DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Follow

Ticho, tma a jen mlha se zvolna snáší nad silnici lemovanou světlem lamp. A před námi je chodec. Je možné jej nenásledovat?

Tma je svým způsobem vždy magická. Ať již na samotě, kde se do neprostupné temnoty zahalí vše široko daleko, takže člověk může jít jen velice pomalu a špatně se orientuje, nebo ve městech, kterým dává nádech mystična, krásy a určitého tajemna.

Také to je jeden z prvků, se kterými pracuje Zahorko na snímku Follow. Fotografie je vytvořená jako čtverec, což je dnes mimořádně populární formát, který dokáže snímek oproti klasickému obdélníku zajímavým způsobem proměnit a posunout. Postava je vyvedena středovou kompozicí, která je opticky posouvána perspektivou měnících se pouličních lamp. Spodní část snímku je pak tvořena vozovkou.

Díky šumu, který zde působí zcela přirozeně, je možné říci, že není snadné rozhodnout, zda je asfalt pokryt sněhem, mokrý nebo jen tiše skrápěn mlhou. Ta vytváří ve spojení s šumem zajímavou dvojici, která velice silně působí na atmosféru snímku, kterému dává nádech tajemna a ticha. Jednotlivá svítidla vytvářejí dynamický oblouk, který propůjčuje záběru organický prvek, takže nevypadá nikterak hororově.

Klepněte pro větší obrázek 
Follow, foto: zahorko

Kráčející postava na snímku přitom vyvolává zcela samozřejmé otázky - kam jde, kdo to je? Je s ním bezpečno? Ostatně to je dialog, který člověk sám se sebou vede vždy, když v noci po delší době někoho potká. Pokud tedy není natolik zamyšlen, že se druhé postavy mimořádně lekne nebo vůbec nevšimne.

Autor snímku tak vlastně nabízí vstup do určitého vnitřního rozhovoru. V prvním přiblížení by se měl nechat divák očarovat atmosférou, vcítit se do zimního rozpoložení chodce, který proplouvá městem. Snad nikým nepozorován, tiše a sám. Druhá rovina již pracuje s druhou osobou a naší projekcí do ní. Možná v ní totiž vidíme právě jen sami sebe, se svými obavami a kvalitami, často pečlivě skrytými za nějakou maskou či image.

Gratuluji autorovi k vydařenému snímku, který potěšil jak dobrou atmosférou, tak také řemeslným zpracováním a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Snopa nabízí ještě jiný pohled na to, jak může mlha čarovat a příroda být v tichu krásná. Zvláště pokud v ní citlivě zasahuje lidská ruka, tak jako v případě stavby hradu na snímku Křivoklátské údolí, zachycené snad někdy ráno, se svěžím vzduchem v plicích.

Klepněte pro větší obrázek 
Křivoklátské údolí, foto: snopa

Spojení člověka a jeho nepřítele ve městě – holuba. To by mohlo být věčné téma urbanistických fotografů. Pohled z Turecka nabízí Marselus na fotografii Istanbul.

Klepněte pro větší obrázek 
Istanbul, foto:Marselus

V přírodě je však větší druhová rozmanitost, než jen památky ničící, tlustí a obtěžující holuby. Tak jak to ukazuje dialogicky laděný snímek Ahoj,nemáš kousek chleba?, jehož autorem je giomdesampre, který se zde prezentuje tvorbou značně jinou, než je mu obvyklé.

Klepněte pro větší obrázek 
Ahoj, nemáš kousek chleba?, foto: giomdesampre

A na závěr ještě jedna pěkná fotografie krajiny. Tentokráte ze Švýcarska s názvem Východ slunce na skalách od pana Řeřichy.

Klepněte pro větší obrázek
Východ slunce na skalách, foto: Řeřicha
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

dakujem... ten text presne sedi k tej fotke … Zahorko 30. 12. 2012, 10:10
"památky ničící, tlustí a obtěžující holuby"… Lukáš Novosad 26. 12. 2012, 20:12

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.