DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Drátenická – o naději v definitivě

Dráteník představuje dnes již téměř neexistující profesi, po které ale existuje jistá dávka sentimentu či smutku, který lze shrnout do jednoduchého rčení – lidé dnes věci neopravují, ale vyhazují, mění za nové

Tento jev je následně extrapolován na celé bytí, na všechny aspekty lidské činnosti, takže výsledné resumé je pochopitelně nevalné. Jako by se chtělo říci, že lidem nestojí za to, aby investovali do vztahů, seberozvoje, přátelství a jen si vše systematicky pořizovali nové a neokoukané.

Nové je pak vnímané jako snazší, lákavější, avšak nemajíce onen rozměr námahy, systematického budování, opečovávání. Z člověka takové pojetí vytváří bytost, která není zaměřená na vztah k něčemu, ale pouze na vlastnictví.

Dráteník, který opravuje hrnce, pak může působit jako symbol právě opačný. Přichází k artefaktu poškozenému, nefunkčnímu a během několika chvil jej učiní opět užitečným. Takový akt ale vyžaduje splnění tří podmínek. Předně musí existovat objednavatel, někdo, kdo do opravy skutečně chce vložit své peníze, čas, péči. Druhá podmínka je přítomnost dráteníka a jeho osobní kompetence zručnosti. A v neposlední řadě musí také existovat materie, tedy drát správné tloušťky, který bude adekvátní rozbitému hrnci.

Klepněte pro větší obrázek
Drátenická, foto: subal

Žalmistův obrat „podoben jsem rozbitému hrnci“ měl symbolizovat absolutní ztrátu existence. Rozbitý hrnec se k ničemu nehodí, je vyhozen ven, rozmetán na střepy. Dráteník, jako by do této definitivy přinášel novou naději, světlo, že rozbitost může být jen čímsi přechodným, zvratitelným, byť něčím, z čeho si nemůžeme pomoci sami.

Snímek Drátenická nabízí pohled na prostorově propletená pletiva, která mimo svoji vlastní spojitost nesou ještě sníh. Cizího tělesa, které vstupuje do dynamiky spojení jednotlivých drátů a dává jim zcela nový estetický charakter. Najednou je to sníh, který hraje prim, který vše ve svém okolí promění na dekoraci, která ho ponese. Jím samotným se ale kochají mnozí.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je Subal k zajímavému pohledu na zimní svět a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky geometrie, symetrických struktur a pravidelností je určený černobílý snímek ..., jehož autorem je Mila. Rovné čáry technického zpracování rozbíjejí až téměř secesně zrcadlící se stromy. Snímek jako by se vracel do toho myšlenkového rámce a činil tak s novou fotografickou koncepcí výtvarného stylu minulého století.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: mila...

Adamec se vrací k motivu zimy, která maluje a kouzlí všude kolem nás, ke sněhu, který těší i poutá pozornost, pod kterým je možné nacházet poklady a krásy. Svůj snímek nezasazuje do hry dvou lidí, ale dvou racků. Ptáků téměř středomořských, ale hravých, hlučných v opozici k tichému padání sněhových vloček. Taková je fotografie Rackové.

Klepněte pro větší obrázek
Rackové, foto: adamec1

Jozef67 nabízí čistý portrét ženy s přiléhavým názvem ..without wings.

Klepněte pro větší obrázek
.. without wings, foto: jozef67

Zasněženou krajinu do třetice zachycuje také snímek Jeepers Creepers., který zaujme vyhraněnou dvoubarevností, která jde až k syrovosti látky či strašákem do zelí zapomenutým uprostřed zasněžených polí. Autorem je Ivan 76.

Klepněte pro větší obrázek
Jeepers Creepers, foto: Ivan 76
Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

the website its relevant and good looking, s… budilim 9. 2. 2017, 08:15
FUCK OF ashoIe ! Lunaku jdi s tim nekam slunickar 11. 1. 2017, 18:00
Приветствую! Очень полезные советы в этой ко… nykin adryan 11. 1. 2017, 07:56
This is a very good post. Just wonderful. Tr… Taruhan Bola 11. 1. 2017, 07:39
Děkuji administrátorům za jejich práci. A př… subal 8. 1. 2017, 10:38

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.