DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: dvere

Dveře můžeme otvírat i zavírat. Přicházet jimi i odebrat se na věčné neshledání. Může být něco prostšího? Něco, co každý den užíváme častěji?

Dnešní fotografie týdne má na první pohled motiv více než obyčejný; dveře. Může být něco prostšího? Něco, co každý den užíváme častěji? Dnešní fotografie ale nápadně připomíná obraz ze Sixtinské kaple, kde Adam a Hospodin se už už dotýkají – mezi jejich prsty je jen velmi malá vzdálenost – přesto se nedotknou. V symbolice Michelangela je to na jedné blízkost člověka k Bohu, na straně druhé vyjádření toho, že člověk si Boha nikdy neosahá, nikdy se jej nedotkne. Postava na snímku je v situaci, zdá se, velmi podobné. Zbývá jen kousek a bylo by možné dveře otevřít, avšak ten je naprosto nepřekonatelný, jako by mezi klikou a rukou ležela hluboká, nepřekonatelná propast.

Co je za těmi dveřmi? Proč se tak zoufale snaží stín postavy jimi proniknout? Utíká před něčím nebo za něčím? To je jen několik málo otázek, které dávají snímku tajemný podtext něčeho zvláštně dynamického. Jako by bylo možné ukrýt celý příběh do jednoho okamžiku zachyceného fotografií, a pak se jej snažit postupně rozmotávat, hlouběji ho zkoumat a poznávat. Přesto to ale budou spíše naše představy, než skutečně zachycený příběh.

Na snímku ale nejsou jen jedny dveře. Ty ostatní jsou, podle všeho, otevřené, jako by postava něco hledala. Snad odpověď na otázku? Blízkost druhého člověka? Je těžké odhadnout na co myslí. Ale motiv zoufalého hledání ze snímku téměř křičí. Je snímek vykřičníkem života oné postavy? Připomenutím toho, že jsou otázky, na které odpovědi znát nikdy nebudeme? Je holdem mystériu, které se skrývá za zamčenými dveřmi?

Moderní gnozeologie rozlišuje dva myšlenkové proudy, které mohou být někomu bližší a někomu méně sympatické. První říká, že se blíží den, kdy vyjde poslední číslo Science a Nature, kdy bude vše objeveno a zjištěno. Pak člověku zbude již jen báseň. Umění, které jediné nepřestane dávat smysl. Druhý pak, že každý objev tvoří otázky nové, nové problémy podměty, možnosti. Říká, že za posledními dveřmi bude jistě ještě mnoho dalších. Ať jsme zastánci jedné či druhé teorie, tak dnešní snímek dvere nás musel uspokojit. Je na něm vidět přístup obou proudů, sjednocující možnosti umění.

Klepněte pro větší obrázek
Dvere; foto myreska

Gratuluji autorovi s nikem myreska k zisku fotografie týdne za snímek dvere, který má nejen hluboký a zajímavý námět ze všedního života, ale také výbornou kompozici a nápadité zpracování. A nyní přijměte pozvání na cestu po dalších zajímavých fotografiích, které přinesl uplynulý týden.

Klepněte pro větší obrázek
Snímek Kluci, kteří to uhasili; foto Jaromír Chalabala

Požár Veletržního paláce není žádnou aktualitou. Snímek Kluci, kteří to uhasili od Jaromíra Chalabaly nás ale vtáhne přímo na místo události, do středu samotného děje. Je na něm výraz unavených hasičů, zkáza a zmar všeho kolem. Jako by chtěl říci, že si nikdy nemůžeme být ničím jísti, že stále nejsme pány a vládci přírody, ale spíše její součástí. Že zítřek může vzít všechny naše jistoty.

Klepněte pro větší obrázek
Dirigent; foto salwap

Snímek dirigent, jehož autorem je salwap, v sobě ukazuje mimořádnou dynamiku a krásu. Jako by se čas zastavil, vše ztichlo a nejednou se do tohoto mlčení rozezněla symfonie celého vesmíru. Pták na snímku jako by byl dirigentem orchestru, který křičí mlčením, na jehož vystoupení se vstupné nevybírá, ale které obohacuje i potěší.

Klepněte pro větší obrázek
Ona; foto werdza

Že může zaujmout i úplně obyčejný snímek ukazuje ONA od werdza. Jednoduchá kompozice i námět, ale mnoho úhlů pohledu, spousta drobností, které by se na nějaké složité kompozici mohlo snadno ztratili. Žena přechází chodbou, jako symbolem svého uplynulého života, ve které nebylo vždy vše dokonalé – jak ostatně můžeme vidět na zdech chodby...

A na závěr fotografie s krásnou kompozicí – každý svou cestou... od allcomment, jenž nabízí až surrealistickou scénu. Není v ní nic navíc, a přesto říká vše. Nechybí v ní nadhled i vnoření se do situace. Směřování k cíli i cesta do neznáma. Jen se přidat a vyrazit, jít kousek za nimi, svojí vlastní cestou...

Klepněte pro větší obrázek
Každý svou cestou...; foto allcomment


Pozor! Každý autor vítězného snímku fotografie týdne získává poukaz
na slevu 35% na velkoformátový tisk u společnosti Megapixel s.r.o.
Vítěz nechť prosím kontaktuje redakci.

Klepněte pro větší obrázek

Slevový poukaz na velkoformátový tisk fotografií věnuje společnost Megapixel s.r.o. - specialista na fototechniku.

 
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

:) werdza 12. 5. 2010, 15:45

Další podobné články

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Od samotného začátku filozofie existoval spor o to, jak je možné, že něco poznáváme, respektive, jaký je vztah mezi poznávaným a poznávajícím. Člověk v naivním pohledu může propadnout dvěma extrémům, které jsou ale dlouhodobě obtížně udržitelné.

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.