DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dětský svět

Po několika měsících zimního spánku, přijměte probuzení vskutku andělské. Zveme vás do světa dětské fantazie a snů. Nahlédněte a nechte se unést.
Fotografie týdne: Dětský svět

Dětský svět. Svět radosti, dobra, světla, zářivý a jasný, čistý, klidný. Takové jsou mé pocity při pohledu na tuto fotografii. Svět, kterým jsme si každý prošli, na který jsme už ale většinou zapomněli. Svět, který je pro dospělé už daleko, zavřený za dveřmi, od kterých ztratili klíče. Svět, který už skoro ani nedokážeme vidět. A s povděkem přijímáme jakoukoliv možnost na návrat. Alespoň na chvíli.

Klepněte pro větší obrázek
bez názvu, foto: Lenyka

Nálada této fotky je silná. Odráží na jedné straně dětskou bezstarostnost a klid, kterou už většina z nás marně hledá mezi ranním budíkem do práce, odpoledním nákupem a večeří s televizním ovladačem. Na druhé straně je ve výrazu dítěte, v jeho očích, něco nejistého, obava z něčeho plíživého a neznámého. Hrozba dospělosti? Možná. Pocity, které ve vás tato fotografie muže vyvolat mohou být různé, jisté ale je, že tato fotka je dokáže vyvolat (samozřejmě jen v těch, kteří o to stojí).

Technicky je fotografie také velmi povedená. O malé hloubce ostrosti sama autorka tvrdí, že ji takto chtěla. Někomu se opravdu může zdát malá, ale pro vytvoření snové nálady je ideální. Díky malé cloně nám bokeh fotografie nabízí pohled na kopu nablýskaných diamantů a vytváří tak atmosféru. Třetinová kompozice ve zlatém středu a umístění objektu napravo pro lepší čtení fotografie, barevné ladění do zelena – to všechno jsou stavební kameny, na kterých vyrůstá stavba, ve které by chtěl bydlet asi každý.

Tuto stavbu pro nás staví autorka Lenyka, která je pozorným čtenářům DIGIareny dobře známá. Už nesčetněkrát získala zasloužený obdiv návštěvníku galerie svými portréty, které jsou tak autentické, živé a plné energie. Její pohledy mají vždy vnitřní sílu a jiskru, ať už jde o portréty starších mužů, žen středního věku nebo dětí. Portrétní řemeslo autorka ovládá téměř dokonale, takže dokáže zachytit člověka velmi přesvědčivě a vizuálně zajímavě. Prohlédněte si, prosím, další fotografie této autorky. Je na co se dívat, je z čeho se učit.

Možná pak pro nás bude snazší se vrátit.

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: No, vidím něco poněkud jiného, Peppe 5. 2. 2009, 21:57
Re: hm Jiří Galdia 4. 2. 2009, 09:41
hm mk 4. 2. 2009, 09:25
Díky Jirkovi Ivo Prümmer 4. 2. 2009, 09:19
No, vidím něco poněkud jiného, Majkkl 4. 2. 2009, 09:18

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.