DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: dobrého jen po kapkách

Naše Galerie je v posledních dnech zaplavena známkami blížícího se jara. Květy, kapky, modravé nebe – že by vláda zimy již definitivně skončila?
Fotografie týdne: dobrého jen po kapkách

Tak například kapky. Tento vodní útvar se na fotografiích objevuje v různých modifikacích takřka neustále. Kapky najdeme na pavučinách, na oknech, na listech i květech rostlin. Také si můžeme vytvořit doma ve studiových podmínkách svoje originální kapky, sloupy vody, víry a jiné tvary, které pak „zmrazíme“ fotoaparátem. Jiří Švejk na to šel jinak. Jelikož kapky rosy na listech už všichni známe, pojďme se podívat na jeho úlovek, kapky na větvičkách.

Jsou to sourozenci. Ten větší je už trochu „do světa“ a kdyby bylo po jeho, už by dávno vyskočil z kompozice. Ten menší je snílek a v hlavě si nosí obrazy stromů. Tato fotografie působí velmi příjemně už jen kvůli jemné blankytné modři na pozadí. Makro vodních kuliček, které zachycují převrácený svět tam venku, působí až neskutečně – a přitom velmi realisticky.

Všechno kromě „jejich“ malinkých světů je rozmazané a nekonkrétní. Naše oči dříve nebo později skončí na těch drobounkých obrázcích uvnitř křehkých kuliček. Z rohu vede jakási větev, snad ozářená sluncem, měděně oranžová, ale koho to zajímá - naše oči opět sklouznou do nitra kapek. Proč se rozhlížet, když máme před sebou celý maličký svět? Ale nedýchat! Mohl by ukápnout a navždy zmizet.

Klepněte pro větší obrázek
Sourozenci; foto: Jiří Švejk .Ponárač

Pokud pomineme fascinující kouzlo kapek vody, kterému už propadlo mnoho fotografů, může se nám zdát levá část snímku poněkud hluchá. Děj je soustředěn v pravé části a mírně vybíhá z formátu. Navíc to vypadá, jako by se kapky „dívaly“ směrem doprava. Bohužel, kresba na pozadí je soustředěna také doleva, takže blankyt v levé části náhle nemá co říct. Je prostě prázdný. Byla by správná volba ořezat fotku? Ne, autor chtěl mít kromě rozmazaných šmouh na fotografii i kousek čistě modrého nebe.

A pokud se zastavíme v jeho Galerii, bude nám jasné, že se jedná o umělecký záměr. Jiří Švejk, potápěč, má totiž fascinující sbírku záběrů rosy, zvířat, vzduchu a vody. Doufejme, že nám brzy ukáže víc. I když – jak trefně poznamenal jeden z našich čtenářů – dobrého jen po kapkách...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.