DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: divy v tunelu

O titul Fotografie týdne se tentokráte popraly dva snímky. Morbidní fotografii Michala Škrabálka zobrazující obličej úpravami stylizovaný do podoby sochy s lidským výrazem nakonec porazil autor, který má přezdívku Kloki.
Fotografie týdne: divy v tunelu

Snímky tohoto autora se vyznačují stylovou čistotou barev i kompozice. Již minulý týden zaslal do galerie, konkrétně do kategorie Experiment, fotografii Pnutí (Tension), která porotu zaujala, a tento týden to jeho snímek Wonderground dotáhnul na titul Fotografie týdne.

Klepněte pro větší obrázek
Kloki: Wonderground
Kliknutím na fotografii se můžete zapojit do diskuse

Autor na svém "tunelovém" záběru dokazuje, jak se pár aplikacemi ve Photoshopu dá upravit fotografie metra k nepoznání. Na první pohled zaujme Wonderground zejména svou futuristickou atmosférou. Divák je prostřednictvím snímku přenesen do prostředí sci-fi, na této chodbě by se klidně mohl poprat Neo s agentem Smithem a designoví tvůrci Matrixu by mohli být spokojeni.

Oba snímky námi oceněného fotografa se vyznačují barevnou sladěností do jednoho odstínu, který je kombinován s neutrální černou barvou. U Pnutí se jedná o chladivě modrou, u vítězného snímku o brčálově zelenou, která dodává fotografii tajemnou atmosféru. V jednoduchosti je krása, což dosvědčují strohé černé linie perspektivně se sbíhající do rohu snímku.

Další článek



Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.