DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Environmentální riziko

Moderní věda byla od sedmnáctého do začátku dvacátého století založena na neoblomném přesvědčení, že existuje jasná diference mezi poznávajícím a poznávaným, mezi subjektem a objektem.

Svět je možné rozdělit na jednotlivé elementy, každému z nich přisoudit substanci či samostatnou existenci a studovat je vlastně odděleně. Tento model je vědecky velice efektivní a praktický. Jakkoli již sto let má své jisté limity či trhliny, jde stále o přesvědčení, které technici i mnozí přírodovědci zastávají téměř jednotně.

Druhé paradigma se často označuje jako ekologické – jednotlivé objekty jsou v něm silně provázány, ovlivňují se, závisí na sobě. Jistě je možné říci, že novorozenec existuje sám o sobě, ale jak dlouho by bez pomoci ostatních přežil? Jeho existence je vratká a závislá bytostně na druhých. Dnes by skoro nikdo z městských obyvatel západního světa nepřežil v džungli nebo na pustém ostrově příliš dlouho bez pomoci ostatních nebo alespoň techniky.

Jan Sokol často zdůrazňuje, že se člověk již neživí zemědělstvím, ale druhými lidmi. Pěstováním či chovem se skutečně zabývá asi jen každý dvacátý člověk a nejméně každý druhý je živ z peněz, které získává od druhých lidí. Ekologické paradigma, které zdůrazňuje svět s druhými jako prostředí, které utváří naše bytí, zde získává jasné obrysy. Ernest Hemingway tuto skutečnost rámuje dokonce názvem své slavné knihy – Komu zvoní hrana – je otázka s odpovědí, že osud každého jedince je věcí celého lidstva. Čisté oddělení subjektu a objektu, tak praktické pro vědu u člověka a jeho vztahů nemůže fungovat.

Klepněte pro větší obrázek
Environmentální riziko, foto: Balian

Snímek Environmentální riziko právě s tímto Hemingwayovým konceptem pracuje. Tři komíny kdesi v dáli by mohly působit jako cosi, o co nemá smysl se příliš zajímat. Člověk by měl především tím, co je těsně kolem něj, jednat lokálně. Autor snímku ale ukazuje, že je nutné vidět globálnější perspektivy. A dva po stranách stojící komíny se nemohou tvářit tak, že se jich problém netýká. Jsou fyzicky uvězněny ve čtvercové kompozici, v rozvrhu, ze kterého není úniku. Jakoby chtěl navázat na lidové rčení, že do pekla jde každý sám, ale do nebe jen společně.

Gratuluji autorovi, kterým je Balian k zajímavému a kompozičně i obsahově netradičnímu snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Snímek Blízká setkání třetího druhu ukazuje, že makrofotografie nemusí být jen dech beroucím sterilním dokumentaristickým počinem, ale že její součástí může být jistá poezie, interpretace, kterou nabízí fotograf. Snímek pak slouží jako určitá brána pro vstup do nového světa fantasie. Autorem je Auge.

Klepněte pro větší obrázek
Blízká setkání třetího druhu, foto: Auge

Fotografie z expozice Karla Kryla v Kroměříži nesoucí název stůl pro Veličenstvo Kata, který pořídil Vhumanik, zaujme na první pohled jak expresivností celé scény, tak také zajímavým barevným a technických zpracováním, které právě emocionální zážitek umocňují.

Klepněte pro větší obrázek
stůl pro Veličenstvo Kata, foto: vhumanik

Kamar1 zachycuje pár osob, jdoucí na procházku s kočárkem. Pomíjivost okamžiku a změna – ze svobodného člověka na rodiče, z dítě na dospělého, z potence na akt – je ilustrována tekoucí řekou, která je sice stále stejná, ale současně neustále jiná a nová. Fotografie na procházce, právě tuto skutečnost zachycuje v rozvlněnosti vodní hladiny.

Klepněte pro větší obrázek
na procházce, foto: Kamar1

Na závěr ještě snímek určený především milovníkům technicky více upraveným fotografiím – Jarní vody III od Mikes70.

Klepněte pro větší obrázek
Jarní vody III, foto: Mikes70
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Bylo by to velice zajímavé čtení. Jen prosím… Petr 12. 5. 2016, 13:15
Pánu autorovi idú tieto úvahy veľmi dobre. A… Ja 12. 5. 2016, 13:03
To by mě strašně zajímalo jestli autor skute… Petr 12. 5. 2016, 09:22

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini