DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: dva daleko od sebe

Dva stromy uprostřed vyschlé krajiny, spojené svým druhem, ale navzájem tak daleko od sebe, že si nerozumí, nemohou si poskytnout stín ani jinou oporu.

Snímek s názvem dva daleko od sebe ukazuje pohled do – na první pohled nezajímavé a jen velice málo živé – krajiny, nad kterou se rýsují do oparu zahalené kopce. Střechou celé scenérie je jednolitá obloha. Nestojí zde nic více a nic méně než pár stromů.

Oba představují stejný rostlinný druh, oba mají svůj kmen složitě prohnutý a na něm se rozkládá zdravá zelená koruna. Ve svém stínu jakoby vytvářeli ostrůvky života, prostor, ve kterém se dá schovat před žhavým sluncem. Autor jde ale s interpretací dál – oba objekty stojí od sebe daleko, takže si nemohou být oporou, svůj stín sdílet. Je mezi nimi jen suchá vyprahlá země, každý je zde sám za sebe a druhý je mu lhostejný. Za osobní dokonalostí se může skrývat nezájem o druhého, smazání jiných, než čistě formálních vztahů, daných příslušnosti k místu, rodu, kultuře.

Diagonála snímku je mírně posunutá vzhůru, tak aby zde vynikly jak oba stromy, a také charakter pouště, která je lemována horami. Ty jsou dalším dominantním prvkem, který jakoby odkazoval na určité nebezpečí, před kterým by se oba stromy měly navzájem chránit, ale nečiní tak.

Klepněte pro větší obrázek 
dva daleko od sebe, foto: vladimír N

Fotografie, jejím autorem je vladimir N. z hlediska kompozice sází na zlatý řez, do kterého umísťuje první bližší strom. Barvy jsou tlumené a volené tak, aby dobře dokreslovali monumentálnost a rozlehlost krajiny. Takto vytvořená kompozice působí zdařilým a pěkným dojmem.

Mezi stromy se nachází ještě jeden zajímavý prvek – skála, kterou jakoby (díky perspektivě) obepínal bližší strom a druhý ji činil oporu z třetí strany. Stává se tak jakýmsi obrazem tvrdosti a pevnosti osamění, které rámují samotní aktéři.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by měl vypadat nadšený fotograf? Nedávno obletěl svět snímek s mužem, kterému hořeli boty i stativ, zatímco fotil. Jinou odpověď nabízí Auge s obrázkem …, když ukazuje nadšení méně akční, ale zato hluboké, osobní, bytostní, angažované.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: auge

Mikoudelka si jako svůj objekt k focení vybral klasickou tonetku a mokrý deštník. Zbytek dodělalo krásné světlo a autorův um. Fotografie nese název po dešti a zaujme především zmíněným světelným provedením i barevností.

Klepněte pro větší obrázek 
Po dešti .., foto: mikoudelka

Ne úplné tradiční snímek rodiny vytvořil Bullss na snímku Generace. Snaží se přitom ukázat integritu, posloupnost i provázanost celé rodiny, kde jeden čerpá od druhého a jsou si navzájem blízcí.

Klepněte pro větší obrázek 
Generace, foto: Bullss

Na závěr ještě jeden snímek s názvem ... a kam dál?, na kterém šebin zachycuje nerozhodného cyklistu na ulici spočívajícího na okamžik na lavičce.

Klepněte pro větší obrázek 
...a kam dál, foto: šebin
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne