je k ničemu. Ostatně i to se objevuje na fotografii v kontextu linií jednotlivých schodů.

Snímek svým stylem navazuje na předchozí díla autora a jeho úvahy o prostoru. Gratuluji mu k povedené fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.


Klepněte pro větší obrázek
... (foto: Shoehardt R.)

Pokud máte rádi první republiku, její kulturu a film, tak vás možná zaujme snímek označený třemi tečkami jehož autorem je Shoehardt R. Nabízí krásnou atmosféru doby, kdy společenskému šatníku mužů dominoval cylindr, manželé si běžně vykali a kinematografie se právě rodila jako továrna na sny. Podívejte se také na další snímky tohoto fotografa.

Klepněte pro větší obrázek
Opravdový člověk koupající se (foto: Petr Šigut)

Může šokovat, překvapit, zaujmout. Petr Šigut jde v naturalistickém pojetí aktu do samé krajnosti. Pokračuje v portrétech normálního člověka, nabízí originální styl a kompozici. V jeho snímcích je něco hravého a dráždivého. Ostatně diskuse pod jeho snímky o tom nepochybně svědčí. Taková je také fotografie Opravdový člověk koupající se a samozřejmě prozkoumejte i jeho další snímky.

Klepněte pro větší obrázek
Ba (foto: Jewell)

Tajemný pohled, ve kterém se snad zrcadlí bolest či neštěstí; možná ale jen očekávání. Tak trochu záhadná je postava na snímku Ba od Jewell. Jistě zaujme precizním zpracováním, originálním výrazem i netradičním barevným provedením.

Klepněte pro větší obrázek
Nevěšte kočky (František Vrba)

A na závěr ještě hravý snímek Františka Vrby s názvem Nevěšte kočky.

 
 
 

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Ona je to tak trochu i báseň, nejen fotka. A… ivanaga 22. 2. 2012, 08:15
Prepacte ale ta, akoze fotografia tyzdna, je… mumintroll 22. 2. 2012, 07:02

Další podobné články

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.