DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Děti Guatemaly

Je zima, ale v kategorii Cestování to vře: pojďme se podívat, jak se smějí indiánské děti v Latinské Americe.
Fotografie týdne: Děti Guatemaly

Guatemala je jednou z nejkrásnějších zemí Latinské Ameriky. Narozdíl od sousedního dobře prosperujícího Mexika se zde žije skromně a blízkost nedávno skončené šestatřicetileté občanské války je stále znát. V horských oblastech se ale můžeme setkat s nádhernými přírodními scenériemi a také s živoucími potomky legendárních Mayů, kteří obývají například okolí jezera Atitlán. Skupinka jejich rozdováděných dětí na fotce týdne, nazvané „Los Guatemalitos“, může zaujmout nejen vyznavače cestování a příznivce reportážní fotografie, ale i kohokoli dalšího, kdo má rád úsměv na dětské tváři.

„Malí Guatemalci se rádi fotí, proto už v tom mají praxi,“ vysvětluje autorka snímku, jak se jí povedlo skupinku rozjařených dětí ve vodě tak pěkně kompozičně seskládat a zachytit tu živou, lidskou atmosféru. Ke štěstí jim stačí málo, protože výdobytky civilizace ve svých skromných podmínkách vlastně vůbec neznají. Mnoho vesnic v horách je bez elektrického proudu a lidé tam nemají dost peněz na dopravu do měst ani na léky.

Klepněte pro větší obrázek
Los Guatemalitos; foto: feliz

Na druhou stranu, děti vyrůstající v takovém prostředí nemusí řešit problémy, před které jsou postavena dítka civilizovaná. Jejich pojetí světa je o dost jednodušší, bez televize, šikany, deprese, počítačových her. Jejich život je ale pravděpodobně kratší. Všechno na našem světě má své pro i proti.

Autorka snímku se představuje v naší Galerii pod přezdívkou Feliz. Krom této „fotky jak z National Geographicu“ v její tvorbě najdeme i několik dalších reportážních kousků. Narozdíl od klasické reportážní fotografie dneška (která je často plná utrpení, špíny a tmy, aby nás více praštil do očí ten kontrast s našimi vlastními byty) jsou její snímky malebné, často až s uměleckým záměrem. Dojemnost ale zůstává, ať se jedná o malé indiány, nebo o paličkující babičku, která dodnes čeká na návrat svého milého z mládí.

Fotografie této autorky v sobě nesou emocionální podtext, který je výrazně pozitivní: i přes všechen smutek máme naději, i přes všechnu černou je na každé fotce z našeho života i spousta bílých věcí. Život má prostě smysl a Feliziny děti z Guatemaly prožívají každý den tak, jako by byl jediný, jsou tu jejich „divoká srdce a nic víc“. Umíte to také?

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.