DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Děti Guatemaly

Je zima, ale v kategorii Cestování to vře: pojďme se podívat, jak se smějí indiánské děti v Latinské Americe.
Fotografie týdne: Děti Guatemaly

Guatemala je jednou z nejkrásnějších zemí Latinské Ameriky. Narozdíl od sousedního dobře prosperujícího Mexika se zde žije skromně a blízkost nedávno skončené šestatřicetileté občanské války je stále znát. V horských oblastech se ale můžeme setkat s nádhernými přírodními scenériemi a také s živoucími potomky legendárních Mayů, kteří obývají například okolí jezera Atitlán. Skupinka jejich rozdováděných dětí na fotce týdne, nazvané „Los Guatemalitos“, může zaujmout nejen vyznavače cestování a příznivce reportážní fotografie, ale i kohokoli dalšího, kdo má rád úsměv na dětské tváři.

„Malí Guatemalci se rádi fotí, proto už v tom mají praxi,“ vysvětluje autorka snímku, jak se jí povedlo skupinku rozjařených dětí ve vodě tak pěkně kompozičně seskládat a zachytit tu živou, lidskou atmosféru. Ke štěstí jim stačí málo, protože výdobytky civilizace ve svých skromných podmínkách vlastně vůbec neznají. Mnoho vesnic v horách je bez elektrického proudu a lidé tam nemají dost peněz na dopravu do měst ani na léky.

Klepněte pro větší obrázek
Los Guatemalitos; foto: feliz

Na druhou stranu, děti vyrůstající v takovém prostředí nemusí řešit problémy, před které jsou postavena dítka civilizovaná. Jejich pojetí světa je o dost jednodušší, bez televize, šikany, deprese, počítačových her. Jejich život je ale pravděpodobně kratší. Všechno na našem světě má své pro i proti.

Autorka snímku se představuje v naší Galerii pod přezdívkou Feliz. Krom této „fotky jak z National Geographicu“ v její tvorbě najdeme i několik dalších reportážních kousků. Narozdíl od klasické reportážní fotografie dneška (která je často plná utrpení, špíny a tmy, aby nás více praštil do očí ten kontrast s našimi vlastními byty) jsou její snímky malebné, často až s uměleckým záměrem. Dojemnost ale zůstává, ať se jedná o malé indiány, nebo o paličkující babičku, která dodnes čeká na návrat svého milého z mládí.

Fotografie této autorky v sobě nesou emocionální podtext, který je výrazně pozitivní: i přes všechen smutek máme naději, i přes všechnu černou je na každé fotce z našeho života i spousta bílých věcí. Život má prostě smysl a Feliziny děti z Guatemaly prožívají každý den tak, jako by byl jediný, jsou tu jejich „divoká srdce a nic víc“. Umíte to také?

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.