DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: dvere

Dveře můžeme otvírat i zavírat. Přicházet jimi i odebrat se na věčné neshledání. Může být něco prostšího? Něco, co každý den užíváme častěji?

Dnešní fotografie týdne má na první pohled motiv více než obyčejný; dveře. Může být něco prostšího? Něco, co každý den užíváme častěji? Dnešní fotografie ale nápadně připomíná obraz ze Sixtinské kaple, kde Adam a Hospodin se už už dotýkají – mezi jejich prsty je jen velmi malá vzdálenost – přesto se nedotknou. V symbolice Michelangela je to na jedné blízkost člověka k Bohu, na straně druhé vyjádření toho, že člověk si Boha nikdy neosahá, nikdy se jej nedotkne. Postava na snímku je v situaci, zdá se, velmi podobné. Zbývá jen kousek a bylo by možné dveře otevřít, avšak ten je naprosto nepřekonatelný, jako by mezi klikou a rukou ležela hluboká, nepřekonatelná propast.

Co je za těmi dveřmi? Proč se tak zoufale snaží stín postavy jimi proniknout? Utíká před něčím nebo za něčím? To je jen několik málo otázek, které dávají snímku tajemný podtext něčeho zvláštně dynamického. Jako by bylo možné ukrýt celý příběh do jednoho okamžiku zachyceného fotografií, a pak se jej snažit postupně rozmotávat, hlouběji ho zkoumat a poznávat. Přesto to ale budou spíše naše představy, než skutečně zachycený příběh.

Na snímku ale nejsou jen jedny dveře. Ty ostatní jsou, podle všeho, otevřené, jako by postava něco hledala. Snad odpověď na otázku? Blízkost druhého člověka? Je těžké odhadnout na co myslí. Ale motiv zoufalého hledání ze snímku téměř křičí. Je snímek vykřičníkem života oné postavy? Připomenutím toho, že jsou otázky, na které odpovědi znát nikdy nebudeme? Je holdem mystériu, které se skrývá za zamčenými dveřmi?

Moderní gnozeologie rozlišuje dva myšlenkové proudy, které mohou být někomu bližší a někomu méně sympatické. První říká, že se blíží den, kdy vyjde poslední číslo Science a Nature, kdy bude vše objeveno a zjištěno. Pak člověku zbude již jen báseň. Umění, které jediné nepřestane dávat smysl. Druhý pak, že každý objev tvoří otázky nové, nové problémy podměty, možnosti. Říká, že za posledními dveřmi bude jistě ještě mnoho dalších. Ať jsme zastánci jedné či druhé teorie, tak dnešní snímek dvere nás musel uspokojit. Je na něm vidět přístup obou proudů, sjednocující možnosti umění.

Klepněte pro větší obrázek
Dvere; foto myreska

Gratuluji autorovi s nikem myreska k zisku fotografie týdne za snímek dvere, který má nejen hluboký a zajímavý námět ze všedního života, ale také výbornou kompozici a nápadité zpracování. A nyní přijměte pozvání na cestu po dalších zajímavých fotografiích, které přinesl uplynulý týden.

Klepněte pro větší obrázek
Snímek Kluci, kteří to uhasili; foto Jaromír Chalabala

Požár Veletržního paláce není žádnou aktualitou. Snímek Kluci, kteří to uhasili od Jaromíra Chalabaly nás ale vtáhne přímo na místo události, do středu samotného děje. Je na něm výraz unavených hasičů, zkáza a zmar všeho kolem. Jako by chtěl říci, že si nikdy nemůžeme být ničím jísti, že stále nejsme pány a vládci přírody, ale spíše její součástí. Že zítřek může vzít všechny naše jistoty.

Klepněte pro větší obrázek
Dirigent; foto salwap

Snímek dirigent, jehož autorem je salwap, v sobě ukazuje mimořádnou dynamiku a krásu. Jako by se čas zastavil, vše ztichlo a nejednou se do tohoto mlčení rozezněla symfonie celého vesmíru. Pták na snímku jako by byl dirigentem orchestru, který křičí mlčením, na jehož vystoupení se vstupné nevybírá, ale které obohacuje i potěší.

Klepněte pro větší obrázek
Ona; foto werdza

Že může zaujmout i úplně obyčejný snímek ukazuje ONA od werdza. Jednoduchá kompozice i námět, ale mnoho úhlů pohledu, spousta drobností, které by se na nějaké složité kompozici mohlo snadno ztratili. Žena přechází chodbou, jako symbolem svého uplynulého života, ve které nebylo vždy vše dokonalé – jak ostatně můžeme vidět na zdech chodby...

A na závěr fotografie s krásnou kompozicí – každý svou cestou... od allcomment, jenž nabízí až surrealistickou scénu. Není v ní nic navíc, a přesto říká vše. Nechybí v ní nadhled i vnoření se do situace. Směřování k cíli i cesta do neznáma. Jen se přidat a vyrazit, jít kousek za nimi, svojí vlastní cestou...

Klepněte pro větší obrázek
Každý svou cestou...; foto allcomment


Pozor! Každý autor vítězného snímku fotografie týdne získává poukaz
na slevu 35% na velkoformátový tisk u společnosti Megapixel s.r.o.
Vítěz nechť prosím kontaktuje redakci.

Klepněte pro větší obrázek

Slevový poukaz na velkoformátový tisk fotografií věnuje společnost Megapixel s.r.o. - specialista na fototechniku.

 
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

:) werdza 12. 5. 2010, 15:45

Další podobné články

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Brno si již od dvacátých let minulého století přálo svůj vlastní mrakodrap. Jakoby výšková budova pro obyvatele představovala něco kouzelného či zázračného, stavbu, kterou město, s komplexem (a půvabem) předměstí Vídně mít musí.

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.