DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.

Zkušenost, že se tak děje, která je dána perspektivou, se ale v geometrii užít nedá. Jakkoli s ní máme běžnou, každodenní zkušenost a fotograf s ní musí počítat skoro vždy, tím rozhodujícím argumentem pro to, co se děje v nekonečnu, není.

A pak je tu ono samotné nekonečno. Antická filosofie či scholastika přišly s názorem, že nekonečna je záhodno dělit na dva druhy – aktuální a potenciální. S těmi potenciálními většinou velké problémy nejsou, protože se neaktualizují. Ty aktuální je pak třeba nějak vhodně ošetřit. Ostatně i klasická fyzika s nekonečnem běžně pracuje a fyzikální zákony se na nekonečných škálách chovají zvláštně. Ale příroda se nekonečnu vždycky nějak vyhne.

Nekonečno může v člověku vyvolávat úžas i jisté leknutí. Je zajímavé, že lidé, kteří s nekonečnem mají nějaký problém si jej většinou chtějí nějak představit. Právě ona představa je pak něčím, co je myšlenkově natolik zajme, že se nejsou schopni s nekonečnem nijak vypořádat. Naopak lidé, kteří s ním často pracují, si na něj docela snadno zvyknou. Není to číslo, jako každé jiné, chová se jinak, ale i tak se s ním dá běžně počítat, manipulovat, přemýšlet o něm.

Klepněte pro větší obrázek
Cesta, foto: KUbajsz

Snímek Cesta nabízí pohled na dvě rovnoběžky – jedna je definovaná druhou, zdá se, že se protínají v nekonečnu, které ale není příliš daleko, jakkoli je ponořené do mlhy. Šálí nás smysly i mysl, vidíme svět v perspektivě, ale to, jak se má skutečně – věčně, neměně, geometricky – je nám dostupné jen skrze racionální úvahy.

Dívka na cestě jako by se do potenciálního nekonečna nořila. Sleduje možnosti své volby, ukazuje, že cesta není nikdy zcela konečná. Ať dojde kamkoli, bude mít silnice stále dvě postranní čáry, nikdy do nekonečna nedojde, nikdy se mu ani nepřiblíží. Pokud se ona změna neodehraje někde v její hlavě.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je KUbajsz k barevně i kompozičně zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

... a kdo mne přijme .... Tato novozákonní maxima je námětem snímku, na kterém jde žena do kostela. Snad již zvoní zvony, snad jde již po sté. Vedle sebe jsou hned dva a ona jistě ví, který je ten „její“. A možná se ptá, co znamená přijmout sebe samu, co znamená přijmout druhého. Autorem snímku je Sanju.

Klepněte pro větší obrázek
... a kdo mne přijme ..., foto: Sanju

Jokr7 pokračuje ve svém tradičním pouličním focení, hledání kontextů, situací a lidí. Snímek dnes jen psí je doslova přeplněný náměty, údivy, situacemi a obrazy, kterým se lze věnovat. A autor nechá diváka se ujíst. Snad jen s onou psí nápovědou.

Klepněte pro větší obrázek
dnes jen psí, foto: jokr7

březová VI se věnuje tématu, které má nespočet obrazových variací z minulého a předminulého století i fotografického ztvárnění. Přesto je dílo od Sunbird milé, barevně zajímavé, s nevšední impresí.

Klepněte pro větší obrázek
březová VI, foto: sunbird

Na závěr ještě jeden snímek. Nedělní. A neodvolám... od No21.

Klepněte pro větší obrázek
A neodvolám..., foto: No21
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome