DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Černobílé ráno pražské

Zatímco se rozednívá, stověžaté hlavní město se pomalu probouzí z mlhy. Už není noc, ale vlastně ještě ani den...
Fotografie týdne: Černobílé ráno pražské

Také občas cítíte ve vzduchu sníh? Podzim se brzy přehoupne v zimu a barevná nálada odpočívající přírody ustupuje tichému oddechování ze zimního spánku. Už to nebude trvat dlouho a krajina bude zahalena v panensky bílé. Ještě to má ale svůj čas – dělí nás od něj posledních pár prchavých okamžiků. Jeden z nich je například na dnešní Fotografii týdne: chladné rozednění nad Prahou.

Stejně tak, jak do sebe pozvolna přecházejí jednotlivé roční doby, přechází i den v noc a zase naopak. Magickou hranici mezi temnotou a úsvitem ovšem nevídáme každý den a právě to dokáže takovou „obyčejnou“ fotografii ochutit dojmem zvláštnosti. Uprostřed obvyklého šedivého odpoledne není na březích Vltavy, spoutaných pražskými mosty, skoro nic kouzelného. Ta pravá nálada přichází až později. Chce to samozřejmě mít spoustu času a trpělivosti vyčkat na tu pravou chvilku a také pevné ruce a to pravé světlo.

Klepněte pro větší obrázek
Černobílá rána; foto: Nyuszika

Autorovi snímku se všeho dostává vrchovatou měrou, včetně vynikajícího stanoviště, díky němuž je pohled na hlavní město skutečně úchvatný. Brzy ráno je Praha ještě stále pokropena světýlky pouličního osvětlení, což spolu s kučeravými stromy na nábřeží dodává záběru mrazivou křehkost, i když čas sněhu dosud nepřišel. Mlha v dálce dodává snímku prostor a přitom celému snímku dodává snivou atmosféru. Převod do černobílé škály se v tomto případě velmi vyvedl, výsledek je kontrastní a má šťávu. Není však líbivý ani podbízivý – prostě jen vypráví příběh.

Ocenění Fotografie týdne se opět dostává do rukou nadějnému novému přispěvateli. Říká si Nyuszika a do Galerie zatím přispěl třemi snímky s tematikou souladu přírody a architektury. Díky tomu je tu opět Foto týdne z nejnavštěvovanější kategorie Krajina a příroda. Autor sám píše, že často chodí na různá místa a dlouho tam čeká na něco zvláštního, co fotografii dodá příběh. Snímek „Černobílá rána“ je podle slov autora jedním ze série Pohledy z Letné. „Je pořízen ráno těsně před zhasnutím pouličního osvětlení,“ dodává její tvůrce.

Černobílé ráno fotografované na dlouhý čas nám sice nedalo příliš mnoho podnětů k přemítání o kráse oblačnosti, ale pokud si najdete čas na prohlédnutí zbytku tvorby tohoto autora, objevíte nejen mraky nad lučeneckou synagogou, ale také západ slunce nad Prahou. Je těžké soudit podle několika záběrů – ovšem i to málo lze rozhodně zařadit pod pojem „kvalitní“. Pokud fotografuje večer, je město skutečně zalité světlem zapadajícího slunce, a na všech fotografiích najdeme řadu prvků a různých struktur, poutajících oko pozorovatele.

Svět na fotkách je sice někdy trochu černobílý, ale brzy bude zima a aspoň nám s ní bude Fotka týdne barevně ladit. Uvidíme, jaké odstíny na míru Nyuszika navrhne pro příští roční období. Něco mi říká, že tento autor má své největší trumfy zatím ještě schované v rukávu.

Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: originalita Karel 20. 10. 2007, 11:51
Re: JO! Nyuszika 17. 10. 2007, 21:40
Re: originalita mk 17. 10. 2007, 16:08
Re: originalita Kajmos 17. 10. 2007, 13:37
JO! Tibor 16. 10. 2007, 00:35

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.