DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: cesty sněžné i mlžné

Obraz člověka jako poutníka je archetypem, který má v evropské kultuře své místo a nesporně představuje jednu z významných dimenzí jak intelektuálního života, tak také spirituality

Ostatně také sama církev o sobě prohlašovala, že je církví putující, pokud jde o tu její část, která se stále nachází na zemi. Baroko pak putování dává pouti organizovaný rozměr, ve kterém se jí účastní zástupy lidí a nikoli primárně jednotlivec sám.

Židovské předpisy a celý judaismus měl na poutníky zvláštní ochranný pohled. Celý Izrael vzniká jako poutní či putující entita – je to Abrahám, který se stává cíleným poutníkem a zakládá národ etnicky, Mojžíš mu pak dává jasný náboženský rozměr v kontextu putování pouští. Na poutníky je třeba brát zvláštní zřetel, je nutné je hostit, nesmí se jim dít příkoří. Být poutníkem je sice nepohodlné a nebezpečné, ale současně jdoucí k určitým kořenům vlastní národní existence.

Také lidová mluva se cestě jako určitému lidskému stávání věnuje. Můžeme nalézt úsloví o tom, že jsme někomu zkřížili cestu, což odkazuje k tomu, že zde existuje jistá správná či alespoň plánovaná životní dráha, ze které se druhý musí nuceně odklonit, jeho život v tento okamžik neprochází určitým proklamovaným optimem. Sejít na scestí je pak vlastním rozhodnutím mající stejný efekt, jako rčení prvé.

Všechny tyto úvahy nezadržitelně směřují k tomu, že člověk jako bytost na cestě je čímsi nehotovým. Bytí je ustavičným in fieri, vrůstáním do nějakého ideálu, stáváním se. Zatímco středověký člověk měl jasnou odpověď na otázku po onom cíli, dnešní postmoderna by byla zřejmě skeptičtější, byť i ona by si mohla pomoci biblickým citátem od apoštola Pavla – čím budeme, není ještě zřejmé. To co je jisté, je změna, proces, formace.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: auge

Snímek, jehož autorem je Auge nese název … a právě se zmíněným motivem si zajímavě hraje. Zachycuje jasnou a rovnou stopu bicyklu, který jakoby stanovoval onu ideální cestu, stopy člověka jsou zde nalevo i napravo od ní, ale poměrně přesně sledují stanovený směr. A pak je zde nějaká porucha, chyba, někdo kdo jde kolmo k nám. A možná překvapivé bude, že to není člověk, nýbrž zvíře, což je ostatně motiv, který by stál také za zvážení. Jisté je, že tato mimočasová srážka člověka (vzhledem k původci stop) neohrozí, jen možná pokazí jeho radost z toho, že kolem své cesty jde sám a první.

Gratuluji autorovi k podařeném snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Fotografie Březnové slunko má krátké ruce... od No21 na téma sněžných poprašků přímo navazuje a dává jim hravý rozměr.

Klepněte pro větší obrázek
Březnové slunko má krátké ruce, foto: No21

Kubislav5 zachytil atmosféru typickou pro tu část městské zástavby, která ve většině kolemjdoucích často vyvolává pocity obav a nejistot. Rozsáhlé struktury garáží nemají z řady důvodů dobrou pověst a autor do nich promítá mlhavou atmosféru a dvojici postav, které celkové emoční vyznění snímku podtrhují. Fotografie nese název Odcházení.

Klepněte pro větší obrázek
Odcházení, foto: Kubislav5

Francoaise nabízí jarní úlety, které díky zajímavému barevnému zpracování i dobré kompozici představují zajímavé zachycení části hmyzího světa, který ale otevírá člověku téměř nekonečné možnosti fantazie.

Klepněte pro větší obrázek
úlety, foto: francoaise

A na závěr ještě kompozičně precizní a originální Balian a jeho Dva na dva, člověk a kultura, technika a příroda, země a vzduch.

Klepněte pro větší obrázek
Dva na dva, foto: Balian
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Inu umění :-)....... Hade 23. 3. 2016, 14:54
Znovu čiernobiele, štvorcové s obrovským rám… Ja 23. 3. 2016, 08:24
hobyfotograf zase nic, co se to děje, ani st… ohm 23. 3. 2016, 00:26

Další podobné články

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Celosvětová fotografická soutěž Sony World Photography Awards se poprvé konala v roce 2008 a za uplynulou dobu se z ní stalo uznávané fotografické klání s celosvětovou účastí a renomé.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Brno si již od dvacátých let minulého století přálo svůj vlastní mrakodrap. Jakoby výšková budova pro obyvatele představovala něco kouzelného či zázračného, stavbu, kterou město, s komplexem (a půvabem) předměstí Vídně mít musí.