Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.
Říci, jak je přesně dlouhá není možné – nemá jasnou definici a navíc, je třeba ke každému fenoménu přistupovat jednotlivě. Jinak budeme poznávat píseň Žlutá ponorka, jinak jednotlivou skladbu Michala Davida, jehož písně znějí všechny velice podobně, jiný čas bude třeba k rozpoznání chuti jídla.
Jervis říká, že naše poznání je epizodické – epizodický vjem se zpracovává jako celek v naší mysli, můžeme o ní přemýšlet, můžeme ji analyzovat, lze s ní v našem myšlení určitým způsobem operovat. Bylo by možné říci, že nelze poznávat jinak než epizodicky. Celek nebo složitější prožitek je jistou mozaikou takto koncipované epizodické zkušenosti.
Přesto je právě takový model poznání kritizován. Místo o zkušenosti epizodické se hovoří o nesoustředěném klipovitém bytí. Život jako soubor klipů, z nich každý musí být zajímavý, zábavný, komfortní. Když není, tak jej opouštíme, i když je, tak v něm dlouho nesetrváme. Například Michal Altrichter bude takovým způsobem kritizovat ve svých knihách studenty, kteří se učí nebo čtou z čtečky, a ne z knihy. Čtení je pro něj celostní záležitost, využívání knihy otázka soustředění, celkového pohroužení studenta do textu, kterým neproskakujeme, ale který prožíváme, vnímáme tělem, hmatem, zrakem, rozumem, emocí.
Černobílé blues...., foto: veteran05
Jak tedy najít balanci mezi epizodickou zkušeností a klipovitým životem? Tak jak se náš pobyt ve světě urychluje, můžeme jen těžko odkazovat na to, jakým způsobem studovali mniši ve třináctém století. Náš rozum, ale také poznání a životní styl či spiritualita (v nejširším slova smyslu) jsou příliš jiné. Snad jediné, co člověku zbývá je soustředění se na onu epizodičnost, jak doporučuje mindfulness. Hloubka a autenticita každé epizody, nebo alespoň některých, může představovat onu balanci mezi oběma přístupy.
Snímek Černobílé blues ...., jehož autorem je Veteran05 je ukázkou toho, jak mohou být tyto epizodické prožitky postupně vyskládány vedle sebe a vytvářet mozaiku myšlení či života, která je zajímavá a ne prvoplánová.
Gratuluji autorovi k pěknému snímku a dovolím si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.
A rána chladná jsou... ...hlavně na kole cestou do práce představují cestovní estetickou meditaci No21. Je mimochodem velice zajímavé, že právě schopnost vnímat teplo a chlad nefiguruje v kanonických soupisech lidských smyslů.
A rána chladná jsou..., foto: No21
Uhler nabízí fotografii ***, která ukazuje kovovou mozaiku, rastr, který by se mohl hodit jako pozadí na telefon nebo textura do nějaké grafické práce.
***, foto: Uhler
Zoran_2 se zaměřuje v posledních dnech na sociální fotografii a z toho cyklu je také snímek Spoločník, který zachycuje nejen starého muže na koňském potahu, ale především se snaží nabídnout pohled do jeho duše a sociálního kontextu.
Spoločník, foto: Zoran_2
A na závěr ještě pozvánka na zámek v Jindřichově Hradci od honzj, který naznačuje, jak to může vypadat v případě, že do něj svítí slunce a hraje si se stíny v této staré stavbě. Taková je fotografie Ve věži 1 ....
Ve věži 1..., foto: honzj