DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Černá nebo bílá?

Miloš Vatrt do naší galerie přispěl již pěticí snímků, mimo jiné zobrazujících ženské akty v různých neobvyklých podobách. Ty dokazují, že ne vždy musí být snímky této kategorie pouze černobílé a ztracené v emocionálním šerosvitu. Portrét nazvaný Vlasy, který se stal aktuální Fotografií týdne, však právě takový je.
Fotografie týdne: Černá nebo bílá?

Autorův umělecký podpis je na fotografiích zřetelný: společným prvkem je odvážná hra s lidskými těly doplněná decentními rekvizitami a podkreslená kontrastem světla a stínu. Netradiční přístup k focení aktu se u Miloše Vatrta projevuje skládáním ženských těl do obrazců a zdůrazněním nahoty kontrastujícími doplňky. I když se fotografie Vlasy drží spíše konzervativní liniie, u čtenářů velice zabodovala a hodnocení přetéká jedničkami. V neposlední řadě je nutno říci, že po dlouhé době došla také redakce DGIfoto vzácné jednoty a tuto fotografii zvolila doslova jednomyslně.

Chladný kov šperku na sametově hladké pleti, tichý boj světla a stínu, piercing v horním rtu, další svítivý bod jakoby z jiného světa. To jsou hlavní body, které upoutají váš pohled. Blondýnka má ve vlasech tmavé proužky, v hřívě tmavovlásky jsou zase světlé pramínky. A tak je to v životě vždycky – nic není jen černé nebo bílé.

Klepněte pro větší obrázek
Harmonie kontrastů, mystický Jin a Jang ve snímku Vlasy.

Fotografie Vlasy působí dojmem profesionality a čistoty. Absence barev v tomto případě zvýrazňuje hrubou strukturu vlasů a jednobarevné pozadí neodvádí pozornost ani nepůsobí agresivně. Celý záběr navozuje zdánlivý dojem klidu a ticha, ale když se na něj zahledíte, spatříte ubíhající kontrasty, znepokojivé detaily a skrytou dynamiku neuskutečněného pohybu umocněného pohledy ven z formátu. Dvě „novodobé víly“ zachycené vteřinu před tím, než se rozlétly každá na svou stranu. Všechny naznačené souvislosti v obraze jsou dovedeny do konce.

Miloš Vatrt nepotřebuje rámečky, zato je nápaditý a jde ruku v ruce s neotřelostí a originalitou. Stíny a světla nenápadně usazuje do zlatého řezu a zároveň ponechává svým dvěma slečnám dostatek prostoru pro výhled na svět – i když ani jedna z nich nemá oči, aby ho viděla...

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

když se chce vychvalovat JPL 10. 7. 2005, 21:00
Krásná fotografie, ale... Rostislav Klusák 6. 7. 2005, 00:09
pěkný snímek JITKA 5. 7. 2005, 20:41
..fotografia tyždňa Dusan Petho 5. 7. 2005, 12:14

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.