DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dalších pět hvězdiček

V čem hledat úspěšnost prvorepublikových kaváren? Snad v jejich kráse, vůni kávy nebo intimity uprostřed společnosti. A právě onen poslední aspekt se nám začíná připomínat v netušené podobě.

Myslím, že nejsem sám, kdo má v oblibě prvorepublikové kavárny a jejich atmosféru. Linky funkcionalistických staveb, které vytvářely krásné konstrukce a pocit vzdušnosti, několikrát přečtené noviny a samozřejmě káva. Je jen málo nápojů, které mohou nabídnout tak vzácné spojení chuti, vůně a společenské interakce. Káva je tmelícím prvkem, socializačním faktorem, který je současně velmi nevtíravý.

Pokud čteme studie o meziválečném kavárenství u nás, tak je za jeden z významných prvků jejich rozvoje uváděna také možnost samoty ve společnosti. Není dobře člověku samotnému. Proto opouští svůj byt a s knihou se posadí ke stolku v rušném podniku, objedná si lahodný černý nápoj a čte. Je sám, nikdo jej neruší a přitom není opuštěn. Lidé takto trávili dlouhé hodiny a utvářeli tak městský ekosystém, na který nostalgicky vzpomínáme dodnes.

Když se po revoluci objevila snaha obnovit prvorepublikové kavárny, ukázalo se, že to nebude nic snadného, neboť lidé se změnili. Jejich samota je jiná, stali se uzavřenější, individuálnější. Nemají čas. Milují rozkoš, ale netouží po kráse. A snad právě to zviditelňuje muž na snímku. Je sám, uzavřen do prostoru své židle, mimo niž nechce mít se světem nic společného. A dívá se na svůj vlastní obraz. To je ale něco, co není příliš přínosné, neboť nás příliš ničím novým neobohatí.

A tak může být fotografie ***** jakýmsi rekviem za prvorepublikové kavárny, které již nikdy nebudou takové, jako v době největší slávy. Protože jsme jiní i my. Tak jak to zachytil Markus23.

Klepněte pro větší obrázek 
***** (foto: Markus23)

Každý člověk má určitý cíl, ke kterému směřuje. V etice se proto mluví o motivaci k mravním činům. Hedonista kalkuluje s balíkem libostí a nelibostí, Kant s kategorickým imperativem a pružinou povinnosti, věřící s láskou k Bohu a bližním. Všichni touží po blaženosti a dokonalosti, ale každý zcela jinak. Snímek Mé Stairway To Heaven může vést k zamyšlení nad tím, kam směřují naše adventní činy a co je jejich skutečnou motivací.

Klepněte pro větší obrázek 
Mé Stairway to Heaven (foto: Annunak)

Rudych nabízí zajímavou práci se světlem a prostorem na snímku Interaction. Snad jsou zde jakákoli slova zbytečná a stačí nechat mluvit obraz.

Klepněte pro větší obrázek 
Interaction (foto: Rudych)

Snímek s dokonalou dynamikou ukazuje spojení člověka s vodou i vzduchem. Skoky do vody z mistrovství ČR zachytil Martin Kozák s pečlivostí a technickou precizností sobě vlastní.

Klepněte pro větší obrázek 
Skoky do vody (foto: Martin Kozák)

A na závěr ještě jeden pohled do podzimní přírody. Sokrates řekl, že člověk je zvíře obdařené rozumem. Z naší všední zkušenosti je jasné, že ne vždy je podmínka zdravého rozumu splněná bezezbytku a dokonale. Naopak pták na snímku pana Adamce si pokládá otázku bytostně lidskou Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější? No ono to bude asi přece jen o něco složitější...

Klepněte pro větší obrázek 
Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější? (foto: Adamec1)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.