DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dohmat

Levá ruka se střídá s pravou; v železné pravidelnosti prorážejí studenou vodu a ženou tělo vpřed. Oči směřují kupředu, jakoby chtěly ukrojit z trati ještě posledních pár metrů...

Příroda vybavila člověka poměrně příznivě pro pohyb na souši i ve vodě. V druhém prostředí je sice přemísťování z místa na místo pomalé, ale pro překonání kratších vzdáleností zcela dostačující. Zde je zajímavé vidět diametrální rozdíl mezi plaváním a letem. Zatímco u první činnosti v podstatě dostačuje jen hustota těla přibližně stejná jako vody a schopnost pohybovat končetinami, u letu je situace o mnoho složitější. Jsou třeba duté kosti, velká křídla, speciální úpony svalů anebo velmi speciální parametry těla a křídel při letu hmyzu.

Dívka na snímku Dohmat ale není jen tělesem plácající se ve vodě. Její plavání má dynamiku, směr, pohyby jsou koordinované. Je vidět, že pohybovat ve vodě se umí. Ač je lidské tělo poměrně nedokonalé pro přemísťování v kapalinách, ona se snaží ze svých omezených možností vytěžit maximum.

Klepněte pro větší obrázek
Dohmat (foto: Martin Kozák)

Voda byla pro lidi vždy velmi přitažlivým prostředím. Když uvažovali o tom, z jakých elementů svět sestává, zpravidla mezi nimi voda nechyběla. Byla a stále ještě je symbolem života. Mnoho přírodních filosofů starého Řecka ji považovalo za pralátku – tedy něco, z čeho vzniklo všechno ostatní. Po dlouhá staletí byla pak překážkou v poznávání dalších částí světa a stejně tak se stala prostředím, po kterém evropští mořeplavci objevovali nová teritoria.

Na snímku Martina Kozáka se ale voda představuje jako prostředí závodění a soutěže. Je v ní doslova vidět její viskozita, která zapříčiňuje ono krásné obtékání těla vodou při plavání, při kterém je cítit její jemné proudění za nás.

Klepněte pro větší obrázek 
Iceland (foto: Miiiba)

Michal Balada zachytil na snímku Iceland IV pohled do krásné krajiny tohoto unikátního ostrova. Ze snímku je slyšet ticho, které se šíří zamženým pobřežím, jež jen čas od času přeruší jemné zašumění moře či křik ptáků. Fotografie dokonale zachycuje klid a neměnnost. V tomto mlčení nezbývá, než se na ni jen dívat a naslouchat.

Klepněte pro větší obrázek 
Rozpolcenost (foto: Petruna)

Vše přechází změnami – studené se ohřívá, teplé se stává chladným, suché vlhkým, den nocí. Není možné nevidět toto napětí, které je všude kolem nás. Ostatně to nemusí být jen přírodní jevy, neboť podobné záchvěvy vidíme také v naší psychice. A právě to se pokusil zachytit Petruna na snímku Rozpolcenost.

Klepněte pro větší obrázek
MCIV. (foto: Blackthorn)

O tom, že i obyčejné kameny lze vyfotografovat netradičním způsobem vypovídá snímek MCIV., který si pohrává se světlem a snaží se tak o neobvyklou scenérii. Autorem je Blackthorn.

Klepněte pro větší obrázek 
Cestující (foto: Sergio Campari)

O čem právě přemýšlí, co mu vrtá hlavou? Kam směřuje jeho hluboký, ale již trochu unavený pohled? Kdo vlastně je? To jsou otázky, které mohou vyvstávat při pohledu na fotografii Cestující. Je ukázkou toho, že všude kolem nás jsou zajímaví lidé, kteří představují možnost pro naše obohacení a nabízejí šanci na zajímavé setkání. Jde jen o to, jak této příležitosti co nejlépe využít.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Dohmat, to je z podolí z mistráků ne ? Taky… Jan Pass. 26. 7. 2011, 02:05
Fotografie týdne je výborná. Hanka U. 21. 7. 2011, 12:42

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.