DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Follow

Ticho, tma a jen mlha se zvolna snáší nad silnici lemovanou světlem lamp. A před námi je chodec. Je možné jej nenásledovat?

Tma je svým způsobem vždy magická. Ať již na samotě, kde se do neprostupné temnoty zahalí vše široko daleko, takže člověk může jít jen velice pomalu a špatně se orientuje, nebo ve městech, kterým dává nádech mystična, krásy a určitého tajemna.

Také to je jeden z prvků, se kterými pracuje Zahorko na snímku Follow. Fotografie je vytvořená jako čtverec, což je dnes mimořádně populární formát, který dokáže snímek oproti klasickému obdélníku zajímavým způsobem proměnit a posunout. Postava je vyvedena středovou kompozicí, která je opticky posouvána perspektivou měnících se pouličních lamp. Spodní část snímku je pak tvořena vozovkou.

Díky šumu, který zde působí zcela přirozeně, je možné říci, že není snadné rozhodnout, zda je asfalt pokryt sněhem, mokrý nebo jen tiše skrápěn mlhou. Ta vytváří ve spojení s šumem zajímavou dvojici, která velice silně působí na atmosféru snímku, kterému dává nádech tajemna a ticha. Jednotlivá svítidla vytvářejí dynamický oblouk, který propůjčuje záběru organický prvek, takže nevypadá nikterak hororově.

Klepněte pro větší obrázek 
Follow, foto: zahorko

Kráčející postava na snímku přitom vyvolává zcela samozřejmé otázky - kam jde, kdo to je? Je s ním bezpečno? Ostatně to je dialog, který člověk sám se sebou vede vždy, když v noci po delší době někoho potká. Pokud tedy není natolik zamyšlen, že se druhé postavy mimořádně lekne nebo vůbec nevšimne.

Autor snímku tak vlastně nabízí vstup do určitého vnitřního rozhovoru. V prvním přiblížení by se měl nechat divák očarovat atmosférou, vcítit se do zimního rozpoložení chodce, který proplouvá městem. Snad nikým nepozorován, tiše a sám. Druhá rovina již pracuje s druhou osobou a naší projekcí do ní. Možná v ní totiž vidíme právě jen sami sebe, se svými obavami a kvalitami, často pečlivě skrytými za nějakou maskou či image.

Gratuluji autorovi k vydařenému snímku, který potěšil jak dobrou atmosférou, tak také řemeslným zpracováním a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Snopa nabízí ještě jiný pohled na to, jak může mlha čarovat a příroda být v tichu krásná. Zvláště pokud v ní citlivě zasahuje lidská ruka, tak jako v případě stavby hradu na snímku Křivoklátské údolí, zachycené snad někdy ráno, se svěžím vzduchem v plicích.

Klepněte pro větší obrázek 
Křivoklátské údolí, foto: snopa

Spojení člověka a jeho nepřítele ve městě – holuba. To by mohlo být věčné téma urbanistických fotografů. Pohled z Turecka nabízí Marselus na fotografii Istanbul.

Klepněte pro větší obrázek 
Istanbul, foto:Marselus

V přírodě je však větší druhová rozmanitost, než jen památky ničící, tlustí a obtěžující holuby. Tak jak to ukazuje dialogicky laděný snímek Ahoj,nemáš kousek chleba?, jehož autorem je giomdesampre, který se zde prezentuje tvorbou značně jinou, než je mu obvyklé.

Klepněte pro větší obrázek 
Ahoj, nemáš kousek chleba?, foto: giomdesampre

A na závěr ještě jedna pěkná fotografie krajiny. Tentokráte ze Švýcarska s názvem Východ slunce na skalách od pana Řeřichy.

Klepněte pro větší obrázek
Východ slunce na skalách, foto: Řeřicha
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

dakujem... ten text presne sedi k tej fotke … Zahorko 30. 12. 2012, 10:10
"památky ničící, tlustí a obtěžující holuby"… Lukáš Novosad 26. 12. 2012, 20:12

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.