DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dívka a hlubina

Zajet na hlubinu a táhnout za jeden provaz. To jsou dvě česká úsloví, která si člověk vybaví, když se podívá na dnešní fotografii týdne.

Krása snímku spočívá nejen v mimořádném prostředí a výborné kompozici, ale především v určité autentičnosti a pravdivosti, se kterou obě rčení spojuje a dává jim nový hlubší význam.

Slovní obrat zajet na hlubinu je velmi výmluvný. Ukazuje, že je třeba jít pod svrchní obal věcí a podívat se na problém jinak, než jen povrchním zrakem určité uspěchané povšechnosti. Je to činnost relativně namáhavá, obtížná a riskantní. Přitom nikdy nevíme, co nám ponoření do dané problematiky přinese nového, zda nás překvapí či obohatí pozitivním nebo negativním vjemem.

Asi každý, kdo někdy jen přivoněl k vědě ví, že i jednoduchý a relativně přehledný problém v sobě ukrývá často až nepřekonatelné obtíže, když do něj pronikáme stále hlouběji. A právě to je na vědě okouzlující a krásné – ono překvapení z nečekaného anebo poznatky, ke kterým můžeme docházet při pohledu na věci ve větší pečlivosti.

Naopak tažení za jeden provaz (v našem případě řetěz) je obraz poměrně přehledný, který ukazuje na skutečnost, že úspěchů je možné dosáhnout jen tehdy, když spojíme své síly a budeme mít jasný směr a cíl. Dnešní fotografie týdne nabízí ale ještě jeden moment – totiž známou pravdu, že co nic nestojí za nic nestojí. Bez námahy a sebeobětování nemá úspěch žádnou cenu, nepřináší žádnou přidanou hodnotu.

Vybraný snímek dokázal všechny tyto aspekty spojit dohromady. Celkově náročné pořízení fotografie ukazuje na skutečnost, že když se člověk snaží a něco obětuje, přináší to své ovoce. Ve snímku Dívka a hlubina se zračí velké odhodlání.

Klepněte pro větší obrázek
Dívka a hlubina (foto: Alice)

Gratuluji Alici k povedené fotografii a samozřejmě také k zisku fotografie týdne, které nechybí ani smysl pro paradox v podobě klobouku na hlavě malé slečny. A nyní si dovolím pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků, které s v uplynulých dnech urodily v naší galerii.

Snímek Z Nepálu, jehož autorem je Marcel Konečný, je pohledem do života obyčejného člověka, který je ochoten se otevřít druhému, umožnit mu vstup do tak intimního prostoru, jako je kuchyně, a dovolit mu zachytit toto setkání.

Klepněte pro větší obrázek
Z Nepálu (foto: Marcel Konečný)

Azhar nabízí jeden ze záběrů svého minicyklu Okolo Kolína, na kterém opět můžeme pozorovat člověka – jen v poněkud netradičním a jemně abstraktním provedení. Tentokráte ale spíše takového, který se s druhým zcela mimoběžně míjí.

Klepněte pro větší obrázek
Okolo Kolína (foto: Azhar)

O tom, že i obyčejné věci mohou být krásné a zajímavé svědčí snímek Zelenáč od Paklíka, jenž ukazuje obyčejné plastové láhve, které filtrují jen určitou barvu se slunečního záření, jež na ně dopadá. I takto obyčejná scéna může být plná hravosti a barevnosti a přitom úplně prostá a jednoduchá.

Klepněte pro větší obrázek
Zelenáč (foto: Paklík)

A na závěr ještě pohled na snímek Za plotem…, který pořídil Ťulka. Nabízí krásnou hru barev evokujících jarní náladu, letní žár i podzimní návštěvy čajoven.Vše v pozoruhodné jednoduché abstrakci.

Klepněte pro větší obrázek
Za plotem (foto: Ťulka)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

No tak to je síla. V každém přehledu jsou ho… Rimmerak 18. 4. 2011, 18:04
Já se jdu z radosti ožrat - na všech těch fo… Karel Kahovec 13. 4. 2011, 15:20

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.