DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Černá nebo bílá?

Miloš Vatrt do naší galerie přispěl již pěticí snímků, mimo jiné zobrazujících ženské akty v různých neobvyklých podobách. Ty dokazují, že ne vždy musí být snímky této kategorie pouze černobílé a ztracené v emocionálním šerosvitu. Portrét nazvaný Vlasy, který se stal aktuální Fotografií týdne, však právě takový je.
Fotografie týdne: Černá nebo bílá?

Autorův umělecký podpis je na fotografiích zřetelný: společným prvkem je odvážná hra s lidskými těly doplněná decentními rekvizitami a podkreslená kontrastem světla a stínu. Netradiční přístup k focení aktu se u Miloše Vatrta projevuje skládáním ženských těl do obrazců a zdůrazněním nahoty kontrastujícími doplňky. I když se fotografie Vlasy drží spíše konzervativní liniie, u čtenářů velice zabodovala a hodnocení přetéká jedničkami. V neposlední řadě je nutno říci, že po dlouhé době došla také redakce DGIfoto vzácné jednoty a tuto fotografii zvolila doslova jednomyslně.

Chladný kov šperku na sametově hladké pleti, tichý boj světla a stínu, piercing v horním rtu, další svítivý bod jakoby z jiného světa. To jsou hlavní body, které upoutají váš pohled. Blondýnka má ve vlasech tmavé proužky, v hřívě tmavovlásky jsou zase světlé pramínky. A tak je to v životě vždycky – nic není jen černé nebo bílé.

Klepněte pro větší obrázek
Harmonie kontrastů, mystický Jin a Jang ve snímku Vlasy.

Fotografie Vlasy působí dojmem profesionality a čistoty. Absence barev v tomto případě zvýrazňuje hrubou strukturu vlasů a jednobarevné pozadí neodvádí pozornost ani nepůsobí agresivně. Celý záběr navozuje zdánlivý dojem klidu a ticha, ale když se na něj zahledíte, spatříte ubíhající kontrasty, znepokojivé detaily a skrytou dynamiku neuskutečněného pohybu umocněného pohledy ven z formátu. Dvě „novodobé víly“ zachycené vteřinu před tím, než se rozlétly každá na svou stranu. Všechny naznačené souvislosti v obraze jsou dovedeny do konce.

Miloš Vatrt nepotřebuje rámečky, zato je nápaditý a jde ruku v ruce s neotřelostí a originalitou. Stíny a světla nenápadně usazuje do zlatého řezu a zároveň ponechává svým dvěma slečnám dostatek prostoru pro výhled na svět – i když ani jedna z nich nemá oči, aby ho viděla...

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

když se chce vychvalovat JPL 10. 7. 2005, 21:00
Krásná fotografie, ale... Rostislav Klusák 6. 7. 2005, 00:09
pěkný snímek JITKA 5. 7. 2005, 20:41
..fotografia tyždňa Dusan Petho 5. 7. 2005, 12:14

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.