DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Divoká Včelka II

Úvahy o tom, jak nás vidí druzí, mohou nabývat nejrůznějších podob. Zvláště když tím druhým není člověk, ale hmyz.

Včela je hmyz budící poněkud rozporuplné emoce. Na jedné straně je zde ona učebnicově vykreslená včelka jako hodný, mírumilovný tvor s mimořádnou užitečností pro celou přírodu. Generace odchované na jemně kýčové Včelce Máji vidí tento živočišný druh jako jednoznačně kladnou postavu ve světě hmyzu. Kdo z nás viděl nějaký film, v kterém včely nejrůznější taktikou zavraždí sršně coby útočníka, zváží, jak moc horké je to s onou mírumilovností. A to ještě ani nehovořím o bodnutí včelím žihadlem, jež je pro většinu z nás nepříjemným a bolestivým zážitkem, který nás obvykle potká právě ve chvíli, když nutně musíme něco dělat.

Dnešní fotografie týdne ukazuje zdařilý detail včely. Pohled tváří v tvář hmyzu, který je pro úrodu celé řady plodů tak důležitý a který většinou vnímáme jen jako jakousi samozřejmost. Myslím si, že i když autoři fantasy děl vymýšleli fauny, víly, elfy i draky, nikdy by se nepřiblížili tomu, co vzniklo miliardami let evoluce – od kvark-gluonového plasmatu po velkém třesku, přes mračno prachu kdesi v opuštěném vesmíru, který se vinou „zázračné“ gravitace začal smršťovat, aby vytvořil Zemi, až po včelu. Ten příběh je vzrušující a člověk by na něj nikdy neměl zapomínat.

Pohled do očí hmyzu na fotografii tak není hleděním na nějakou cizí entitu, ale pohledem do naší vlastní minulosti. Vždyť jsme jen něco málo více, než hromádka miliardy let starých uhlíků a vodíků, pozoruhodně spojených v jeden celek. Přesto děláme krásné fotografie, chodíme do divadel a píšeme básně...


Klepněte pro větší obrázek
 Divoká Včelka II; foto RTeo

Ač můžeme fotografii týdne, kterou jest Divoká Včelka II od RTeo vytýkat ne úplně zdařilý rámeček, titul si rozhodně zaslouží. Snímek je technicky velice zdařilý, nelze mu upřít kvalitně a zajímavě pojatou kompozici, výbornou barevnost i ostrost. Proto ještě jednou gratuluji uživateli RTeo k zisku titulu Fotografie týdne.

A ještě několik snímků, které by neměli uniknout vaší pozornosti:

Klepněte pro větší obrázek
Proužkování; foto Jindra H

K výročí dvaceti let svobody v Česku se hodí fotografie s mimořádnou atmosférou Proužkování od Jindry H.

Klepněte pro větší obrázek
Hudba na hranici světla; foto Mariňák

Zajímavou abstrakcí je Hudba na hranici světla od Mariňáka, krásně zachycující slova z biblické knihy Kazatel: „Pomíjivost, samá pomíjivost, vše pomíjí“.

Klepněte pro větší obrázek
Miláček...; foto Vojen Benda

Úsměvem i peruánskou exotikou zaujme snímek Miláček..., který pořídil Vojen Benda. Fotografie i přes velice dobré zpracování ukazuje, že základem většiny fotografií by měl být především pozorný a vnímavý pohled fotografa, nikoli naaranžované a uměle vytvořené kompozice.

Klepněte pro větší obrázek
... oswiecim ...; foto Banus

Posledním kouskem výběru je další lahůdka, co se atmosféry týče. Banus ve svém snímku ...oswiecim… zachytil mimořádnou atmosféru, těžko uchopitelnou do slov.
 

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

??? malcolmx 29. 7. 2009, 12:04
Uííííííí 29. 7. 2009, 09:15
foto mk 29. 7. 2009, 08:13

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.