DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dohmat

Levá ruka se střídá s pravou; v železné pravidelnosti prorážejí studenou vodu a ženou tělo vpřed. Oči směřují kupředu, jakoby chtěly ukrojit z trati ještě posledních pár metrů...

Příroda vybavila člověka poměrně příznivě pro pohyb na souši i ve vodě. V druhém prostředí je sice přemísťování z místa na místo pomalé, ale pro překonání kratších vzdáleností zcela dostačující. Zde je zajímavé vidět diametrální rozdíl mezi plaváním a letem. Zatímco u první činnosti v podstatě dostačuje jen hustota těla přibližně stejná jako vody a schopnost pohybovat končetinami, u letu je situace o mnoho složitější. Jsou třeba duté kosti, velká křídla, speciální úpony svalů anebo velmi speciální parametry těla a křídel při letu hmyzu.

Dívka na snímku Dohmat ale není jen tělesem plácající se ve vodě. Její plavání má dynamiku, směr, pohyby jsou koordinované. Je vidět, že pohybovat ve vodě se umí. Ač je lidské tělo poměrně nedokonalé pro přemísťování v kapalinách, ona se snaží ze svých omezených možností vytěžit maximum.

Klepněte pro větší obrázek
Dohmat (foto: Martin Kozák)

Voda byla pro lidi vždy velmi přitažlivým prostředím. Když uvažovali o tom, z jakých elementů svět sestává, zpravidla mezi nimi voda nechyběla. Byla a stále ještě je symbolem života. Mnoho přírodních filosofů starého Řecka ji považovalo za pralátku – tedy něco, z čeho vzniklo všechno ostatní. Po dlouhá staletí byla pak překážkou v poznávání dalších částí světa a stejně tak se stala prostředím, po kterém evropští mořeplavci objevovali nová teritoria.

Na snímku Martina Kozáka se ale voda představuje jako prostředí závodění a soutěže. Je v ní doslova vidět její viskozita, která zapříčiňuje ono krásné obtékání těla vodou při plavání, při kterém je cítit její jemné proudění za nás.

Klepněte pro větší obrázek 
Iceland (foto: Miiiba)

Michal Balada zachytil na snímku Iceland IV pohled do krásné krajiny tohoto unikátního ostrova. Ze snímku je slyšet ticho, které se šíří zamženým pobřežím, jež jen čas od času přeruší jemné zašumění moře či křik ptáků. Fotografie dokonale zachycuje klid a neměnnost. V tomto mlčení nezbývá, než se na ni jen dívat a naslouchat.

Klepněte pro větší obrázek 
Rozpolcenost (foto: Petruna)

Vše přechází změnami – studené se ohřívá, teplé se stává chladným, suché vlhkým, den nocí. Není možné nevidět toto napětí, které je všude kolem nás. Ostatně to nemusí být jen přírodní jevy, neboť podobné záchvěvy vidíme také v naší psychice. A právě to se pokusil zachytit Petruna na snímku Rozpolcenost.

Klepněte pro větší obrázek
MCIV. (foto: Blackthorn)

O tom, že i obyčejné kameny lze vyfotografovat netradičním způsobem vypovídá snímek MCIV., který si pohrává se světlem a snaží se tak o neobvyklou scenérii. Autorem je Blackthorn.

Klepněte pro větší obrázek 
Cestující (foto: Sergio Campari)

O čem právě přemýšlí, co mu vrtá hlavou? Kam směřuje jeho hluboký, ale již trochu unavený pohled? Kdo vlastně je? To jsou otázky, které mohou vyvstávat při pohledu na fotografii Cestující. Je ukázkou toho, že všude kolem nás jsou zajímaví lidé, kteří představují možnost pro naše obohacení a nabízejí šanci na zajímavé setkání. Jde jen o to, jak této příležitosti co nejlépe využít.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Dohmat, to je z podolí z mistráků ne ? Taky… Jan Pass. 26. 7. 2011, 02:05
Fotografie týdne je výborná. Hanka U. 21. 7. 2011, 12:42

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.