DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: cestou na Helfštýn

Nostalgii si člověk většinou spojuje s určitou strnulostí dokonalé minulosti. Co ale když k této emoci připojíme pohyb, dynamiku a déšť?

Nostalgie je velice zajímavou emocí, která může přerůst až v určitý sentimentalismus, trvalého ohlížení se do minulosti, ve které bylo nebe modřejší, jablka chutnější a lidé se více usmívali.

Každý, kdo podrobí tyto pocity racionální úvaze, usoudí, že to zřejmě bylo trochu jinak, avšak kdo by se nerad zasnil? Zavzpomínal na krásu, pohodu, klid a štěstí?

A právě s těmito emocemi pracuje snímek klasického obdélníkového tvaru. Deštivé počasí můžeme vnímat různě – buď jako metaforu k určitému zapomnění, rozmazání vzpomínek a ostrých kontur. Nebo naopak může vytvářet pocit určité paradoxality v tom, že nostalgické pocity máme spojené s pěknými věcmi, totiž také s počasím spíše slunečným, nežli pošmourným. Dost možná ale právě toto počasí má dotvořit atmosféru centrálnímu objektu scény, totiž historickému automobilu.

Možná díky filmům a nejrůznější produkci seriálů, které se objevují v televizi, má většina lidí spojené automobilové veterány v běžném provozu s Anglií, zemí tradic, určitého historizujícího stylu a také deštivého počasí. Cesta na Helfštýn tak nepůsobí česky, ale anglicky a díky rozmazání snadno nabydeme dojmu, že v pozadí stojí anglický domeček a nikoli klasicky česká stavba.

Klepněte pro větší obrázek 
Cestou na Helfštýn, foto: zlokr

Autor, kterým je zlokr, se snaží pracovat s rozmazáním dvojím způsobem. Jednak zakryje přesné kontury, do kterých si pak lze fantazií projektovat vlastní představy, ale také dopřeje celému snímku rozměr pohybu a dynamiky. Auto jede, krajina mu ubíhá pod koly a člověk může prožívat nostalgii nikoli ve strnule zakonzervované historii, ale v celém příběhu, pocitu futuristické rychlosti, která je ale pro dnešního člověka příjemně pomalá až romantická.

Jak vznikla fotografie týdne cestou na Helfštýn

Jak vznikla fotografie týdne cestou na Helfštýn

Gratuluji ještě jednou autorovi snímku cestou na Helfštýn k podařenému obrázku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých obrázků uplynulého týden.

Fotograf s nickem h2o nabízí na svém snímku silver and gold zajímavý pohled do noci znějících varhan. Jako by reflektoval specifickou roli varhaníka, který do tichého kostela či koncertního sálu rozeznívá mohutný stroj s píšťalami a vzduchovými měchy, pečlivě volícího patřičné rejstříky a klávesy. Harmonie zvuku a monumentální barevné kompozice píšťal diváka jistě příjemným způsobem zaujme.

Klepněte pro větší obrázek 
silver and gold, foto: h2o

Clostermann naopak prezentuje sociální fotografií, ve které pracuje s interakcí lidí. Snímek Sympatie. vyvolává zcela přirozené otázky, zda dvojice hledící stejným směrem s úsměvem prožívá toto své spojení každý sám za sebe, nebo zda spolu prohodila několik slov. Zda se znají nebo jen náhodou spolu interferují jejich úsměvy, jako vlnové funkce míjejících se elektronů.

Klepněte pro větší obrázek 
Sympatie, foto: clostermann

Studený strohý, ale technicky precizní snímek od Marseluse nese název Office a vytváří zcela přirozenou otázku, zda prostředí, ve kterém se denně pohybujeme a pracujeme je skutečně kreativní, inspirativní a příjemné, tedy dobré pro život či nikoli.

Klepněte pro větší obrázek 
Office, foto: Marselus

A na závěr ještě jedno nepříliš utěšené zátiší plné grafické tvorby, jež provokuje otázkou, kde jsou hranice umění. Autorem je lufty09 a snímek nese název Pět hvězdiček.

Klepněte pro větší obrázek 
Pět hvězdiček, foto: lufty09
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.