DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Follow

Ticho, tma a jen mlha se zvolna snáší nad silnici lemovanou světlem lamp. A před námi je chodec. Je možné jej nenásledovat?

Tma je svým způsobem vždy magická. Ať již na samotě, kde se do neprostupné temnoty zahalí vše široko daleko, takže člověk může jít jen velice pomalu a špatně se orientuje, nebo ve městech, kterým dává nádech mystična, krásy a určitého tajemna.

Také to je jeden z prvků, se kterými pracuje Zahorko na snímku Follow. Fotografie je vytvořená jako čtverec, což je dnes mimořádně populární formát, který dokáže snímek oproti klasickému obdélníku zajímavým způsobem proměnit a posunout. Postava je vyvedena středovou kompozicí, která je opticky posouvána perspektivou měnících se pouličních lamp. Spodní část snímku je pak tvořena vozovkou.

Díky šumu, který zde působí zcela přirozeně, je možné říci, že není snadné rozhodnout, zda je asfalt pokryt sněhem, mokrý nebo jen tiše skrápěn mlhou. Ta vytváří ve spojení s šumem zajímavou dvojici, která velice silně působí na atmosféru snímku, kterému dává nádech tajemna a ticha. Jednotlivá svítidla vytvářejí dynamický oblouk, který propůjčuje záběru organický prvek, takže nevypadá nikterak hororově.

Klepněte pro větší obrázek 
Follow, foto: zahorko

Kráčející postava na snímku přitom vyvolává zcela samozřejmé otázky - kam jde, kdo to je? Je s ním bezpečno? Ostatně to je dialog, který člověk sám se sebou vede vždy, když v noci po delší době někoho potká. Pokud tedy není natolik zamyšlen, že se druhé postavy mimořádně lekne nebo vůbec nevšimne.

Autor snímku tak vlastně nabízí vstup do určitého vnitřního rozhovoru. V prvním přiblížení by se měl nechat divák očarovat atmosférou, vcítit se do zimního rozpoložení chodce, který proplouvá městem. Snad nikým nepozorován, tiše a sám. Druhá rovina již pracuje s druhou osobou a naší projekcí do ní. Možná v ní totiž vidíme právě jen sami sebe, se svými obavami a kvalitami, často pečlivě skrytými za nějakou maskou či image.

Gratuluji autorovi k vydařenému snímku, který potěšil jak dobrou atmosférou, tak také řemeslným zpracováním a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Snopa nabízí ještě jiný pohled na to, jak může mlha čarovat a příroda být v tichu krásná. Zvláště pokud v ní citlivě zasahuje lidská ruka, tak jako v případě stavby hradu na snímku Křivoklátské údolí, zachycené snad někdy ráno, se svěžím vzduchem v plicích.

Klepněte pro větší obrázek 
Křivoklátské údolí, foto: snopa

Spojení člověka a jeho nepřítele ve městě – holuba. To by mohlo být věčné téma urbanistických fotografů. Pohled z Turecka nabízí Marselus na fotografii Istanbul.

Klepněte pro větší obrázek 
Istanbul, foto:Marselus

V přírodě je však větší druhová rozmanitost, než jen památky ničící, tlustí a obtěžující holuby. Tak jak to ukazuje dialogicky laděný snímek Ahoj,nemáš kousek chleba?, jehož autorem je giomdesampre, který se zde prezentuje tvorbou značně jinou, než je mu obvyklé.

Klepněte pro větší obrázek 
Ahoj, nemáš kousek chleba?, foto: giomdesampre

A na závěr ještě jedna pěkná fotografie krajiny. Tentokráte ze Švýcarska s názvem Východ slunce na skalách od pana Řeřichy.

Klepněte pro větší obrázek
Východ slunce na skalách, foto: Řeřicha
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

dakujem... ten text presne sedi k tej fotke … Zahorko 30. 12. 2012, 10:10
"památky ničící, tlustí a obtěžující holuby"… Lukáš Novosad 26. 12. 2012, 20:12

Další podobné články

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.