DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Dr. Clone and Number 4

Jméno člověka je něčím zvláštním, je součástí jeho identity, zastupuje jej navenek. Muži na dnešní fotografii týdne ale žádnou jedinečnost nemají. Jeden je pouhé číslo, druhý pak prostý klon.

Je zajímavé sledovat, co v lidské společnosti znamená mít jméno, nebo dát někomu či něčemu jméno. Asi si většina z nás vybaví biblickou scénu, kdy Adam pojmenovává všechnu polní zvířenu. Textu nejde o to říci, že každému poznanému objektu přiřadil pojem, ale spíše naznačit, že jsou mu podřízeny, že nad nimi má moc. V hebrejštině bylo jméno celoživotním programem – otec vybral jméno a tím do určité míry předurčil, jakým způsobem by se jeho dítě mělo chovat, ale také to, v čem a jak ho bude vychovávat. 

To se nám do určité míry zachovalo také například u papežů, kteří si po volbě vybírají nové jméno. Všichni nedočkavě čekají, k odkazu koho se programově nová hlava katolické církve přihlásí. Totéž můžeme spatřovat také u anglických panovníků. 

V naší době jde ale především o symbolickou hodnotu jména. Ať se již jedná o obchodní značky, pseudonym zpěváka či spisovatele. Navíc je důležitá ochrana dobrého jména, a to tak, že na ni pamatuje také zákon. Ač se za poslední tři tisíce let změnilo téměř vše, jméno zůstává čímsi cenným, nedotknutelným a vzácným. 

Zajímavá je také diskuse okolo jmen ve filosofii. Tím, že něčemu dáme jméno, přiřkneme mu také určitý podíl na bytí – i když pouze v naší mysli, jazyku či fantazii. Naše myšlení je silně pojmové. Nevidomí studenti bývají často velice úspěšnými, ale neslyšící mají situaci o mnoho těžší, neboť jejich uvažování v pojmech je zcela odlišné od většinové společnosti. A tak je jméno stále vzácným zbožím, které má svoji nespornou hlubokou hodnotu a krásu. Nemusí být je něčím majetnickým, ale také tvořivým a krásným. Je součástí umění i politiky. 

Jen ty nejhorší politické systémy redukovaly v pracovních táborech jména lidí na čísla. Věděli, že jim tím berou část lidství, jejich jedinečnost, důstojnost, možnost smysluplně se podepsat pod smlouvu nebo o sobě mluvit ve třetí osobě. Dnešní fotografie týdne, která nese jednoznačný rukopis Petera Cakovského, Dr. Clone and Number 4 tak může být podmětem k úvaze nad tím, jak sami se jmény zacházíme a jak je vnímáme. To, jak přistupujeme ke jménům totiž do velké míry vypovídá také o tom, jak vidíme hmotný svět.

Klepněte pro větší obrázek
Dr. Clone and Number 4 (foto: Peter Cakovský)

Snímek Mňamka, jehož autorem je Angel74, je na jedné straně roztomilou ukázkou makaka a na straně druhé výbornou prezentací technické vyspělosti snímku – od kompozice, přes hloubku barev až po ostrost. To vše v hravém a divácky zajímavém balení.

Klepněte pro větší obrázek
Mňamka (foto: Angel74) 

Zcela jinak působí fotografie Františka Vrby s názvem Letmá úvaha o světle. Nabízí atmosféru určitého tajemna s nesporným uměleckým ztvárněním, ve kterém formě ustupují pravidla techniky, a umění se snaží dýchat samo sebou.

Klepněte pro větší obrázek
Letmá úvaha o světle (foto: František Vrba) 

Jelikož se neodvratně blíží nástup jara, je možné pozorovat nejen krásu rostoucí ze země, ale také tu, která je opatřena lidstvím, která nese jméno. A právě jedna taková bytost je zachycena na snímku Z, který vytvořil uživatel s přezdívkou Mila.

Klepněte pro větší obrázek
Z (foto: Mila) 

A na závěr ještě jeden oddechový pohled do přírody. Tentokráte s názvem Mámo, hoři ti noha!!! od pana Adamce.

Klepněte pro větší obrázek 
Mámo, hoří ti noha!!! (foto: Adamec)
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Pre mňa jednoznačne najpôsobivejšia je fotog… jz 26. 5. 2011, 08:36

Další podobné články

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...