Tentokrát o domově, světle a hledání sebe sama. Jaké to je jít cizím městem, které neznáme a které není našim domovem. Kdy jste cizincem?
Jak se stane, že se s člověka stane cizinec? Myslím, že odpověď není vůbec jednoduchá, i když ji mnohý z nás intuitivně tuší. Být cizincem je totiž status, na který můžeme nahlížet z většího množství úhlů pohledu. Česká hymna začíná otázkou, po tom, kde se nachází náš domov a odpovídá na ni poetickým popisem české krajiny. Myslím, že tento rozměr je ale až příliš zjednodušený a zploštělý, pokud hledáme opravdovou odpověď. Odpovídá tomu, čím označujeme cizinu čistě regionálně.
Cudzinec; foto Jamalius
To že být cizincem je něco mnohem více naznačuje v novele Cizinec, ve stěžejním díle existencialismu, Albert Camus, který řeší otázku cizince v sobě samém. Jedná se o eskalaci Plotovi nauky. Člověk sám sobě cizincem, neboť zakouší vlastní nepřijetí – ať již ve společnosti, nebo sám v sobě; spor duše a těla, hmoty a ideí, světla a tmy. Umělci říkají, že se snaží přemluvit hmotu, aby získala formu odkazující na jejich myšlenku. Umělecká díla tak nemají hodnotu sami v sobě, ale až kontaktu s divákem. Uměním není kus kamene či plátno, ale to, co za ním člověk dokáže vidět. Proto nemá smysl tvořit umění pro umění. Neboť uměním vlastně není.
Člověk na dnešní Fotografii týdne je, dle interpretace autora, cizincem. Někým, kdo je, slovy Jaromíra Nohavici, v cizím městě, plném cizích ulic. Může se je jednat o pocestného i hledajícího. Alegorií na otázku kde jsem vlastně já doma? Nebo jsem všude cizincem? Jsem sám sobě cizincem? Jak vnímám svojí vlastní existenci a identitu?
Atmosféra snímku je dokreslena dvěma symboly. Na jedné straně jsou to světla a dveře do domu, jako symbol poznání a cesty. Dům pak může být obrazem domova, který člověk díky světlům nachází. Proti tomu je postaven temný mokrý chodník, který vytváří vjem nepohodlí, odcizení, vyhoštění. Jakoby chtěl Jamalius na své fotografii vyjádřit svůj osobní postoj k otázce existencialismu; člověk jako putující cizinec životem, i přes cesty vyhoštění a nepřijetí může nalézt domov, prozářený světlem. Nenajde jej ale sám, avšak jen za pomocí lampy. Co si za ni dosadíme, je již věcí každého z nás.
Gratuluji Jamaliovi za zisk poslední letošní Fotografie týdne se snímkem Cudzinec a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Secret Life; foto Cako_SK
Na existencialistické téma dnes navazuje Peter Čákovský, se snímkem Secret Life, který svádí k řadě interpretací a otázek. Co je objekt v raketě? A kdo je ten člověk, který nad ním bdí? Co z něj bude? Kam letí? Proč tak zamračená obloha a ustaraný výraz muže? To je jen několik otázek, které autor na svém snímku nechává bez odpovědí.
Bojovník; foto adamec3
Další snímek nás zavádí do světa zvířat, konkrétně opeřenců. Pan Adamec zachytil na fotografii s názvem Bojovník dokonalý pohyb a dynamiku souboje, kterému nechybí nic podstatného – napětí, rychlost, vtip. Tím vším se může tento snímek pyšnit při dokonalém technickém zpracování.
Ledování; foto Libor Pawlas
Libor Pawlas si pohrál s barvami a reflektoval letošní mrazivé počasí na snímku Ledování. Je jednoduchou ukázkou toho, jak příroda kolem nás dokáže tvořit mimořádně krásné věci, kterých si ne vždy dokáže dobře všímat.
Každý svým směrem?; foto allcomment
A na závěr jedno z mnoha PF, které se na DigiAreně objevilo. Nechybí mu dobré technické zpracování, i zajímavý motiv. Pohledem do dálek na a snímeku každý svým směrem?, jako by chtěl poukázat na nejistotu budoucích věcí a událostí, které se před nás staví v příštím roce. Připojuji k přání allcommenta s přáním všeho dobrého do příštího roku.