DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: čtyři živly, pátý skrytý

Odkud vzal Aristoteles čtyři základní prvky, ze kterých se skládá svět? Tradičně se říká, že od Empedokla, ale možná se podíval na obraz podobný dnešní na fotografii týdne.

Aristoteles se snažil odpovědět na otázku, z čeho se skládá svět kolem nás. Od Empedokla převzal myšlenku, že základem všeho jsou čtyři prvky: oheň, voda, vzduch a země. Tyto živly se mohou spojovat a podle poměru, s jakým tak činní, jsou věci těžké nebo lehké (poměr země a vzduchu) nebo mají různé mechanické a tepelné vlastnosti.

Mimo to existuje ještě pátý prvek, ether, který se nachází jen v nebeské sféře a na zemi není vůbec. Pokud by věřil na existenci duchů, víl či andělů, pak by zřejmě usoudil, že právě oni by z tohoto živlu měly být vytvoření, protože se vymykají běžné zkušenosti člověka. Koncept umožňoval jednak oddělit přirozený svět a nebe, ale také dobře vysvětlit, proč jsou některé věci tvrdé, jiné kujné nebo třeba křehké. Ostatně celá snaha alchymistů renesance nebyla ničím jiným než pokusem o změnu těchto poměrů, které jednoznačně určují tu kterou látku či chemický prvek.

Fotografie týdne s názvem I. jakoby se snažila tuto aristotelovskou tradici zachytit. Žena leží na balíku slámy, která vzešla ze země. Nad hlavou má mraky, které obsahují vodu a indikují, že se blíží déšť. Nadechuje se, obklopená vzduchem, aby svými rezavými rozprostřenými vlasy ukazovala na oheň. Pokud bychom chtěli být ještě více poetičtí, tak snad snímek neukazuje jen synergii jednotlivých elementů, ale dívka se snaží svým výrazem odkazovat i k pátému prvku – etheru, ležícímu mimo možnosti našeho smyslového poznání.

Klepněte pro větší obrázek 
I., foto: alcerka

Autor, kterým je alcerka, sází na bohaté propojení jasných barev, které jsou nosným výkladovým prvkem snímku, který rozhodně nepotěší minimalisty, ani fotografy pracující s precizní kompozicí. Přesto má záběr něco do sebe, nutí člověka přemýšlet, dívat se nahoru i dolů, interagovat se snímkem, hrát si s ním očima.

Gratuluji k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Liil3 se věnuje tématu, které je kontroverzí a téměř vždy vzbuzuje vášně – totiž zvířatům ve městě. Ničí jen památky? Patří tam? Je správné je hubit? Měl by žít člověk sám, oddělen od nich? Ne jen nad těmito otázkami může přemýšlet čtenář sledující holuby u kašny na fotografii Osvěžení.

Klepněte pro větší obrázek 
Osvěžení, foto: liil3

Snímek Nesvobodní, jehož autorem je snopa, se snaží ukázat nejen primární obraz dělníků, kteří připravují železnou konstrukci nějaké stavby, ale přimět k reflexi samotného pojmu svobody. Do jaké míry je zdánlivá? Co ji určuje? A má vůbec nějakou jednoznačnou definici?

Klepněte pro větší obrázek 
Nesvobodní, foto: snopa

Tatyana Tomšíčková pokračuje ve svém projektu focení cestujících dětí v prvorepublikových oděvech. Snímek Les Miserables (Bídníci) nabízí spojení dětské prostoty a emocionálně silných pohledů (jak to již u dětí bývá) spolu s retro zážitkem a pěkným technickým provedením.

Klepněte pro větší obrázek 
Les Miserables (Bídníci), foto: tracytomsickova

A na závěr ještě jeden překvapený pohled v podání slečny se zvláštní kyticí. Fotografie nese název téměř výtvarnický – dívka s květinou a autorem je Petulane.

Klepněte pro větší obrázek
Dívka s květinou, foto: Petulane
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Díky za tento výběr a jsem potěšen, že i můj… Pavel Šnobl 21. 11. 2013, 07:01

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?