DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dalších pět hvězdiček

V čem hledat úspěšnost prvorepublikových kaváren? Snad v jejich kráse, vůni kávy nebo intimity uprostřed společnosti. A právě onen poslední aspekt se nám začíná připomínat v netušené podobě.

Myslím, že nejsem sám, kdo má v oblibě prvorepublikové kavárny a jejich atmosféru. Linky funkcionalistických staveb, které vytvářely krásné konstrukce a pocit vzdušnosti, několikrát přečtené noviny a samozřejmě káva. Je jen málo nápojů, které mohou nabídnout tak vzácné spojení chuti, vůně a společenské interakce. Káva je tmelícím prvkem, socializačním faktorem, který je současně velmi nevtíravý.

Pokud čteme studie o meziválečném kavárenství u nás, tak je za jeden z významných prvků jejich rozvoje uváděna také možnost samoty ve společnosti. Není dobře člověku samotnému. Proto opouští svůj byt a s knihou se posadí ke stolku v rušném podniku, objedná si lahodný černý nápoj a čte. Je sám, nikdo jej neruší a přitom není opuštěn. Lidé takto trávili dlouhé hodiny a utvářeli tak městský ekosystém, na který nostalgicky vzpomínáme dodnes.

Když se po revoluci objevila snaha obnovit prvorepublikové kavárny, ukázalo se, že to nebude nic snadného, neboť lidé se změnili. Jejich samota je jiná, stali se uzavřenější, individuálnější. Nemají čas. Milují rozkoš, ale netouží po kráse. A snad právě to zviditelňuje muž na snímku. Je sám, uzavřen do prostoru své židle, mimo niž nechce mít se světem nic společného. A dívá se na svůj vlastní obraz. To je ale něco, co není příliš přínosné, neboť nás příliš ničím novým neobohatí.

A tak může být fotografie ***** jakýmsi rekviem za prvorepublikové kavárny, které již nikdy nebudou takové, jako v době největší slávy. Protože jsme jiní i my. Tak jak to zachytil Markus23.

Klepněte pro větší obrázek 
***** (foto: Markus23)

Každý člověk má určitý cíl, ke kterému směřuje. V etice se proto mluví o motivaci k mravním činům. Hedonista kalkuluje s balíkem libostí a nelibostí, Kant s kategorickým imperativem a pružinou povinnosti, věřící s láskou k Bohu a bližním. Všichni touží po blaženosti a dokonalosti, ale každý zcela jinak. Snímek Mé Stairway To Heaven může vést k zamyšlení nad tím, kam směřují naše adventní činy a co je jejich skutečnou motivací.

Klepněte pro větší obrázek 
Mé Stairway to Heaven (foto: Annunak)

Rudych nabízí zajímavou práci se světlem a prostorem na snímku Interaction. Snad jsou zde jakákoli slova zbytečná a stačí nechat mluvit obraz.

Klepněte pro větší obrázek 
Interaction (foto: Rudych)

Snímek s dokonalou dynamikou ukazuje spojení člověka s vodou i vzduchem. Skoky do vody z mistrovství ČR zachytil Martin Kozák s pečlivostí a technickou precizností sobě vlastní.

Klepněte pro větší obrázek 
Skoky do vody (foto: Martin Kozák)

A na závěr ještě jeden pohled do podzimní přírody. Sokrates řekl, že člověk je zvíře obdařené rozumem. Z naší všední zkušenosti je jasné, že ne vždy je podmínka zdravého rozumu splněná bezezbytku a dokonale. Naopak pták na snímku pana Adamce si pokládá otázku bytostně lidskou Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější? No ono to bude asi přece jen o něco složitější...

Klepněte pro větší obrázek 
Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější? (foto: Adamec1)
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.