DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Fták

Jednou z věcí, která se satelitním městečkům kolem metropolí vyčítá, jsou vysoké ploty, za které není vidět a často si bez nich obyvatelé nedokáží dům představit. Snaží se izolovat se od vnějšího světa, postavit mezi sebou a ním zeď.

Pokud k takovému kroku přistoupí jeden člověk, je to obvykle směšné, pokud se tak neděje v nějaké umělecky citlivé oblasti. Pokud ale více, mění se městečko na vězení či zvláštní ubikační tábor.

Člověk může být uvězněn do prostorů, které si sám postaví, ale také do vězení, ze kterého není úniku po zemi. V koncentračních táborech jsou jen ploty a zdi, ale zůstává volné nebe. Pták je tak relativně přímočarým symbolem volnosti. Může se vznést, překonat všechny pozemní překážky a letět si kam, chce.

Otázkou je, zda totéž nemůže také člověk. Pokud čteme příběhy lidí, kteří přečkali vězení a koncentrační tábory, můžeme snadno nahlédnout, že jedním ze společných rysů byla schopnost létat. Nikoli fyzicky, ale mentálně. Tedy, že měli ideu, touhu, pro kterou chtěli žít, kterou jim nebylo možné odcizit, podobali se ptákům, které neomezují ploty a zdi, nenechají se uvěznit a letí si, kam chtějí. Známé přednášky ve věznicích během draní peří, ale i jiné formy intelektuálního života jsou toho důkazem. A jistě byla potřeba i jistá dávka štěstí a příznivé subjektivní charakteristiky.

Klepněte pro větší obrázek
Fták, foto: liil3

Snímek Fták zachycuje ptáka, který sedí na dvou vrstvách plotu, aniž by mu to vadilo. Sedí a rozhlíží se, sleduje, co se kolem děje, rozhlíží se, kam by mohl letět dál. A zdá se, že to, co by se člověku mohlo jako překážka jevit, tak on vnímá jako místo odpočinku. Ukazuje, že pokud se na svět díváme z jeho perspektivy, vypadá zcela jinak. Snad menší a svobodnější.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je liil3 k technicky, kompozičně i barevně výborně vyladěné fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Nejmil pokračuje svými snímky slečen a mléka. Tentokráte Milkiller působí, jako pracovní porada či vstupní pohovor. A autor snímku nechává na fantazii diváka, kdo koho přijímá, kdo je nadřízený a kdo musí poslouchat. Vztah člověka a mléka je zajímavý také obecně biologicky – téměř všichni savci po odstavení přestávají mít schopnost trávit laktózu, ale od neolitické revoluce tuto schopnost člověk udržuje. Je to zřejmě poslední velká genetická změna, kterou náš biologický druh prošel.

Klepněte pro větší obrázek
Milkiller, foto: nejmil

Připomínka toho, že je léto. Takovým způsobem působí snímek Pozdrav z pekla od dragolise, který spojuje vodu, žár a člověka do jednoho výtvarného celku.

Klepněte pro větší obrázek
Pozdrav z pekla, foto: dragolis

Parallel worlds kombinuje emoci cestovatele s dokumentaristickým přístupem. A tento subjektivní zážitek Marcel Koláček přenáší do vlakové fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
Parallel worlds, foto: MarcelKolacek

Na závěr ještě jeden snímek, téměř hororového provedení, který nese název Poslední přání... a jeho autorem je sysho. Pracuje s plátnem a stínem, což dohromady vytváří poměrně kompaktní, myšlenkově sevřenou scénu, kterou se divák může nechat s radostí postrašit.

Klepněte pro větší obrázek
Poslední přání, foto: sysho
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Je neskutečné, co všechno se dá napsat k jed… Grimjaur 24. 8. 2016, 12:35

Další podobné články

Nejlepší fotografie roku 2017 v galerii DIGIareny

Nejlepší fotografie roku 2017 v galerii DIGIareny

Rok se s rokem sešel a nastal čas malé retrospektivy do naší webové galerie. Pojďte se s námi podívat a zapřemýšlet nad nejlépe hodnocenými snímky, které jste do galerie v uplynulém roce nahráli.

Díky videu můžete cestovat zdarma po celém světě

Díky videu můžete cestovat zdarma po celém světě

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!