DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Follow

Ticho, tma a jen mlha se zvolna snáší nad silnici lemovanou světlem lamp. A před námi je chodec. Je možné jej nenásledovat?

Tma je svým způsobem vždy magická. Ať již na samotě, kde se do neprostupné temnoty zahalí vše široko daleko, takže člověk může jít jen velice pomalu a špatně se orientuje, nebo ve městech, kterým dává nádech mystična, krásy a určitého tajemna.

Také to je jeden z prvků, se kterými pracuje Zahorko na snímku Follow. Fotografie je vytvořená jako čtverec, což je dnes mimořádně populární formát, který dokáže snímek oproti klasickému obdélníku zajímavým způsobem proměnit a posunout. Postava je vyvedena středovou kompozicí, která je opticky posouvána perspektivou měnících se pouličních lamp. Spodní část snímku je pak tvořena vozovkou.

Díky šumu, který zde působí zcela přirozeně, je možné říci, že není snadné rozhodnout, zda je asfalt pokryt sněhem, mokrý nebo jen tiše skrápěn mlhou. Ta vytváří ve spojení s šumem zajímavou dvojici, která velice silně působí na atmosféru snímku, kterému dává nádech tajemna a ticha. Jednotlivá svítidla vytvářejí dynamický oblouk, který propůjčuje záběru organický prvek, takže nevypadá nikterak hororově.

Klepněte pro větší obrázek 
Follow, foto: zahorko

Kráčející postava na snímku přitom vyvolává zcela samozřejmé otázky - kam jde, kdo to je? Je s ním bezpečno? Ostatně to je dialog, který člověk sám se sebou vede vždy, když v noci po delší době někoho potká. Pokud tedy není natolik zamyšlen, že se druhé postavy mimořádně lekne nebo vůbec nevšimne.

Autor snímku tak vlastně nabízí vstup do určitého vnitřního rozhovoru. V prvním přiblížení by se měl nechat divák očarovat atmosférou, vcítit se do zimního rozpoložení chodce, který proplouvá městem. Snad nikým nepozorován, tiše a sám. Druhá rovina již pracuje s druhou osobou a naší projekcí do ní. Možná v ní totiž vidíme právě jen sami sebe, se svými obavami a kvalitami, často pečlivě skrytými za nějakou maskou či image.

Gratuluji autorovi k vydařenému snímku, který potěšil jak dobrou atmosférou, tak také řemeslným zpracováním a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Snopa nabízí ještě jiný pohled na to, jak může mlha čarovat a příroda být v tichu krásná. Zvláště pokud v ní citlivě zasahuje lidská ruka, tak jako v případě stavby hradu na snímku Křivoklátské údolí, zachycené snad někdy ráno, se svěžím vzduchem v plicích.

Klepněte pro větší obrázek 
Křivoklátské údolí, foto: snopa

Spojení člověka a jeho nepřítele ve městě – holuba. To by mohlo být věčné téma urbanistických fotografů. Pohled z Turecka nabízí Marselus na fotografii Istanbul.

Klepněte pro větší obrázek 
Istanbul, foto:Marselus

V přírodě je však větší druhová rozmanitost, než jen památky ničící, tlustí a obtěžující holuby. Tak jak to ukazuje dialogicky laděný snímek Ahoj,nemáš kousek chleba?, jehož autorem je giomdesampre, který se zde prezentuje tvorbou značně jinou, než je mu obvyklé.

Klepněte pro větší obrázek 
Ahoj, nemáš kousek chleba?, foto: giomdesampre

A na závěr ještě jedna pěkná fotografie krajiny. Tentokráte ze Švýcarska s názvem Východ slunce na skalách od pana Řeřichy.

Klepněte pro větší obrázek
Východ slunce na skalách, foto: Řeřicha
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

dakujem... ten text presne sedi k tej fotke … Zahorko 30. 12. 2012, 10:10
"památky ničící, tlustí a obtěžující holuby"… Lukáš Novosad 26. 12. 2012, 20:12

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.