DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: dobrého jen po kapkách

Naše Galerie je v posledních dnech zaplavena známkami blížícího se jara. Květy, kapky, modravé nebe – že by vláda zimy již definitivně skončila?
Fotografie týdne: dobrého jen po kapkách

Tak například kapky. Tento vodní útvar se na fotografiích objevuje v různých modifikacích takřka neustále. Kapky najdeme na pavučinách, na oknech, na listech i květech rostlin. Také si můžeme vytvořit doma ve studiových podmínkách svoje originální kapky, sloupy vody, víry a jiné tvary, které pak „zmrazíme“ fotoaparátem. Jiří Švejk na to šel jinak. Jelikož kapky rosy na listech už všichni známe, pojďme se podívat na jeho úlovek, kapky na větvičkách.

Jsou to sourozenci. Ten větší je už trochu „do světa“ a kdyby bylo po jeho, už by dávno vyskočil z kompozice. Ten menší je snílek a v hlavě si nosí obrazy stromů. Tato fotografie působí velmi příjemně už jen kvůli jemné blankytné modři na pozadí. Makro vodních kuliček, které zachycují převrácený svět tam venku, působí až neskutečně – a přitom velmi realisticky.

Všechno kromě „jejich“ malinkých světů je rozmazané a nekonkrétní. Naše oči dříve nebo později skončí na těch drobounkých obrázcích uvnitř křehkých kuliček. Z rohu vede jakási větev, snad ozářená sluncem, měděně oranžová, ale koho to zajímá - naše oči opět sklouznou do nitra kapek. Proč se rozhlížet, když máme před sebou celý maličký svět? Ale nedýchat! Mohl by ukápnout a navždy zmizet.

Klepněte pro větší obrázek
Sourozenci; foto: Jiří Švejk .Ponárač

Pokud pomineme fascinující kouzlo kapek vody, kterému už propadlo mnoho fotografů, může se nám zdát levá část snímku poněkud hluchá. Děj je soustředěn v pravé části a mírně vybíhá z formátu. Navíc to vypadá, jako by se kapky „dívaly“ směrem doprava. Bohužel, kresba na pozadí je soustředěna také doleva, takže blankyt v levé části náhle nemá co říct. Je prostě prázdný. Byla by správná volba ořezat fotku? Ne, autor chtěl mít kromě rozmazaných šmouh na fotografii i kousek čistě modrého nebe.

A pokud se zastavíme v jeho Galerii, bude nám jasné, že se jedná o umělecký záměr. Jiří Švejk, potápěč, má totiž fascinující sbírku záběrů rosy, zvířat, vzduchu a vody. Doufejme, že nám brzy ukáže víc. I když – jak trefně poznamenal jeden z našich čtenářů – dobrého jen po kapkách...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.