Zatímco se rozednívá, stověžaté hlavní město se pomalu probouzí z mlhy. Už není noc, ale vlastně ještě ani den...
Také občas cítíte ve vzduchu sníh? Podzim se brzy přehoupne v zimu a barevná nálada odpočívající přírody ustupuje tichému oddechování ze zimního spánku. Už to nebude trvat dlouho a krajina bude zahalena v panensky bílé. Ještě to má ale svůj čas – dělí nás od něj posledních pár prchavých okamžiků. Jeden z nich je například na dnešní Fotografii týdne: chladné rozednění nad Prahou.
Stejně tak, jak do sebe pozvolna přecházejí jednotlivé roční doby, přechází i den v noc a zase naopak. Magickou hranici mezi temnotou a úsvitem ovšem nevídáme každý den a právě to dokáže takovou „obyčejnou“ fotografii ochutit dojmem zvláštnosti. Uprostřed obvyklého šedivého odpoledne není na březích Vltavy, spoutaných pražskými mosty, skoro nic kouzelného. Ta pravá nálada přichází až později. Chce to samozřejmě mít spoustu času a trpělivosti vyčkat na tu pravou chvilku a také pevné ruce a to pravé světlo.
Černobílá rána; foto: Nyuszika
Autorovi snímku se všeho dostává vrchovatou měrou, včetně vynikajícího stanoviště, díky němuž je pohled na hlavní město skutečně úchvatný. Brzy ráno je Praha ještě stále pokropena světýlky pouličního osvětlení, což spolu s kučeravými stromy na nábřeží dodává záběru mrazivou křehkost, i když čas sněhu dosud nepřišel. Mlha v dálce dodává snímku prostor a přitom celému snímku dodává snivou atmosféru. Převod do černobílé škály se v tomto případě velmi vyvedl, výsledek je kontrastní a má šťávu. Není však líbivý ani podbízivý – prostě jen vypráví příběh.
Ocenění Fotografie týdne se opět dostává do rukou nadějnému novému přispěvateli. Říká si Nyuszika a do Galerie zatím přispěl třemi snímky s tematikou souladu přírody a architektury. Díky tomu je tu opět Foto týdne z nejnavštěvovanější kategorie Krajina a příroda. Autor sám píše, že často chodí na různá místa a dlouho tam čeká na něco zvláštního, co fotografii dodá příběh. Snímek „Černobílá rána“ je podle slov autora jedním ze série Pohledy z Letné. „Je pořízen ráno těsně před zhasnutím pouličního osvětlení,“ dodává její tvůrce.
Černobílé ráno fotografované na dlouhý čas nám sice nedalo příliš mnoho podnětů k přemítání o kráse oblačnosti, ale pokud si najdete čas na prohlédnutí zbytku tvorby tohoto autora, objevíte nejen mraky nad lučeneckou synagogou, ale také západ slunce nad Prahou. Je těžké soudit podle několika záběrů – ovšem i to málo lze rozhodně zařadit pod pojem „kvalitní“. Pokud fotografuje večer, je město skutečně zalité světlem zapadajícího slunce, a na všech fotografiích najdeme řadu prvků a různých struktur, poutajících oko pozorovatele.
Svět na fotkách je sice někdy trochu černobílý, ale brzy bude zima a aspoň nám s ní bude Fotka týdne barevně ladit. Uvidíme, jaké odstíny na míru Nyuszika navrhne pro příští roční období. Něco mi říká, že tento autor má své největší trumfy zatím ještě schované v rukávu.