DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Zatímco literatura na emocích, vztazích a vzplanutích stojí a padá, bytostně si uvědomujíc, že bez emoce není možné vystavět příběh, ani vylíčit autenticky vypadající postavu či diverzitu ve světě, v případě filozofie či dějin myšlení je tomu jinak.

Fenomén mozku v kádi, který stojí v centru myšlení u racionalistů, ale také u analytických filozofů je v celku zřejmý. Celá lidská osobnost je koncentrována do mozku, který k sobě má nějaký nosič, jenž mu zajišťuje příjem vjemů, bezpečí, možnost pohybu a energii. Podcenění těla v myšlení, prožívání, ale také poznávání je jedním z klíčových prohřešků filosofie devatenáctého a dvacátého století. S tím souvisí i pohled na emoce, jako na projev myšlení, které není dostatečně společensky kodifikované na to, aby se z něj stalo racio.

Osvícenství, ve kterém je možné vidět první vrchol těchto snah dotáhne mozek do divizované podoby. Vytvoří představu myšlení, jako určitého na těle nezávislého procesu, jehož jediným atributem či strukturou je kombinace výrokových formulí a faktů. K tomu, abychom mohli dobře myslet, potřebujeme znát dostatečné množství formulí a způsob jejich užívání (tedy tréningu v logice) a elementárních faktů, které do nich dosazujeme. Jistě není bez zajímavosti, že tento schematismus se rychle prosazuje do škol a v určité míře v nich přetrvává až do nástupu konstruktivismu.

Fenomén emocí je ale mnohem složitější, než aby bylo možné ho takto snadno uchopit či vytěsnit. Není možné s Descartem říci, že člověk je čisté myšlení, nebo přistoupit na projekt Carnapa, jenž chtěl jazyk transformovat do elementárních výrokových formulí, kterým by musel rozumět každý stejně. Damasio přichází s myšlenkou, že emoce mají mnoho důležitých rolí – předně není možné je snadno odlišit od racionálního myšlení. Racionální a emocionální tvoří jeden myšlenkový rámec, kterým se člověk vztahuje ke světu i k sobě samému.

Klepněte pro větší obrázek
Černobílé emoce, Tanec I., foto: jiří193

Přesto emocionální myšlení přináší několik zajímavých vlastností – je silně závislé na hormonálních hladinách v těle, takže strava, stres nebo okolní vlivy mají dopad na to, v jakém emočním stavu se nacházíme. Lze říci, s trochou nadsázky, že podstatným místem lidského myšlení není jen mozek, ale také střeva. Emoce i hormony mění také celkové chemické prostředí v těle, takže myšlení, jako proces elektrochemické změny potenciálů probíhá jinak. Jsou také rychlejší a bezprostřednější, emoce může být rychlejší než vědomé rozhodnutí.

Současně je stále zřetelnější, že emoce jsou zodpovědné za exekutivní funkce, za to, co Kant nazve vůle – abychom něco činili a byly schopni se pro to rozhodnout, musíme mít emoce, které něco takového zajistí. Emoce tedy nejsou přívažkem či něčím zbytným k myšlením, ale jsou jeho centrálním bodem. Jsou jistým fokusem, kterým je možné samotný fenomén lidského myšlení studovat ve větší celistvosti.

To je také jeden z důvodů, proč lidé potřebují hudbu, tanec, divadlo, obrazy, ale i zmíněná literární díla. Dávají nahlédnout či prožít emoce. Dotknout se něčeho, co bytostně tvoří naše já, prolnout svět vůle a vědění, spojit emoce s racionalitou. Rozvoj jednoho na úkor druhého vede k nevyváženosti, jakkoli se obojí často proplétá a společně roste i padá.

Gratuluji jiří193 k zajímavému snímku s názvem Černobílé emoce, Tanec I. a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Peter Cakovský tvoří mimořádné fantaskní světy, na jejichž prohlídku zve ve svých fotomontážích. Také ta poslední s názvem Test 27 rozhodně stojí za zhlédnutí.

Klepněte pro větší obrázek
Test 27, foto: Cako SK

Fotografie nemusí být bez přímého doteku ke světu fyzicky existujícímu jen tím, že bude „montáží“ nebo postprodukčním posunem, ale lze s ní pracovat také abstraktně, jak je tomu u snímku Viděl jsem padat hvězdu od sunbird.

Klepněte pro větší obrázek
Viděl jsem padat hvězdu, foto: sunbird

Pěknou černobílou dokumentaristickou fotografii založenou na objevu symetrie a reference nabízí také CIAF 2016 IV. od Paklika.

Klepněte pro větší obrázek
CIAF 2016 IV., foto: shimmell

A že struktura a symetrie ve světě může nabývat překvapivých až bizarních podob dokazuje na svém snímku Azhar.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: Azhar
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Zkázonosné selfie. Návštěvnice muzea poškodili obrazy Dalího a Goyi

Zkázonosné selfie. Návštěvnice muzea poškodili obrazy Dalího a Goyi

Staňte se oficiálním fotografem na Světovém poháru v biatlonu 2018/2019!

Staňte se oficiálním fotografem na Světovém poháru v biatlonu 2018/2019!